CarolC komentáře u knih
Naprosto pohodové čtení na dovolenou, pokud nechcete číst nic, nad čím si budete lámat hlavu a v tomto případě to není vůbec špatné. Délka je k žánru knihy akorát. Delší už by mě to ale nejspíš nebavilo. Často jsem se u knihy musela nahlas smát a myslím si, že daleko víc ji ocení ti, co už mají děti. Naprosto to splnilo mé očekávání!
Mám moc ráda knihy z prostředí koncentračních táborů, takže jsem u této moc dlouho neváhala. Příběh byl skvělý a výborně graduje. Obdivuhodné, čím si Zuzana musela projít. Jen mi asi ten konec přišel moc useknutý a moc se mi nelíbil styl, jak to celé bylo napsané a často mi to vadilo.
Když jsem před lety četla Vejce a já, byla jsem nadšená. Výborná kniha, u které jsem obdivovala autorku, jak dokáže život brát s nadhledem a ještě to bylo celé nadčasové. Proto jsem ani moc neváhala, jestli číst toto její pokračování skládající se hned z třech knih. Její životní nadhled se nezměnil, ale pokračování mě už tolik nebavilo a při čtení jsem se často nudila. Nejvíc mě bavilo vyprávění z léčebny, to chybět, tak to nejspíš odložím nedočtené. Je až k nevíře, jak se v dobách minulých léčilo TBC.
Tohle bylo super čtení od začátku do konce. Hned jak vyšla jsem věděla, že ji musím mít. Nezklamala! Byla skvělá! Dave je úžasnej inspirativní člověk a to jak miluje svou rodinu a váží si ji je v dnešním světe obdivuhodné. Má úžasně srovnané priority a přesto to je světově uznávaný rocker. Často jsem s ním souznila, jako kdybych některé pasáže psala já - třeba ty o vztahu k hudbě nebo své matce. Bylo to krásné čtení až mi je líto, že už jsem knihu dočetla.
Už dlouho si slibuju, že přečtu nějakou opravdovou detektivku, tak proč nesáhnout rovnou po klasice. Navíc mě kniha zaujala názvem. Christie se s tím v knize moc nemazala a všechno bylo přímočaré, ač do samého konce napínavé, jak kšandy. Líbilo se mi, že jsem do samého konce neměla ani tušení, kdo byl vrah. Kniha je psaná jednoduchým jazykem a i to se mi na ní líbilo. Prosté velmi zdařilé seznámení s detektivním žánrem.
Moc hezky napsané. Je vidět, že to je opravdu autentické, že si to autor prožil. Je to úderné a přesto mile napsané. Náročné téma, ale vlastně jsem z toho neměla až takovou depku.
Picoult se opět pouští do náročného téma, jak je u ní zvykem. I zde se střídá hned několik vypravěčů v rlzných časových obdobích, což může někoho předem ze začátku mást. I já jsem s tím občas měla problém, ale nejednalo se o nic hrozného, co by mi čtení otrávilo. Téma je bez debat velmi zajímavé a nelze říct, kdo má vlastně pravdu. Nutno ale uznat, že v mých očích měla Sara Kate prostě raději a zacelou dobu jsem na matku Anny nezměnila názor. Často mě jednání matky rozčilovalo, přišlo mi příliš sobecké a to říkám, jako celkem čerstvý rodič. Picoult má knihy ale skvělé a ač jsem nejdříve myslela, že už vykrádá sama sebe, tak mě samotný konec naprosto posadil na zadek. Jen mi přišlo zbytečné vyprávění tolika postav.
(SPOILER) Mám ráda tento žánr. Moc jsem jich tedy zatím nečetla, ale baví mě. Ani tahle kniha nebyla špatná. Moc se mi libí pojetí světa po katastrofě i to, jak hlavní postava postupem času zraje a vyvíjí se. Na to, jak moc je kniha obsáhlá hezky odsejpá a člověk se nenudí. Jen ten konec mě zklamal. Moc jsem celé rodině fandila.
(SPOILER) Moje první seznámení s autorkou a nějak vlastně nevím, co k tomu napsat. Určitě bylo zajímavé pozorovat několik generací. Bohužel mě ale nejvíc bavil životní příběh Emilky a po jejím úmrtí jsem knihu už jen těžce kousala, protože od té doby mě to nějak nebavilo. Strašně moc mě to ale mrzí, protože na knihu jsem se dlouho těšila. Líbilo se mi, že v knize bylo zachyceno hned několik důležitých období v našich dějinách. Jak ale říkám, od určité části jsem se do čtení takřka musela nutit a nějak jsem se nedokázala naladit na vlnu ostatních postav.
Po letech zase jednou nádherný čtenářský návrat. Pottera prostě miluji a celé jeho prostředí. Rowling se postarala o dokonalý kult a v tomto druhém pokračování to opět dokazuje, že ona je paní spisovatelka. Tajemná komnata je stejně napínavá, jako Kámen mudrců a hluchá místa tu opravdu nejsou.
Už jsem od autorky četla Hanu a Listopád. Tiché roky mi oproti jmenovaným titulům přijdou až moc mdlé a o ničem. Už na začátku jsem nevěděla, co čekat a ani v průběhu čtení si mě příběh nezískal a ani se mi v této knize nelíbil styl psaní. Dost mě to mrzí. Mornštajnová jinak umí, ale tohle mě neoslovilo. Dvě hvězdy za to, že to je furt fajn kniha, na to, co kolikrát vychází.
Moc pěkná kniha a krásně zpracovaná. Jen je tam kolikrát moc informací najednou a člověk si musí při čtení dělat přestávky po krátké době, aby se mu to nezačalo slívat dohromady, ale i přesto musím v tomto případě udělit plný počet. Jsem ráda, že jsem mohla získat díky knize tolik informací o mořském světě.
Naprosto úžasný strhující příběh. Už dlouho jsem se do knihy takto nezamilovala. Konec mě naprosto překvapil, takový jsem nečekala. Autorka mě naprosto nádherně vylíčila romskou kulturu a najednou jim daleko víc rozumím, jelikož to prostě mají v krvi (a teď to nemyslím vůbec špatně). Vlastně jim závidím tu duševní pohodu a klid, kdy nechávají život a čas prostě běžet. Láska k jejich rodině je taktéž obdivuhodná a to si myslím, že mám skvělou rodinu. Nádherná kniha. Jsem uchvácená a dojatá.
Čekala jsem nějakou klasickou hororovku, ale nakonec tomu tak nebylo a vlastně mě to vůbec nemrzí. Carrie mi bylo vlastně celou dobu líto. Ani mi vlastně celý příběh nepřijde úplně mimo. Je o šikaně na střední škole, o nešťastné holce s vyšinutou matkou a o tom, co způsobuje šikana a co by ještě způsobit mohla, kdyby měl někdo takovou moc. Jsem tedy vlastně příjemně překvapená. Líbily se mi i výňatky z výslechů a články z novin. Dodalo to tomu hezký nádech, bohužel tak skvělé, jako třeba Christina to za mě furt není.
Rozhodně zajímavé knižní dílo, které rozhodně stojí za přečtení a naprosto chápu, proč je v povinné školní četbě. Je až z podivem, že v té době vzniklo něco takového a za to právě dávám hvězdu navíc. Čekala jsem ale od toho něco jiného, ale i přesto se mi líbilo, jak děj gradoval.
Zvláštní kniha. Vůbec netuším, jak ji mám hodnotit. Atmosférou se mi líbila hrozně moc. Kladně hodnotím i prostředí, kde se příběh odehrával. Samotný děj knihy mě ale moc nebavil a od poloviny mě vysloveně nudil. Čekala jsem od děje nějakou větší akci, tohle pro mě bylo vlastně takový o ničem, což je celkem škoda.
Takové moje vzpomínkové čtení. Četla jsem ji před lety k maturitě a teď ji po té dlouhé době vytáhla a přečetla znovu. V téhle době takové pohlazení po duši, přesně to jsem potřebovala. Přijde mi to celé jak ze života, každý má v okruhu svou tetu Kateřinu. Skvělé zábavné čtení. Nemám nic, za co bych zde chtěla strhávat hvězdičky.
(SPOILER) Tohle se moc nepovedlo. Opravdu moc se mi líbila atmosféra, do které je celý příběh zasazený, o tom žádná. To ostatní ale už bylo takové mdlé, nijaké. Kolikrát mi přišlo jednání postav nelogické či těžko uvěřitelné. A už vůbec se mi nechce věřit, žeby tak popálený člověk byl schopný delší nějaké činnosti. Je to první kniha, kterou jsem od autora četla, ale bohužel přišlo spíš zklamání, a tak tady ty rozporuplné reporty na knihu vlastně dost chápu.
Klasická prvoplánová romanťárna. Nehledejte v tom nic hlubšího, jednalo se o klasickou oddechovku, kdy už bylo předem jasné, že vše dopadne dobře, jako z pohádky. Nejvíc se mi na knize líbil samotný popis Kodaňě a Dánů, to bylo pohlazení po duši. Naopak se mi tak nějak příčili až moc podrobně popsané milostné scény, na erotickou literaturu asi prostě nejsem :-D. Jo bylo to milé čtení, ale přece jen můj klasický styl je asi někde jinde, ale čtenářská výzva je čtenářská výzva.
Moje první seznámení s autorkou a že jsem se na něj chystala dlouho! Intenzivně smutné čtení, ale přesto tak čtivé, že mi kniha nedovolila, ji na delší dobu odložit, a tak jsem ji přečetla během pár hodin. Musím říct, že mi to připomíná tou depresivní náladou Mornštajnovou a několikrát se mi vybavily i Vrány. Chování postav se může zdát nelogické, především chování matky, ale mně to tak nepřišlo. K její povaze to sedělo. Kniha se skvěle četla a pasáže o houbách mě bavily moc. Jen musím uznat, že ten samotný neuzavřený konec mě zklamal, čekala bych tady závěr trošku víc jasnější.