Ben Nevis komentáře u knih

Kniha obsahuje zajímavé téma a dobré spisovatelské řemeslo, díky čemuž se četla sama, a není důvod nedat plné hodnocení.
Není nic jednoduššího než zneužít na hlavu nemocného člověka. Kdokoliv mohl hrdince nakecat cokoliv, a tak jsem čekala netrpělivě spolu s hrdinkou, až se vyjeví pravda. Autor se musel vcítit do osobnosti, u které si vůbec neumím představit, jak funguje. Muselo být těžké udělat hrdinku tak, ať neleze na nervy psychotickými stavy. Manžel takové osoby by opravdu musel být svatý, i kdyby Christine neměla kontroverzní minulost.

Pár výtek ale mám.
- Kniha graduje velmi pomalu. Pořád jsem čekala, že Benovi dojde trpělivost, ale až ke konci se začnou dít věci, které mohly nastat dříve.
- Dále mi vadí, že čtyři z pěti postav (a to jich tam moc není) mají mluvu ostravského pokrývače. Nebo spíš celá kniha je velmi spisovná a do toho postavy občas prohodí "fuck". Jakoby autor nebyl schopen napsat hovorový dialog.

Plusové body dávám za závěr, který může vypadat otevřený, ale alespoň neuráží laciným sladkobolným happyendem.

4 20.01.2015

Důstojné pokračování ságy. Autor si ukousl velké sousto a prozatím statečně žvýká a věřím, že se nezadusí!

Uvítala jsem na začátku vtipnou rekapitulaci minulého děje, protože jsem díly četla s velkou prodlevou. Bohužel jsem si nepamatovala všechny detaily, a tak první třetina knihy (rekapitulující děj roku nula) s odkazy na postavy mi moc neřekla. Pak se vracíme zpět k Peterovi a Amy a vše vrcholí v jedné velké bitvě, která mi přišla příliš destrukční, ale uvidíme, kam se ubere třetí díl.

4 29.10.2014

Na Kinga nezvykle útlá knížečka potěšila, protože není třeba se prokousávat vatou. Málem jsem se neodtrhla. Příběh je slohově vybroušený k dokonalosti, postavy jsou jako vždy různorodé a zajímavé, ale přece jenom tomu něco chybělo. Možná spontánnost a opravdovost? Jako by nás King schválně tahal na pouťové atrakce s jasnovidci, duchy a masovými vrahy. Zážitek je dokonalý, ale uvědomujeme si papírové pozadí, plastové strašidelné dekorace a kolejničky, po kterých se vše pohybuje podle neměnného scénáře.

4 30.12.2013

Pokud bych měla román popsat jedním slovem, tak je to slovo roztěkaný. Myšlenky skáčou po různých tématech, až jsem měla pocit, jako by knihu psal stařec neschopný udržet nit myšlenek. Což je věčná škoda, protože v balastu se ztrácejí zajímavé myšlenky a zajímavé pasáže střídají bohapusté tlachání. Nečitelnost považuji za chybu autora, nikoliv nedostatek intelektu u čtenáře.

Intelektuál napsal knihu o intelektuálech pro intelektuály. Což by bylo v pořádku, nebýt Jména růže, románu pro širší veřejnost, který budí zdání, že i další Ecovy romány budou stejně čtivé.

Vypadá to, že Lovecraft věřil, že vnímáme smysly jenom část reality, zatímco duše ve snu a po smrti poznává celek, a snažil se to dokázat nebo spojit s tehdejšími novinkami ve vědě.
Hodně povídek se zabývá šílenstvím, protože lidé viděli víc, než směli. Popřípadě hrdinové hledají ráj, do kterého nahlédli.

Lovecraft v této sbírce není tak zábavný jako např. můj oblíbenec Poe, a místy dokonce nudí, protože se dlouho babrá v jednom tématu. Místo, aby děsil, tak o děsu těžkopádně povídá. Být to současník, zařadím ho do braku, ale jeho tvorba má kouzlo historické starožitnosti.

4 14.10.2013

Pro mě je to nejlepší Bachmanovka, protože jinak mám raději romány, co King napsal pod svým jménem.

Temná a znepokojující knížka o tom, že krvavé gladiátorské hry mají své kouzlo pro plebs v každé době. Škoda, že se King soustředil pouze na popisování pochodu a neodhalil víc z pozadí - ze světa, který se baví odstřelováním mládeže. Drobné útržky se dozvídáme během celé knížky, ale některé informace (třeba proč Garraty do toho vůbec šel, jestli účastníci trénovali nebo se přihlásili jenom tak) se ke čtenáři dostanou zbytečně pozdě.

Největší myšlenka však není v poselství, že reality show je bak bak. Reality show je spíše v pozadí a v popředí hraje hlavní roli proměna lidské psychiky pod fyzickou zátěží. U Kinga nic nemívá romantický nádech a takto knížka se obzvláště topí v hnusu, bolesti a trapnosti.

4 30.08.2013

To i Dan Brown píše uvěřitelnější příběhy. Robin Cook si nejspíš zajel na dovolenou do Egypta a hned se (jako správný Američan) pasuje na odborníka přes egyptologii.

Máme tu egyptoložku, která si zajede na dovolenou do Egypta v těch největších vedrech, aby si prostudovala něco ke své odbornosti. Jako blbá blondýna z vtipů pobíhá zmateně mezi Káhirou a Luxorem a nevšímá si, že kolem ní prší kulky a pobíhají vražední psychopati. Jakmile se autor dotkne něčeho, co překračuje mez turistické znalosti starověkého Egypta, hrdinka je ve zkoumání násilně přerušena s hláškou "Budu se sem muset vrátit jindy".

Hlavní hrdinka je kapitola sama pro sebe. Víc mi připadala jako hloupý chlap než jako vzdělaná ženská, která chce na vlastní oči vidět objekty svého koníčka. Kolem ní se točí muži, kteří jdou slušně na nervy.
Konec je uspěchaný a stylisticky odbytý.

Závěr: Je to můj první román od Robina Cooka (pokud jsem kdysi něco nečetla a nezapomněla), a tak doufám, že ty lékařské romány jsou povedenější.

4 20.08.2013

Asi jsem s věkem náročnější, ale nebudu dávat plné hodnocení knize jenom proto, že mě pobavila a za měsíc nebudu vědět, že jsem něco takového četla.

Humor je největší plus Nočního klubu, protože kdyby se kniha brala vážně, byla by nechtěně směšná. Děj je však skládán stejným způsobem, jako hlavní hrdina sepisuje své knížky: "Došly mi nápady, co tam ještě přidáme? Co třeba čtyřrukého černého ninju..."
Upíři připomínají Twilight - upírství jim dodává pozitiva a negativa téměř neexistují. A stejně jako u Mayerové na ně letí holky. :-)

Škoda, že autor alespoň nezůstal v českých reáliích místo objíždění celého světa. Cizokrajné prostředí si člověk více užije od spisovatele, který ho zná lépe, a fantasy knížek, které by se odehrávaly v ČR, zase tolik není.

4 08.04.2013

Není to kniha o Zemanových chybách. Jediné omyly, kterých se Zeman dopustil, byly v odhadu spolupracovníků. Což je samozřejmě také chyba vedoucího pracovníka, ale vyznívá to jako že Zeman je dokonalý a chyby dělají druzí. Nicméně je to podnětné čtení s radami, jakého kolektivu by se měl manažér vyvarovat.

Co se týče čtivosti, kniha je poněkud suchopárná, protože se Zeman striktně soustředí na svůj profesní život a valná část knihy se hnípe v prognostice. Kdo čeká bulvár, bude - až na krátkou pasáž o Buzkové - zklamán.

4 02.04.2013

Cronin si touto knihou ukousnul na můj vkus trošku velké sousto. Román, a to je jenom první díl z trojice, nepůsobí monumentálně, ale roztříštěně. Unavuje nás životopisy postav, se kterými se už nesetkáme. Zahrne nás informacemi, které mají význam až ke konci knihy, kdy už si je nepamatujeme. Některé kapitoly jsou dechberoucí, některé zase nudné.

Postavy působí odtažitě, jak už psali jiní. Hlavně Amy nežije, ale životem jenom proplouvá. Další problém je všudypřítomná boží vůle, která posouvá děj. Bez božského vnuknutí by se nic nehnulo z místa. Což ovšem znamená, že hlavní hrdinou je Bůh a všichni ostatní jsou figurky v božím plánu. To by vysvětlovalo, proč jsou postavy tak nanicovaté.
Ateisté se však nemusí obávat, není to náboženská agitka.

Trošku jsem měla problém s uspořádáním Kolonie, nakládáním se starými produkty naší civilizace a chováním lidí. Cronin se totiž posunul v čase do budoucnosti, ale myšlením zůstal v současnosti. Lidé často truchlí po věcech a událostech, které nemohli zažít a tudíž jim nemohou chybět.

Přes všechny zápory mě příběh zaujal a chci vědět, jak se bude odvíjet dál.

4 19.03.2013

King nám předkládá čtyři nové příběhy. Tentokrát až na jednu novelu bez nadpřirozených prvků, ale zato s lidskými příšerami, které můžeme mít za sousedy nebo dokonce za manžely. Černočerná tma se nachází v jejich srdcích.

1922 - jediná povídka, která se odehrává v minulosti. Vydáváme se na cestu do hlubin špatného svědomí, které dokáže vytrestat lépe než soudní porota. Je to příjemně rozvláčné, jak to má King rád, ale chybělo mi tam nějaké překvapení. 4/5

Velký řidič - tady King sáhnul trošku vedle. Jednak mu nejdou ženské charaktery a jednak nevím, jestli byl nejlepší nápad sahat na tak citlivé téma, jako je znásilnění. Já jako žena si nedokážu přestavit, jaké to je, a nevěřím, že muž bude mít víc empatie. Navíc tam King má logické chyby. 3/5

Prodlužování času - je to nejkratší povídka a bohužel bez závěrečného vyvrcholení, které nechybí předchozím povídkám. Potěšil návrat zaměstnance pekla, který je častým hostem v Kingových dílech a parazituje na temné duši hrdinů. Proč si nekoupit příjemný život, když zaplatí někdo jiný? 3/5

Dobré manželství - existují stovky detektivek s honičkou na masového vraha. Někteří z nich mají manželky a děti, ale běžného spisovatele detektivek rodina nezajímá. King však nepíše detektivky. Vzpomněla jsem si na případ "sklepmistra" Fritzla z Rakouska, jehož manželka tvrdila, že o ničem netušila. Nikdy jsem ji neuvěřila, a tak chápu hlavní hrdinku, že má obavy z veřejné ostudy. Tady, stejně jako v druhé povídce, King řeší, jestli je možné uchránit vlastní pověst a zároveň zůstat dobrým člověkem. Všechno má ale svou cenu. 5/5

Doslov - 5/5

4 20.02.2013

Z této knížky jsem měla trošku strach, protože jsem viděla od Nesba Lovce hlav a přišlo mi to jako neuvěřitelná, překombinovaná a na hlavu padlá honička.

Naštěstí Sněhulák je klasická krimi, kde kriminalista odhaluje masového vraha. Díky jeho opomenutí jsem uhodla vraha v první třetině, což nebylo na škodu, protože vše do sebe logicky zapadlo. Taky vrahova motivace prochází celým románem a spojuje všechny protagonisty. Jsou tu samozřejmě logické chybky způsobené snahou spisovatele odvézt pozornost od hlavního pachatele.

4 02.01.2013

Teď nevím, jestli je to pro čtenáře, co milují bitvy nebo pro čtenáře, kteří milují protiválečné agitky. Obojího je tam dost.
Nedoporučuji jako čtivo pro období deprese, protože celá kniha je dost depresivní. Vyvěrá z ní marnost a beznaděj. Jak napovídá název, je tam přehršel hrdinů různého ražení. Sympatická mi přišla pouze jedna postava.

Vystudovaný psycholog Abercrombie se snaží napsat "šedé" postavy, které mají uvěřitelnou povahu, ale už to přehání, protože jeho postavy jsou uvnitř prohnilé a sem tam udělají něco chvályhodného.
Přes tento neduh považuji Hrdiny za dobře napsaný román, kde každá postava žije a příběh plyne skrz tyto postavy a není hnán božským zásahem spisovatelova mozku.

4 29.11.2012

Druhý díl je stejně dobrý jako první. Nemáme tu skoro žádnou vatu, protože pořád se něco děje a pořád se odkrývá nějaké tajemství. Série je originální v různých směrech, jednak se nedrží zavedených literárních postupů, a jednak je tu nový pohled na magii nebo náboženství.

4 05.11.2012

Trošku originálnější fantasy v tom, že je střihnuté se scifi a magie tam funguje nezvykle. První díl je plný tajemna, protože hned nevíme, o co tam jde, a postupně to ze dvou pohledů odkrýváme. Palec nahoru za to, že autor nepopisuje jenom dobrodružství Vuka, ale díky druhé postavě - princovi - můžeme nahlédnout do života na planetě skrze starousedlíka.

4 05.11.2012

Severské detektivky jsou přeceňované. Tato mi byla doporučena jako skvělá, ale nepřesahuje spisovatelský průměr. Vytkla bych moc zbytečných postav, které neposouvají děj ani nepatří mezi podezřelé, jmenovitě např. Matthias nebo Bela. Zápletka funguje jenom díky tomu, že se postavy chovají bláznivě a nelogicky, ať už jsou střízliví nebo opilí. Častěji jsem se nudila než byla napnutá. 50%

4 01.11.2012

Je to klasický boj dobrá a zla ve fantasy hávu. Svět se mi líbí, protože tam nejsou profláklí elfové, trpaslíci a hobiti. Velmi kladně hodnotím zpovědnice - takový druh čarodějnic jsem ještě nikde jinde neviděla. Postavy jsou hezky napsané a příběh je napínavý. Do posledních chvíle nevíme, jak Richard svůj úkol vyřeší.

4 22.10.2012

Každý je občas kokotem. Různé typy osobností už byly dávno popsány a tady jsou shrnuty pod obecné označení "kokot", v originále "asshole".
Knížka je vtipná, hlavně ze začátku, ale pak se autor zpronevěří vlastním zásadám a část knihy profňuká a neustále omílá stížnosti na kokoty.

Kromě zábavy v tom nic nehledejte, maximálně se můžeme zamyslet, jestli přece jenom ta knížka nepojednává o nás.

3 21.02.2020

Dobrodružství v neprobádané oblasti plné divokých indiánů na cestě za pokladem Inků... Kdyby autorovi stačila tato zápletka, dala bych klidně 5/5, jenže on do toho zakomponoval kdejakou organizaci. U CIA už jsem začala uvažovat o 2/5. Závěr se podle mě nepovedl.

3 20.12.2019

Musím uznat, že Mizející příběh spíše zkazili než vylepšili. Už tak tam bylo vedlejších linií habaděj a některé byly zakončeny velkým Bum, což degradovalo minulé úsilí a oběti na životech. Na druhou stranu musím ocenit, že se autor nenechal zviklat oblíbeností postav a linií a nechal svých postavám svobodnou vůli. Temných fantasy je málo, a tak dávám palec nahoru. Nicméně ubírám body za některé WTF, hlavně u Saši.

3 02.12.2019