BarkaS
komentáře u knih
Palác lží
Erin Watt
Bohužel po dočtení jsou rozporuplné pocity ze třetího dílu ještě rozporuplnější. Cedník je míň děravý než logika poslední části příběhu. Co se stalo Elle s půlkou mozku, to jsme se ale my čtenářky bohužel nedozvěděly.
Tři přání
Liane Moriarty
Trvalo mi, než jsem si zvykla na "nedějovost" příběhu, plyne jako život, skáče ve vzpomínkách. Hlavní hrdinky byly zpočátku spíš takové nesympatické husy, ale jak jsem je poznala, nešlo je nemilovat. Všechny a každou zvlášť.
A poselství knihy? Rodina nade vše. A taky, co se stát má, se stane. A je dobré si vážit života, ale brát ho jak je. V dobrém i zlém. A i z toho zlého něco dobrého vytřískat.
Bábovky
Radka Třeštíková
Subjektivní vyprávění je báječné především proto, že postupně odkrývá osobnost a inteligenci a sociální inteligenci postavy. To se bohužel Radce Třeštíkové nepovedlo a kromě první kapitoly s Rebekou se v důsledku toho všechny příběhy tak trochu toho slily v jeden a ztratily důvěryhodnost. A navíc to byla depka. (Zdálo se mi to nebo má Třeštíková nějakej problém s chlapama?)
Poslední kontinent
Terry Pratchett
Tohle je jeden z mých nejmíň oblíbených dílů Zeměplochy. Ani nevím proč. Možná je to tím, že jsem nikdy nebyla v Austrálii. Nebo tím, že je mi vždycky Mrakoplaše vlastně líto, protože všechno odnese :).
Harry Potter a Kameň mudrcov
J. K. Rowling (p)
Četl to snad každej a kdo tvrdí, že ne, četl to dvakrát. Nechápu, jak někdo, kdo mi je tak strašně nesympatickej jako JKR, mohl napsat tak zábavnou a milou pohádku, která baví i dospělý.
Město z kostí
Cassandra Clare (p)
Přišlo mi to (nebojím se použít již zlidovělý výrok VK) takové falešné a prázdné. Ale každý máme rádi něco jiného a základní kostra příběhu je docela kost. Jen to provedení pokulhává.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Tolkienovi určitě nelze upřít jeho přínosy pro literaturu, originalitu (zvlášť, když si člověk uvědomí, kdy to psal) a nadčasovost (-//-). Jenže já si prostě nemůžu pomoct... A tak straaaašně mě to nudilo.
Na rozkaz krále
Ljuba Štíplová
Konečně znovu vyšlo pod malým brněnským nakladatelstvím Orbis litera. Super!
Polibky v New Yorku
Anne-Sophie Jouhanneau
Je to příjemné čtení především pro ty ženy a dívky, které milují Francii, New York a vaření (nebo aspoň restaurace). Hlavní hrdinka je svou naivitou a zabedněností někdy trochu otravná, jak už to ostatně v romantických knihách bývá. Příběh je ale hezky napsaný, pěkně odsýpá a rozhodně nenudí.
Umrlčí cesta
Peter May
Trochu pomalejší rozjezd, ale celkově super čtení. Zajímavá zápletka, dobře vykreslená atmosféra místa, jen dějová linka detektiva byla trochu plytká, ale budiž. Já bych to takhle dobře nenapsala :D. Doporučuji.
Greenwich Park
Katherine Faulkner
(SPOILER) Hlavní hrdinka je tak velká naivka, až mi připadalo, že absolvovala lobotomii. První polovina obsahuje vlastně kupící se absurdní historky o ženě, která se po 4 potratech má konečně dočkat a do toho se začne kamarádit s jinou ženou, která v těhotenství pije a kouří, hrabe se jí ve věcech a pak se i nasáčkuje k ní domů. A nevyhodí ji ani hned poté, kdy zjistí, že krade? Jako vážně? Druhá půlka oproti první najednou chytila “druhý dech” a s ním docela i chytila mě. Celkově ale slabší průměr.
Manželkou podruhé
Melanie Summers
Slibovaný “nevšední” román to tedy opravdu není. Kdybych do obálky schovala po 50 stránkách, co se bude dít dál, a v případě trefy dostala pěknej balík, mohla bych se mrknout na Maledivy. Bylo to prostě předvídatelné klišé. Na druhou stranu milé a čtivé. Akorát jsem měla u konce pocit, že došlo k prohození dvou kapitol. Nebo se mi to snad zdálo?
Kůň Převalského
Maja Lunde
“Historie” tří lidí z různé doby spojená s osudem koně Převalského. Příběh navzdory poměrně nadupanému dění plyne zpočátku hodně pomalu, než získá na středním tempu, obsahuje hodně ekologického aktivismu i poměrně ostrého uvědomění si neúprosnosti přírodních zákonů a lidských nedostatků. Nejvíc jsem “litovala” koně a Mathiase, protože mít takovou citově vyprázdněnou matku jako je postava Karin je k pláči - vzdávám hold autorce, že se jí daří vyvolat velmi realistické emoce. Po přečtení se mě zmocňuje lehká deprese a to nejsem Greta.
Květ železného stromu
Laurie Forest
Nádherný, ale krutý svět, ve kterém žije hlavní hrdinka, mě opravdu zaujal. Co je trochu s rezervou, jsou zvraty, které bohužel dost často postrádají logiku. Např. (drobný spoiler, kterým budoucím čtenářům moc neprozradím) Jak je sakra možné, že by Vyvian na konci knihy nechala Elloren bez dozoru? Fakt by se to takhle mohlo stát? Za mě nemožné… Navzdory výhradám je to jeden z nejlepších příběhů, co jsem v poslední době četla.
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Nejsem si jistá, zda by se to nemělo spíš jmenovat Geniální nemesis. Vztah obou děvčat je od počátků tak ambivalentní, že se nedá říct, že jde o přátelství, jak si ho představuje řada z nás. Jedná se bezesporu o kvalitní literaturu, přiznám se ale, že navzdory tomu u mě před hodnocením balancovala i na hranici tří až čtyř hvězd. I proto, že jsem příliš neocenila zobrazované násilí, byť se pravděpodobně jedná o realitu místa a doby. Kdo navštívil “horší” čtvrti Neapole, dovede si představit, že tak nějak to bylo. Příběh je vyprávěn tak pozvolným stylem, že jsem se občas musela do čtení nutit, ale zase jsem si přečetla knihu, která není jak přes kopírák ;).
Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou
Martin Řezníček
Zajímavé čtení pro každého, koho osloví perličky z dění v USA nebo úspěšní krajani. I pro toho, kdo sleduje politickou situaci, nebo někoho, koho jen zajímá, jak vypadá práce televizního zahraničního zpravodaje. Ty dvě minuty ve vysílání někdy dají sakra práci domluvit, zorganizovat a natočit.
Přiznám se, že jsem si řadu věcí googlila, nejen kvůli neznalosti, ale taky proto, že mě natolik zaujaly, že jsem chtěla vědět víc. Martin zároveň v průběhu knihy doporučuje nebo zmiňuje celou řadu jiných knih. Seznam (až do důchodu, jestli se dožiju) se díky němu zas prodloužil.
Dívka, která psala na hedvábí
Kelli Estes
Příběh alá Jojo Moyesová, postavený na reálném historickém dění. Těžký osud Mei Lien mě uchvátil, ale se “současnou” hrdinkou Inarou jsem se nemohla sžít. Navíc konec měl být dle všech předpokladů ještě mnohem méně optimistický, než byl (a to navzdory tomu, nechci prozrazovat, co se stalo).
Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Asi zatím nejslabší kniha autorky, příběh nápaditý, motivy a důvody chování postav podle mého názoru dostatečně nevysvětlené (nepropracované). Ale to už tak u prvotin někdy bývá. Škoda, že to ještě nepřepracovala, mohl by to být epický příběh. I tak to bylo fajn a s Jojo zas brzy na čtenou.
Harry Potter a Fénixův řád
J. K. Rowling (p)
(SPOILER) Je to temnější, než jsem si myslela, když mi bylo o půlku míň :).
Harry je totální puberťák, často nesnesitelný, ale nemůžete se mu divit, když toho má tolik za sebou. Neskutečně zábavné jsou miniodbočky, kde se žáci a učitelé v Bradavicích mstí Dolores Umbridge. Jinak je to vlastně trochu depka vedoucí k závěrečné tragédii. Pořád se ptám, jestli je to čtení pro děti, ale je pravda, že děti kolikrát vydržej víc než dospělí. Kdysi mi to přišlo jako větší zábava a dobrodružství. PS: Nepřipomíná vám ten Fudge (Popletal myslím) někoho?
Kroniky prachu
Lin Rina
(SPOILER) Nádherná obálka, hezký příběh, ale to je asi tak vše. Je to pomalé, naivní, konec uspěchaný. Krásně napsané, ale některé pasáže prostě nuda. Hlavní hrdinka je naivka, nedozvěděly jsme se (předpokládám, že žádný muž by tohle nečetl :)), proč se “pan Reed” choval jako pitomec (zvlášť ke konci), jestli se dala dohromady s někým i Elisa (co třeba Ian), jestli si Animant otevřela to knihkupectví, jestli s Elisou začaly bojovat za práva žen a Židů, vydupaly ženám vstup do knihovny. A co ta Brandon-Wellcosi. Přestal se Reed chovat jako srab atd. atd.? Vypadalo to, jako když se autorka chystala na knižní sérii a pak jí průběžně docházel dech, až došel úplně. A to je důvod proč je to hezké a milé, ale průměrné. A přitom takový potenciál.