andrii24 komentáře u knih
Vykalkulované, beze svědků odehrané, chladnokrevné světské představení sirné víry.
Nebe pro čtenáře, s mraky příhod. Z pera reka filozofie života, aristokrata slov.
Aromatická oblaka obleků života. Jarní beránci, podzimní draci. Poetika, filipika, šarm. Fantazie bafání, "ze soudku se špičkou," do výšin. Líbivý šál z pěn dní, který voní chutěmi chvil. Nadýchanými "kanýry" z pavučinek hraní, kdy osobitý šém do figur/ek/ vpravil. Hodný i podšitý "strýček" s energií.
(SPOILER) Spolu na cestě, zůstali až do konce. Oni a klasická, májově zamilovaná dvojice? Ale kdeže... Zhoubní milenci, vychýleni z osy, taveni posedlostí vášně, na dotek nirváně, nasládlému parfému smrti. Sžíravým chtíčem napuštěni. Temní hybatelé funerálně fatální love story.
Mramorový sochař - stavitel mravenčivých niter, především u dívky s pampeliškovým vlasem. S tváří zasněné, nedostižné, atraktivně jinotajné, krásně smutné Monicy. V labyrintu citů, "čtyřlístku" bez štěstí, citů rozkolísaných, tápajících, těkavých. Komplikovaně usmýkaných mraveništi moderní doby.
Ladil. Zněl. Elegán. Šarmér. Český John Wayne. S šál(k)em písniček.
(SPOILER) Balvan nad balvan rozhodnutí. Epitaf citu. Na srdci stíny. Cáry, máry bytí. Vykoupení z vězení člověčí tragédie. Jiným "životem," v domněle růžovém pokoji?
Byl vyvolen. Sám dobrodruh, bez závazků. Pro zanícený obdiv, banket smyslů. Postihnout pohostinnost, posvátnost exotiky. Vidět nálady, cítit tepající barvy. Nasytit se plnokrevně mlčením, šepoty a výkřiky dnů a nocí dálavy. Zhmotnit, zpodobnit, zasadit do pláten kořeny, prosadit se rituály s ornamentem, zarámovat je svým jménem. Uměním srdce pokynout zemi, hořící jako rubín, z níž vyvěrají individuální, osvobozující tahy.
Už nevyjde z ní ani jiskřička. Padla její hvězdička. Kazisvěti. Herodesové. Kati múzy spanilé. Podlá zmijí krev. Plazivá, v kořenech. V moci má. Odlévá. Nejprudší to, "korunní" jed.
Nalodila se. Ona emoce. První - sladká jako marcipán. Druhá - pálí po feferonce.
Čin, čin generacím. Zapustily kořeny, do půdy neomezené činy, metami jakbysmet, ale s manou se vše neodehraje, nepodává. Horká je smetánka i káva. Jemné stonky má p/r/otkaný ráj. Společnost napíná drát, roztahuje, zatíná dráp. Otevřené interiéry vyskládá drobečky /z/ dramat.
Neukotvení, neutěšení, neutišitelní Anderseni, z letoviska /v/ran a kormoránů, erbenovské Bretaně severu. Duše jako pohupující se vory, které sevřely závory, do náruče baladické jistoty. Do tváří naráží slaný dech větroví. Po citech plují řezavé mraky. Oči zapadané melancholií, rty k sobě tiskne chlad, kapky bílé Polárky... Roztáhni ten křehký, niterný vějíř, vzdor studu a tajemství. Vytáhni z něj střepy, záblesk slibných "těšítek." Života těžítka. Prostorný, zateplený domov.
Obratný dlouhán. Oblíbený moment, memento šarád. Rek čarovných rukou. Paganini z varieté roku.
Ostří, které tupí chutě, tu pýchu prachových peřin. Do třmenů, muži šlechetní, trubadúři zvonivých mečů. Vy slyšíte i malé mušky podšitého času. Slyšíte na čest, věrnost věků.
Barokní baronesa, co se pohrdavě nesla Godardovým intelektem. Pravda iluze stříbrného plátna. Vlasy jako ze Champagne, samá pampelišková pavučina. Medový dekolt Marilyn Monroe Francie, vystavený na sofa. Pod věží Eiffelovou, v Saint - Tropez. Samotná. Pravda v reálu. Proti všem, za čtyřnohé. Bojovná. Mluvčí němé tváře.
Jen tak se čistě nazout do bot debutující múzy. Naslouchat pěně dní, pročísnout vlnu nálad, unášet se proudy bytí - nebytí.
Klape. Hraje jim to. Pospolu. Náramně. Kapelníkům kopané. I sólo, při penaltě.
Nebeská, plná mýtů, s vůní Chanelu. Jitřenka laskonkové pleti, zářivého závoje. Večernice nitra slzy řezavé.