AlčaH AlčaH komentáře u knih

☰ menu

Homo sapienne Homo sapienne Niviaq Korneliussen

Patřím do skupiny čtenářů, která se do knihy zamilovala. :) Zkusím stručně shrnout důvody, proč se tak stalo.

1) Grónsko a queer. Ono totiž... kolik jste viděli nebo dokonce četli knih z grónského prostředí? Já tedy moc ne, před nějakou dobou jsem si pořídila knihu grónských mýtů - ale to je asi tak všechno... Obecně v poslední době severskou literaturu vyhledávám a mám ji ráda, takže přečíst si něco z pro mě ne tak dobře známého koutu světa, nahlédnout do grónské společnosti, trochu se s ní seznámit - to je samo o sobě dost vzrušující. A obzvlášť když se jedná o nahlédnutí do života queer lidí žijících na tomto největším ostrově světa. Z náznaků jsem pochopila, že vydat podobnou knihu právě v Grónsku je něco naprosto jedinečného a dokonce i značně odvážného.

2) Jazyk a styl psaní. Musím říct, že ten moderní styl, kdy se v knize prolínají klasické části s sms konverzacemi, mě bavil. Stejně tak práce s jazykem a vnoření anglických pasáží. Myslím, že to odpovídá stylu komunikace dnešní generace. Bylo to osvěžující a hravé. I to, jak autorka pracovala s odkazy na hudbu (objevily se v názvech kapitol i v příběhu), na mě působilo velmi dobře.

3) Uspořádání knihy. Hodně se mi líbila práce s postavami a že každou kapitolu nám vyprávěl jiný vypravěč. Příběhy jednotlivých protagonistů se přitom neustále prolínaly, navazovaly na sebe a byly pospojovány drobnými nitkami tak, jako tomu je ve skutečném životě. Díky tomu jsem byla do příběhu zcela vtažená a čekala, jak se nastíněná "kudrlinka" rozplete. :)

Za mě tedy panovala velká spokojenost a knihu bych doporučila. :)

24.04.2022 5 z 5


Pod dekou Pod dekou Craig Thompson

Objemný grafický román, který v sobě ukrývá citlivý příběh o dospívání a hledání sebe sama. Potkali jsme se v něm s Craigem a prošli s ním kus jeho životní cesty, to vše s důrazem na jeho nejniternější myšlenky, pocity a vnitřní konflikty. Velký prostor zde byl věnován jeho první lásce a následné konfrontaci víry s vlastní tělesností. V náznacích i konkrétních situacích komiks otevřel řadu životních situací a důležitých témat - ať už se jednalo o šikanu ve škole, sexuální zneužívání dětí, vztah mezi sourozenci či péči o mentálně handicapované. To vše naprosto přirozeně a citlivě. Příběh byl v podstatě velmi civilní a možná právě proto se četl tak dobře, lehce...

Černobílá kresba byla moc krásná a k příběhu skvěle pasovala. Jednotlivé obrazy jako by ke čtenáři promlouvaly a doslova mu ožívaly před očima. Některé scény byly nakresleny tak překrásně, až to bralo dech.

Kdyby mi knihu nepůjčila kamarádka, asi bych na ni jen tak nenarazila - a to by byla věčná škoda. Pod dekou totiž patří k tomu nejlepšímu z kategorie komiksů, co jsem měla možnost číst. :)

24.04.2022 5 z 5


Kdo zabil mého otce Kdo zabil mého otce Édouard Louis (p)

Další silný příběh z pera Édouarda Louise, který je rozsahem velmi krátký, ale o to intenzivnější.

Promítají se do něj dvě hlavní linky - autorův složitý vztah s otcem a kritika systému, který charakter jeho otce v podstatě stvořil (dotlačil ho do něj) a pak se k němu choval hrozně - prakticky způsobil/napomohl k jeho velmi špatnému zdravotnímu stavu... Oba stavební kameny knihy jsou nesmírně silné a hluboce se mě dotkly.

Autor v knize popisuje řadu vzpomínek na otce, z nichž všechny jsou velmi osobní a některé jsou skutečně smutné a tvrdé. Těsně před koncem ale přichází obrovská úleva - otec Édouarda konečně přijal takového, jaký je, a má ho rád - nebo to tak alespoň působí.

Kritika francouzského třídního systému a současného bezohledného kapitalismu je tvrdá, ale dle mého dobře podaná. Přinutí člověka k zamyšlení, jak moc jsou někteří lidé systémem ovlivněni, lapeni do nekonečného cyklu, a jak moc je to může (často i nevědomky) poškodit...

Zapsala jsem si z knihy tři citáty, které mě při čtení zaujaly:

"Změnil ses ze dne na den, jeden z mých známých říká, že to děti mění rodiče, nikoli naopak."

"Myslí si, že chudí jsou moc bohatí, a bohatí, že jsou bohatí nedostatečně."

"Šéfovi, který sedí celé dny v kanceláři, a úkoluje ostatní, se nikdy neříká lenoch. Nikdy..."

30.03.2022 5 z 5


Byli jsme tu vždycky Byli jsme tu vždycky Filip Titlbach

Práci Filipa Titlbacha mám moc ráda - jak kvůli tématům, kterými se zabývá, tak kvůli přístupu, kterým s nimi pracuje. Empatický, otevřený, respektující. To vše se samozřejmě promítlo i do této knihy, v níž vyzpovídal queer lidi a umožnil nám nahlédnout do jejich životů. Někdy velmi statečných, někdy smutných, někdy zatraceně těžkých...

Všech třináct rozhovorů bylo velmi dobře a poutavě zpracováno. Líbila se mi pestrost, kterou Filip pro knihu zvolil - záběr této knihy je opravdu široký a obsáhne témata od historie LGBTQ+ přes vztah queer a náboženství po transgender a nonbinary lidi. V každé kapitole jsem se dozvěděla něco nového - ať už přímo z rozhovoru nebo z postranních naučných poznámek, jejichž použití velmi oceňuju (pomohou s lepší orientací v tématu). Namátkou - teď už například vím, jaká je historie slova queer, nebo proč není vhodné používat ve spojení s LGBTQ+ lidmi slovo "komunita".

Věřím, že kniha velmi pomůže všem těm, kdo si ji přečtou, tak jak to autor plánoval. Těm, kdo jsou queer, potvrzením, že v tom skutečně nejsou sami... A těm ostatním v lepším pochopení druhých, ve zbavení se zbytečných předsudků a v projevení větší laskavosti.

P.S. Pro Filipa mám slabost, zbožňuju jeho podcasty - takže jeho vlastní příběh, byť kraťoučký, mi hned na úvod vehnal slzy do očí. Jsem ráda, že to ten náctiletý kluk tenkrát zvládnul, špatné myšlenky porazil a dneska pomáhá druhým a dává jim naději. Jsem ráda, že můžu žít v éře Filipa Titlbacha. :) :) :)

28.03.2022 5 z 5


Feministky nenosí růžovou a jiné lži Feministky nenosí růžovou a jiné lži Scarlett Curtis

Velká očekávání, která jsem do knihy vkládala, bohužel nebyla naplněna...

Některé eseje byly opravdu skvělé, ale vzhledem k rozsahu knihy jich nebylo mnoho. Tyto eseje předávaly důležité informace a myšlenky, ukazovaly na opravdu závažné problémy, inspirovaly... Bohužel ten zbytek ale působil spíše jako taková výplň bez ladu a skladu - některá témata se opakovala, u některých jsem se vůbec nedobrala k tomu, co důležitého se nám autorka o feminismu vlastně snažila říct, a další by sice mohly být velmi zajímavé, ale vzhledem k jejich krátkému rozsahu nebyl vůbec prostor pro to dané téma nějak víc rozebrat a celé to působilo jen jako takový výkřik do tmy bez nějakého ucelenějšího kontextu. Po přečtení knihy jsem si říkala, zda v jejím případě nepřevážila kvantita (počet esejů) nad kvalitou...

Závěrem mého hodnocení chci zdůraznit, že je samozřejmě skvělé a důležité, že takové knihy u nás vycházejí. Jsem za to ráda a věřím, že i díky takovým počinům se téma feminismu rozšíří a cestu si k němu najde stále více lidí, pro které právě tento formát bude zajímavý a stravitelný. Zároveň ale doufám, že na tuto "první vlaštovku" naváže řada dalších knih, které budou zpracované zase o něco lépe...

09.03.2022 3 z 5


Mimoňka Mimoňka Sarah Andersen

První komiks z této řady, který jsem přečetla, a opravdu jsem se u něj pobavila. V některých situacích jsem viděla samu sebe (hlavně v těch, co si dělají srandu z introvertů), takže jsem se s nimi bez problému ztotožnila. U knihy jsem si příjemně odpočinula a přišla na jiné myšlenky, byla to taková milá jednohubka na jedno odpoledne. Proto myslím, že se k ní i v budoucnu budu sem tam vracet, když budu hledat něco oddechového. :)

09.03.2022 5 z 5


Dějiny násilí Dějiny násilí Édouard Louis (p)

Édouard Louis mě prostě baví. Namlsaná první knihou jsem si nemohla nechat ujít ani jeho druhé dílo. A to za mě bylo snad ještě lepší, více se mě dotklo...

Skvělé bylo především literární zpracování. Autorův jedinečný styl psaní, kombinace pohledů více osob, přeskakování v čase - to vše dalo knize neuvěřitelnou dynamiku, která mě udržovala v napětí a naprosto mě pohltila. A navíc to téma... Těžké, dusivé, bolavé... Podané bez příkras, až na dřeň... Přibližující pocity oběti tak hrozného zločinu, jakým je znásilnění. Opravdu to nebylo lehké čtení...a přesto jsem nemohla knihu odložit a hltala písmeno po písmenu.

Byl to vskutku jedinečný čtenářský zážitek - doporučuji!

09.03.2022 5 z 5


Na křídlech melancholie Na křídlech melancholie Ivana Žáčková

Knihu jsem si pořídila, protože jsem chtěla nahlédnout do vod aktuální české poezie a zaujala mě anotace i krásná obálka. Nakonec byly mé pocity z knihy rozporuplné - některé básně byly povedené, některé mě ale naopak vůbec neoslovily...

Beru to ale tak, že zrovna vnímání poezie je vysoce subjektivní záležitostí, a že mi možná jen úplně nesedl autorčin styl - někomu jinému naopak může zcela vyhovovat. :)

09.03.2022 3 z 5


Média, lži a příliš rychlý mozek Média, lži a příliš rychlý mozek Petr Nutil

Velmi zajímavé čtení, které pro mě bylo hodně přínosné.

Oceňuji úvod, který se věnuje lidskému přemýšlení a rozhodování z pohledu psychologie, fyziologie mozku a fungování lidské společnosti. Myslím, že je to hodně důležité pro pochopení celého kontextu přijímání a zpracovávání informací na úrovni jednotlivce i skupiny lidí.

Díky druhé části knihy jsem si srovnala některé pojmy a dozvěděla se řadu nových věcí z oblasti kritického myšlení a mediální gramotnosti. Další, které už znám, jsem si zopakovala a případně svou znalost prohloubila. Během čtení jsem si sama kladla řadu otázek a přemýšlela nad fenomény, které sleduji například v internetových diskuzích či při diskuzi s názorovými oponenty.

Myslím, že knihu by si měl přečíst každý - obzvlášť v dnešní době plné informací, kdy jsou kritické myšlení a mediální gramotnost naprosto klíčové dovednosti, a máme možnost ve velkém sledovat, jak to dopadne, když lidem chybějí... Situace je potom značně neveselá...

07.03.2022 4 z 5


Sojčák Sojčák Jaakko Ahonen

Tak tohle byla síla... Sojčák je útlá kniha, která prostřednictvím nakouknutí do života malého ptáčka servíruje skutečně těžký a temný příběh o tom, kam až může vést přehnaná starostlivost a strach z vnějšího světa... Ukazuje, jak tenká je hranice mezi láskou a sobectvím, ochranou a izolací, strachem a paranoiou...

Kresba je opravdu nádherná a celý příběh na ní staví. Vytváří tu správně ponurou a místy naprosto beznadějnou atmosféru. Psaného textu v knize není mnoho, ale to příběhu vůbec neubírá na kvalitě. Vše důležité člověk pochopí a zapůsobí to na něj i beze slov.

Sojčák je neobvyklý, ale skutečně skvělý komiks. Další z řady severských klenotů, které jsou u nás k dostání. Rozhodně doporučuji! :)

07.03.2022 5 z 5


Než pravda vyjde najevo Než pravda vyjde najevo Tošikazu Kawaguči

Stejně jako první kniha - i tato se mi velmi líbila. Princip zůstal stejný - v knize jsou čtyři příběhy rozdělené do samostatných kapitol, které jsou spolu ale částečně provázané. V některých částech děj také volně navazuje na první knihu (např. v příbězích personálu kavárny) a posouvá se dál.

Zůstalo kouzlo, citlivost i jakási melancholie a tajemná atmosféra z prvního dílu, které si mě získaly. Příběhy byly dojemné a opět v nich byla ukryta některá důležitá životní moudra - například, jak je důležité být šťastný i přes životní překážky... a že právě schopnost učinit někoho šťastným dává našemu životu smysl.

Pokud máte chuť na milou a citlivou knihu - určitě doporučuji. :)

07.03.2022 5 z 5


Věc Makropulos Věc Makropulos Karel Čapek

Další mistrovské dílo Karla Čapka. Tentokrát u mě zabodoval sám námět - myšlenka na nesmrtelnost a závěrečné zjištění, že ta není pro člověka vůbec dobrá, že nakonec přináší jen nudu a nedůstojný, prázdný a špatný život.

Kniha je napsaná skvěle, má spád a vygraduje v silném finále. Karel Čapek zde opět prokázal nadčasovost svých děl, která jsou aktuální v každé době, nestárnou a neustále nabízejí čtenářům důležité myšlenky k zamyšlení.

22.02.2022 5 z 5


Led a oheň Led a oheň Emily Dickinson

Emily Dickinson se hodnotí velmi těžce. Buď se do ní naprosto zamilujete - anebo ne. Já jsem ten první případ, po dvou přečtených sbírkách mohu s klidným svědomím říct, že ED patří mezi mé nejoblíbenější básníky. A protože svými slovy nedokážu přesně popsat to, čím si mě tak získala, půjčím si výrok amerického básníka Marka Von Dorena: "Byla schopna najít téměř pro každý postřeh frázi současně přesnou jako led a hlubokou jako hrom." (Tento výrok je zmíněn v doslovu této sbírky, kde je také řada dalších komentářů od literárních odborníků a básníků).

22.02.2022 5 z 5


Chlapec, krtek, liška a kůň Chlapec, krtek, liška a kůň Charlie Mackesy

Kniha, která je často srovnávaná s Malým princem. Jeho kvalit pro mě nedosáhla - asi proto, že mám přece jenom radši ucelené příběhy, a toto byla spíš sbírka uspořádaných postřehů, které na sebe navazovaly hodně volně.

Kniha se mi ale líbila i tak. Její vnější úprava je moc krásná (pevné desky, barevně odlišná vazba hřbetu, zlaté protlačené písmo) a ilustrace uvnitř knihy jsou opravdu nádherné. Jinak se kniha skládá z různých citátů a životních mouder na téma přátelství, láska, život, důvěra, laskavost... Každý z nás něco na podobný způsob v životě už mnohokrát slyšel, ale jsem toho názoru, že si to klidně můžeme sem tam připomenout - jak se říká, opakování je matka moudrosti. :) Pokud to navíc má hlavu a patu podpořené hezkou formou, není o čem přemýšlet. Všechno výše vyjmenované tato kniha má.

Za mě je to taková feel-good jednohubka, ke které se člověk sem tam rád vrátí, pousměje se nad ní či o některém citátu krátce popřemýšlí. Jelikož textu v ní není mnoho, tak se hodí pro všechny generace a může si v ní společně listovat celá rodina.

Uzavřela bych to tím, že i já se k této milé knize ráda vrátím. :) A autora jsem začala sledovat na instagramu, kam svá dílka přidává celkem pravidelně. :)

22.02.2022 4 z 5


Neviditelný život Eurídice Gusmãové Neviditelný život Eurídice Gusmãové Martha Batalha

Tato kniha mi stylem vyprávění připomínala příběh Amélie z Montmartru - a ten mám opravdu moc ráda. Předpokládám, že to tedy bude také jeden z důvodů, proč se mi kniha tak líbila. :)

Byla velmi svěží, místy vtipná, formou vcelku neobvyklá a především dobře napsaná. Zavedla nás do uliček Brazílie, což pro mě osobně bylo hodně atraktivní, a do života žen, které se zde snažily přestat být neviditelné. Měly své touhy a sny, jejich naplnění ale bylo hodně těžké, protože tyto ženy musely naplno bojovat se zkostnatělou brazilskou společností - ať už s muži, kteří v ní měli vedoucí postavení, anebo s jinými ženami, které se "lišit" nechtěly, a proto neváhaly kopat kolem sebe, aby uhasily plamen těch, které se přece jen trochu vymykaly... Některým ženám se povedlo uspět, některé se bohužel musely smířit s osudem...

Neviditelný život Eurídice Gusmãové má pro mě hořkosladkou příchuť. Některé pasáže se nečetly lehce - dýchal z nich na mě ten skoro až zbytečný boj s větrnými mlýny, ze kterého žena prostě nemůže vyjít jako vítězka... Z mého pohledu je to ale velmi důležitý příběh, v němž autorka až překvapivě lehkým perem nabízí důležitou výpověď o emancipaci žen v Brazílii. Jsem ráda, že se ho rozhodla vyprávět a věřím, že si kniha najde spoustu spokojených čtenářů, kterým něco předá.

06.02.2022 4 z 5


Matka Matka Karel Čapek

Mé nejoblíbenější dílo od Karla Čapka. Silné a nesmírně smutné. Zasáhlo mě už poprvé, když jsem ho četla (tehdy ještě jako náctiletá k maturitě), a ani po opakovaném čtení mě nepřestává fascinovat. Díky skvělým dialogům děj rychle plyne, ale rozhodně není plytký. Čtenáři nabízí mnoho podnětů k přemýšlení. Ukazuje krutost války, která nakonec neušetří nikoho. Nabízí jedinečný pohled matky - postavy, která obvykle nebývá tak vyzdvihovaná a stavěná do středu zájmu, ale která neskutečně trpí a v bojích či kvůli touze po velikosti přijde o své milované. Obdivuji Čapka za to, jak tento příběh zpracoval a kolik emocí do něj dokázal skrýt... Doporučuji k přečtení všem.

06.02.2022 5 z 5


Bál šílených žen Bál šílených žen Victoria Mas

Novela Bál šílených žen se mi velmi líbila. Její děj se odehrává v Paříži - zejména v nechvalně proslulém hospitálu, kam se dostávaly ženy nejen duševně nemocné, ale také se tam odklízely ty, které byly společensky nepohodlné, pokrokové a jejichž chování neodpovídalo tehdejším měřítkům stanovených muži.

Byla to právě všudypřítomná nálada Paříže konce 19. století s popisy jednotlivých uliček i tehdejší společnosti, a také tíživá atmosféra samotné psychiatrické léčebny, které mě do příběhu tolik vtáhly a okouzlily mě. A kupodivu i duchařský námět, který celý příběh zajímavě okořenil a dal mu zase trochu jiný rozměr.

Kniha zajímavým způsobem propojila problematiku duševního zdraví a ukázku fungování společnosti v 19. století, kde ženy měly zcela podřízené postavení a jediné, co směly (a musely) bylo poslouchat muže (ať už to byl otec, manžel nebo lékař). Přiznám se, že občas to nebylo lehké čtení... Ta představa nemoct studovat, svobodně se rozhodovat, slyšet věci jako že "ženy nepatří do veřejného prostoru" a jedinou jejich rolí je najít si co nejdříve manžela...

Kniha je napsaná poutavě, stručně, děj nezadržitelně ubíhá, jde rovnou k věci... Pokud stojíte o zajímavé čtení, za sebe tuhle knihu rozhodně doporučuji!

30.09.2021 5 z 5


Vodní had Vodní had Tony Sandoval

Nádherná kniha, která si mě získala originálním fantasy/surrealistickým příběhem a především skvělým výtvarným zpracováním. Autorův temný až melancholický styl, který pro tento příběh zvolil, mi vážně sedl. Jednotlivé kresby jsem si užila i díky velmi kvalitnímu zpracování knihy jako takové. Komiks je vyroben ve velkém formátu a na stránkách tak vynikne řada pozoruhodných detailů jednotlivých výjevů - ať už lidských postav nebo scén z mořského pobřeží.

Co se týče příběhu - sen se mísí s realitou, do procesu sebeobjevování jedné dospívající dívky vstupují starodávné bytosti i tajemný král, do snového příběhu se obtisknou i hororové stopy... Mohlo by to znít jako zvláštní mix - ale funguje to vážně skvěle. Tony Sandoval má opravdu úžasnou fantazii.

Vodní had je skvělý počin Comics Centra, který okouzlí, překvapí a rozhodně pobídne k opakovanému přečtení.

30.09.2021 5 z 5


Zlovolné bytosti Zlovolné bytosti Nelly Černohorská

Výborná kniha, která mě jako celek opravdu bavila.

Její první část tvoří temná novela Když se nedíváš. Musím pochválit autorčinu fantazii i to, jakým způsobem novelu napsala - mělo to spád, bylo to dramatické, tajemné, depresivní, v příběhu byly skvěle vykreslené postavy (byť na relativně malém prostoru)... No prostě to bylo moc dobré. :-) Jediné, co do teď nemůžu překonat a autorce odpustit, tak to je Dora - to jsem tedy vážně nečekala... :-)

Druhou část knihy tvoří jedenáct balad v duchu Erbena a musím říct, že i ty se mi moc líbily. Měly skvělou, tajemnou atmosféru a jejich čtení mě úplně vtáhlo.

Na závěr tedy jen doufám, že autorka bude v psaní pokračovat, a že se dočkáme dalších skvělých knih inspirovaných slovanskou mytologií. Protože tato tematika a navíc takhle dobře zpracovaná mě vážně moc baví, a myslím, že nabízí ještě hodně zajímavého prostoru k prozkoumání!

12.09.2021 5 z 5


Postavy grónské mytologie Postavy grónské mytologie Aage Gitz -Johansen

Knižní jednohubka, která může sloužit jako dobrý úvod pro seznámení s grónskou mytologií. Ta nám přece jen není tak blízká, ale minimálně dle stránek této publikace je hodně zajímavá.

Kniha je tvořena krátkými texty ve třech jazykových verzích popisujícími jednotlivé mytologické bytosti. Texty jsou doplněny originálními černobílými uměleckými ilustracemi.

Určitě by mi nevadilo, kdyby kniha byla obsáhlejší a bylo v ní více bytostí či kdyby jednotlivé postavy byly více rozpracovány. Takhle pro mě dílo představuje spíš takový prvotní impulz k dalšímu pátraní a seznámení se s vodami grónské mytologie.

12.09.2021 4 z 5