6493 6493 komentáře u knih

☰ menu

Bílí Havrani Bílí Havrani Luisa Nováková

Jestli jsem někdy byla na konci knihy ve stavu "brada až na podlaze", bylo to po Bílích havranech!
Fantasy obecně bývají hodně našlapané akcí, romantickými vztahy, hustými hrdiny a záporáky. V téhle knize je všechno tak jemné a podprahové, tak těžce uchopitelné, asi jako kdybyste si chtěli udržet v pěsti vodu. Postavy jsou komplexní, každá vypráví svůj vlastní příběh, aniž by ho doslova vyprávěla, jejich osobnostní rozvoj je skutečný a komplexní, nic není černo bílé.
Reálně ani nevím, jak to celé vyjádřit slovy, ale kniha ve mě zanechala hlubokou stopu a nenásilně vyvolala tolik emocí, jak se podařilo jen málokteré knize před tím.
Zcela upřímně varuji všechny čtenáře, kteří při čtení neradi chodí do hloubky a raději čtou akcí nabité příběhy, kde hlavní hrdinové společně porazí zlo a vše bude zalité sluncem.
Pokud ale chcete číst něco jemného, hlubokého a něžného, přeštěte si Bílé havrany.

24.03.2023 5 z 5


Romulus - první král Romulus - první král Franco Forte

Pro mě velice příjemné čtení! Až mě to překvapilo, od knih, které jsou napsány víc než jedním autorem, většinou žádný zázrak neočekávám. Ale Romulus mě bavil od začátku do konce. Ačkoli je v příběhu hodně fikce, baštila jsem každou větu a jediné, co mi zabránilo dát 5 hvězd, byla místy až přílišná romantizace postav a situací.
Jinak ale parádní jízda!

24.03.2023 4 z 5


Polibek bez duše Polibek bez duše Jennifer L. Armentrout

Za mě těžký průměr. Nápad možná fajn, nicméně originalita vlastně neexistuje.
Postavy jsou ploché a nezajímavé, příběh nezáživný a milostná linka jak z Bravíčka. Jak už je autorčiným zvykem, všechny mužské postavy jsou sexy až se každé kolemjdoucí osobě roztečou kalhoty, ženské postavy jsou malé chudinky, které celou dobu akorát reší svoje mindráky a který týpek se jim vlastně líbí víc a jestli jsou břišáky toho či onoho lepší, než jiného.
Být mi patnáct, asi bych dokázala přejít celkovou nezáživnou jednoduchost, ale pro mě je to málo.

24.03.2023 2 z 5


Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků Ursula K. Le Guin

Ideální počteníčko pro všechny, co ohrnují nos nad čaroději, jednorožci a vílami! Pro mě příjemně strávených pár hodin a spousta inspirace, co z fantasy klasiky si přečíst.

18.03.2023 5 z 5


Naslouchač Naslouchač Petra Stehlíková

Veliká paráda! Po dlouhé době kniha, která mi opravdu nedala spát. Z per českých autorů vychází spousta kvalitních knih, o tom není pochyb, ale Stehlíková se skutečně vyšvihla na úplně jiný level a mohla by se v ringu poprat i s řadou opěvovaných zahraničních autorů a vyjít z toho vítězně. Naslouchač má všechno, co by měla mít každá kniha – skvěle promyšlený příběh, silné hlavní i vedlejší hrdiny, dynamiku a neskutečnou originalitu. Bude vás to tak celé stoprocentně bavit, ačkoli já se občas musela zastavit a knihu zavřít. Ne proto, že by bylo něco špatně s knihou jako takovou, jednoduše proto, že příběh má takové grády a bez rukaviček hovoří o tématech, která nám jednoduše nejsou příjemná. Takže sem tam jsem rozdýchávala, ale nemohla jsem přestat číst na dlouho.
Smekám klobouk a všem novým čtenářům přeju příjemnou cestu!

31.01.2023 5 z 5


Měsíční zahrady Měsíční zahrady Steven Erikson (p)

Ať se teprve rozhodujete, zda do čtení této knihy jít, nebo jste ji už přečetli, Bůh s vámi všemi!
****
Měsíční zahrady jsou bez pochyby jedním z největších počinů v žánru high fantasy a naprosto právem. Celé je to zcela originální, od světa, po pojetí magie až po postavy. Dost často se mi stává, že jsou mi postavy napříč knihami a autory tak nějak povědomé a zažívám pravidelná déjà vu. Nikoli zde, čtení Eriksona bude jako znovu se učit plavat, jezdit na kole a psát velké psací ypsilon.

Měsíční zahrady jsou taky jednou z knih, která má čtenáře na zcela opačných pólech; buď jste z toho celí hotoví a milujete to, nebo to dočtete s pocitem, že jste se místo těch dlouhých hodin strávených četbou, mohli věnovat raději něčemu užitečnějšímu, nebo se třeba naučit, jak opravit traktor. Tahle ambivalence, domnívám se, je zapříčiněná nesmírně zvláštním stylem psaní a celkovým pojetím, jak příběh čtenáři podat. Celou dobu vlastně vůbec nevíte, co se to do pr**** děje, pomalu ani kdo je kdo, kde a kdy se postavy nachází a o co jim jde. Nesnažte se nic pochopit, nic předvídat, někoho si oblíbit nebo se jednoduše jen snažit orientovat. Chvilku jsem při čtení zvažovala tři možnosti, a) buď jsem s IQ na úrovni účastníků Výměny manželek, b) autor si dělá celou dobu srandu a hledání hlubšího smyslu je marná snaha, nebo c) autor trpí závažnou psychickou poruchou a celá kniha je jen výsledkem neléčených neuróz.

Ať už budete patřit k jednomu, či druhému pólu, dříve nebo později každý při čtení zažije ten prvotní wtf moment, kde se bude lámat chleba a rozřazovat do Nebelvíru, nebo Zmijozelu. Já sama jsem Zmijozel. Ne, že bych neměla dost odvahy číst další díly, ale zcela upřímně bych raději opravovala nějaký ten traktor. Kdo však bude po prvním díle v Nebelvíru, měl by si zapnout bezpečností pásy a připravit se na neskutečně dlouhou cestu, oproti které bude Frodova cesta do Mordoru vypadat jako procházka po nedělním obědě.

26.01.2023 4 z 5


Divoká říše Divoká říše Stacey Marie Brown

Bezva námět, atmosféra i postavy. Celé je to velice dobře napsané, nenudí, hezky utíká a navnadí vás na další díl, ALE.... Chápu, že když se v YA fantasy píše o vílách, démonech, upírech a tak, všichni musí extra spicy, se svaly jako kámen, minimálně dva metry deset a celkově vypadat prostě k nakousnutí. Občas je toho prostě moc a tady by autorka mohla ubrat hlavně na tom věčném "pnutí v kalohotách", "tvrdnutí bradavek", "horkosti tam dole" a dalších. Neuráží mě to, nepopuzuju, ale nemusím to číst pořád dokola.

25.01.2023 4 z 5


Dvůr temnoty Dvůr temnoty Victor Dixen

Spousta promrhaného potenciálu!
Celý námět je skvělý a originální, alternativní historie + upíři = mňam mňam. Ale jakmile to pojmete jako středoškolskou přehlídku Mean girls, přihodíte do toho trochu Hunger games a celé to namixujete se Stmíváním, dostanete něco, co je fajn na čtení, ale tak nějak to nestačí.
Kdyby to autor napsal s ohledem na vyšší věkovou kategorii a odpustil si spoustu plochých a předvídatelných momentů, bylo by to lepší a zábavnější.

09.01.2023 3 z 5


Stín bohů Stín bohů John Gwynne

*přečteno v originále*
*****
Pokud se nezaleknete těžko vyslovitelných jmen a asi tak sto padesáti severských slov, které jsou pro našince prostě mimo, dostanete naprosto brilantní, brutální, do detailu vybroušenou high fantasy, která čekne všechny položky. Dokonale originální svět, skvělé postavy, promyšlený děj a k tomu nějakou tu magii a příšery jak ze Zaklínače. Prostě láska na první pohled!
*****
Pokud fandíte drakům, drsným bojovníkům, nabroušeným sekerám, magii, ale taky rodině a přátelství, je tohle přesně to, co byste měli vzít do ruky a přečíst. Teď hned, díky.
*****
Kdo máte v oblibě Anthonyho Ryana, tak si to přečtěte taky.

14.11.2022 5 z 5


Aurora hasne Aurora hasne Amie Kaufman

Závěr série Aurora byl zlatou třešničkou na dortu! Pokud jste do teď váhali s četbou, rozhodě už nečekejte a pusťte se do toho.
*****
Po tom jak skončila dvojka, jsem se fakt děsně bála úplně o všechny postavy v knize. Autoři jim napsali takové linky, že bych se vůbec nedivila, kdyby byli ve třetím dílu všichni mrtví. Ale jednotka 312 jede dál a k nim se přidává pár dalších nepravděpodobných hrdinů, aby konečně dotáhli do konce celu tu bizární jízdu.
Místy jsem měla chuť okusovat si nehty, brečet, křičet, trhat si vlasy. Je to celé neskutečně napínavé, nepředvídatelné, geniálně promyšlené a prostě a jednoduše krásné.

01.11.2022 5 z 5


Aurora plane Aurora plane Amie Kaufman

Víte jak se říká, že druhé díly trilogií bývají nejslabší? Ha! Tak tady to rozhodně neplatí a vy se bude dál vozit na vlně super sci-fi knihy s úžasnými postavami a hladou samých plusek.
*****
Pokračování bizárního a nepravděpodobného dobrodružství pokračuje a my si můžeme užít daší smršť emocí, humoru, oblíbené jednotky 312, vesmírných bitek a i trochu té lásky. Postupně odhalujeme různá tajemství a celé pozadí událostí, do kterých se Tyova partička dostává. Opět se nebudete nudit, opět budete chtít víc.
A ten konec... ten byl vyloženě nervy drásající a já jen děkuju bohu, že jsem měla třetí díl hned poruce, nechápu, jak by někdo mohl vydržet dýl jak minutu.

01.11.2022 5 z 5


Aurora povstává Aurora povstává Amie Kaufman

Duo Kaufman a Kristoff se do toho spolu opět pustili a po série Illuminae příchází s další sci-fi jízdou, která má prostě všechno. Skvělé postavy, originální příběh, napětí, emoce, vtip a tempo. Společná práce jim nejen svědčí, ale i chutná a já doufám, že tímhle nekončí a dočkáme se brzo další nálože toho, co nás baví a co chceme číst!
*****
Příběh partičky různorodých postav, kde je každá dost specifická a samostatně tak trochu ztracená v širém vesmíru, se dá dohromady a společně prožijí dobrodružství napříč galaxií. Celé je to svižné, díky bizárním momentům a charakterovým vlastnostem každé postavy vtipné a supr zábavné, ale zároveň to autoři posunuli na úroveň, kde nejsme jen na povrchu dění, ale dostáváme celou nálož emocí a komplexních momentů. Takže i náročnější čtenáři by měli být spoko.
Rozhodně alespoň u mě byl pocit po přečtení takový, že okamžitě potřebuju dvojku a mazala jsem do knihkupectví tak rychle, až se mi za patami kouřilo.

01.11.2022 5 z 5


Magie havranů Magie havranů Margaret Rogerson

Feyre, teda Isobel... prostě holka, co ráda maluje a nemá ráda víly, potká Cardana, teda Havrana, prince, který je démonicky sexy a vlastně parchant s temnou maskou, a prožijí spolu dobrodružství, které je tak nějak zbytečné, zmatené, nedotažené a s místy hluchými jak poleno.
*****
Jak jsem se u Thornů rozplývala nad originálností, tady je tutová vykrádačka. Isobel je levná kopírka Feyre, stejně tak Havran je až nebezpečně podobný Cardanovi, něco má i z Tamlina a Rhyse. Víly, co neumí lhát a mají určité vizuální prvky, které nejsou ani lidské, ani typicky vílí (Krutý princ), žijí na různých dvorech, pojmenovaných podle ročních období (Dvory od SJM) a bojují (asi?) s Divokým honem (Zaklínač). Píšu asi, protože tahle část byla tak odfláklá a nesmyslná, že bych tomu na kloub nepřišla ani za boha.
*****
Pokud se knihu chystáte číst, připravte se na tuctové a umělé zápletky, neoriginální postavy, sáhodlouhé pobíhání po lesích, ale i fajn bojové scény se supr nepřáteli a trochu té dekadence. Takže dvě hvězdy a doufám, že autorka radši zamaká na pokráčku Vespertiny místo toho, aby plodila takový laciný kopírky.

23.10.2022 2 z 5


Rod nebes a dechu Rod nebes a dechu Sarah J. Maas

MILUJU MILUJU MILUJU
*****
Jelikož jsem totální fangirl, když přijde na SJM, nemohla jsem čekat na český překlad a knihu jsem přečetla v originále už někdy v březnu. Takže recenzi píšu s časovým odstupem a nebudu tak zabíhat do úplných detailů, spíš se pokusím shrnout pocity, které ve mně zůstaly i po zhruba sedmi měsících.
*****
Z kraje bych ráda chvíli pěla chválu na autorku. Když se zkusíte zamyslet nad tím, proč má takovu "fame" a celá její komunita je tak "vyhajpovaná", dojdete k závěru, že to nebude jenom jejím talentem a citem. Talentovaných autorů a skvělých knih je na přehrabování vidlemi, ale SJM umí jednu sakra důležitou věc. Umí dokonale přemýšlet, plánovat, vizualizovat a logicky skládat dohromady. Její tvorba je neskutečně rozsáhlá a pokud by autorka byla jenom o trochu míň, no, jako SJM, její knihy by byly pouze fajn doplňkem do knihovny a nejspíš bysme se k nim už nevraceli. Ale top a totální magie je to, že díl za dílem dokáže poskládat dohromady všechno, co se jí urodilo v hlavě, složit to do jednoho nádherného a komplexního díla a všem nám totálně vytřít zrak.
Uf, fangirl část je za mnou.
*****
Po víc jak půl roce ve mně kniha stále zanechává živé pocity a asi tak bambilion emocí, které bych všechny jen těžko vyjadřovala. Smutek, zlost, bezmoc, vzrušení, naděje, strach a další se ve mně střídaly s každou kapitolou, na závěr vše luxusně dovršeno totálním štěstím (bez spoileru, ale vzrušením a štěstím jsem brečela, křičela, skákala a vůbec se všelijak expresivně projevovala). Podle mě je tahle kniha jednoduše lepší než terapie, dostane z vás všechno a zanechá jen radost a pocit naprostého uspokojení.
*****
K již oblíbeným postavám se přidává pár dalších. Opět jsou komplexní, dokonale propracované, a i když jsou to postavy vedlejší, rozhodně nehrají druhé housle. Z hlediska postav se dočkáme super zvratů, naprosto nečekaných okamžiků a objasnění a rozšíření vztahů a jednotlivých pozadí postav (pozadí jako příběh, ne zadek, ehm). Když se po přečtení podíváte na nějaké FB skupiny (např. HOSAB Recovery), dočtete se velkou spoustu konspiračních teorií, kde některé z nich jsou dost k zamyšlení a pomůžou vám přežít dobu, než SJM vydá třetí díl. Spousta těch teorií se váže právě k postavám, dál nebudu nic prozrazovat, kdo bude chtít, může kouknout :)
-------
Takže, pokud jste knihu ještě nečetli, koukejte mazat do knihkupectví a pusťte se do toho! Já si jdu už posedmé přečíst poslední kapitolu...

20.10.2022 5 z 5


Temné královny Fennbirnu Temné královny Fennbirnu Kendare Blake

Velice dobře podařená kniha, která doplňuje původní sérii.
V rámci jednoho příběhu sledujeme narození našich třech královen, střípky z jejich společného dětství a začátky života v nových rodinách. Autorka odkrývá několik zajímavých detailů, které nám v hlavě krásně zacvaknou dohromady s dějem hlavní série.
V druhém příběhu se dočteme o příběhu nechvalně proslulé jasnovidecké královny, o které se v sérii často hovoří spíš okrajově, a díky které jsoi všechny královny jasnovidky hned po porodu zabity.
Slibuji zábavné rychlo čtení!

19.10.2022 5 z 5


Znamenitá mrtvola Znamenitá mrtvola Agustina Bazterrica

Téma super skvělé a originální, mrazivé, hnusné a fuj tajksl. Za to ty 3*. Styl psaní autorky mi úplně nesedl a celkově to na mě bylo až moc metaforické, abstraktní, filosofické a tak dále. Běžně ale thrillery nečtu, tohle bude pravděpodobně to první, co jsem v rámci žánru přečetla, takže nejsem cílovka, proto nechci házet hejty na něco, co nemám dobře načtené.
Kanibalům zdar!

13.10.2022 3 z 5


Život válečníka Život válečníka Tomáš Němec

Pro mě až doposud zcela neznámý autor a nebýt nenápadné reklamy, která na mě vyskočila při jednom večerním projíždění storíček, přišla bych opravdu o hodně.
Kniha na první pohled jistě zaujme svojí vizuální stránkou a věřte mi, že unvitř je ještě krásnější. Nádherné ilustrace a celkově barevné provedení bylo pastvou pro oči a dovršilo můj celkový a vesměs kladný pocit, který jsem z knihy měla.
*****
Příběh je členěn do 4 částí, kde každá z nich sleduje určitou epoizodní etapu ze života jednoho válečníka (ejhle, název knihy). Jednotlivé části na sebe zdánlivě nenavazují, ale jako celek utvářejí propracovaný a komplexní obraz napínavého a neskutečně temného fantasy světa, kam by se člověk bál sednout si i do hospody na pivo. Každá část je zároveň zasazena do jiné části světa, potkáváme nové postavy, které jsou dotaženy k dokonalosti a každá je za sebe originální.
*****
Sama hlavní postava je přesně taková, jaká by měla být, aby uspokojila i ty nejrýpavější a věčně nespokojené čtenáře. Sebasttyen je zároveň padouch i hrdina, zlomený i v plné síle, šťastý i nešťastný a i tehdy, když má kolem sebe souputníky, přátelé i milované, je neustále sám. Ve výsledku si ho oblíbíte, budete nadšeně sledovat jeho dobrodružství, ale bude vám ho celou dobu dost líto.
*****
Tempo knihy je svižné, díky epizodám poznáváte pořád něco nového, takže nemáte vůbec šanci se začít nudit. Kniha má spád a zároveň i spoustu prostoru k zamyšelní. Stylově mi jak členění příběhu, tak i autorův styl psaní, evokuje práci Sapkowskeho, takže všichni jeho příznivci by měli být Životem válečníka uspokojeni.
*****
Meč & magie at its finest!

13.10.2022 5 z 5


Království těla a ohně Království těla a ohně Jennifer L. Armentrout

(SPOILER) Věřte mi, že se mi špatné hodnocení na knihu, kterou tolik lidí miluje a vynáší do nebes, nepíše snadno. Ale včera jsem si při čtení uvědomila něco velmi zásadního a pro mě i znepokojivého , o čem se myslím v žádné recenzi ještě nemluvilo. A mně se o tom rothodně nebude mluvit lehce, ale byla bych ráda, abyste se všichni, co knihu plánuejte číst, i vy, co jste ji už četli, zpětně zamysleli a přehráli si v hlavě sexuální scény mezi Poppy a Casteelem. Domnívám se totiž, že se při téměř každém sexuálním aktu mezi těmito dvěma, jedná o určitou formu znásilnění.
Casteel je nesmírně dominantní a pudy hnaný člověk, Poppy je naivní, nezkušená a proti němu reálně bezbranná. Zkuste schválně spočítat, kolikrát mu řekla "ne", nebo jen poprosila, aby ji nechal být, slezl z ní, pustil ji a tak dále. Někomu by se mohlo zdát, že je to z její strany jen hraná zdrženlivost, zmatení v citech, nebo cokoli jiného roztomile romantického.
A tady začíná ten problém. Zkuste si samy sebe představit v její situaci, bez všech těch fantasy věcí okolo, že jste s mužem sama a on se k vám chová tímto způsobem. Já na vlastní kůži zažila pár takových okamžiků, kdy jsem se vůči muži cítila naprosto bezmocná a on byl hluchý k mým prosbám, a i když se považuji za silnou ženu, v těch chvílích jsem byla umenšená a nedůležitá.
Když si nalistujete v knize stranu 461, Poppy při jedné z takových událostí řekne: "To, že tě chce moje tělo, neznamená, že tě chci já." Přesně o tom to je.
Kdybyste někdo chtěl argumentovat tím, že on miluje ji a ona miluje jeho a tím pádem je v pohodě, uvědomte si, že se špatných věcí můžeme dopouštět i na těch, které milujeme, ale to neznamená, že je to v pořádku. Možná je to ještě o to horší.

Původně jsem chtěla psát i o ději a nových postavách, ale vlastně na to nemám chuť. To zásadní jsem ze sebe už dostala a ať si to každý přebere jak chce. Na závěr jen jednu poznámku všem mladým dívkám, které jsou primární cílovkou téhle série; neberte si tenhle vztah za vzor, ať už je váš partner sebevíc sexy a má bůhví kolik dolíčků.

04.10.2022 odpad!


Z krve a popela Z krve a popela Jennifer L. Armentrout

Tak na úvod, přirovnat tohle k tvorbě SJM chce hodně odvahy a dovolím si říct i hlouposti. SJM má jedinečný styl a hlavně talent k vytvoření nádherných světů, dechberoucích situací a dokonale propracovaných postav. Což v knize z Krve a popela nenajdete. Ani jedno ze zmíněných.
*
Postavy jsou tady az neskutečně jednoduché a dost černobílé. Poppy je naivní pipka, Hawke je machistický slizák. Další postavy jsou jedna jako druhá a jejich jedinou úlohou je buď umřít, někoho zabít, nebo jen zaplnit téměř 550 stran.
Když jsem už nakousla ústřední dvojici, zatraceně hodně doufám, že v dalších dílech začnou ti dva aspoň trochu dávat smysl. Protože pokud jde o romantickou linku, která je, bohužel, stavebním kamenem příběhu, vůbec z ní nejsem nadšená. Vlastně mě dost štve.
*
Příběh je zasazen do světa upírů a vlkodlaků, něčeho jako zombíků a pár dalších chuťovek. Díky bohu, že tohle bylo v pořádku. Svět byl zajímavý, jednotlivé rasy, nebo jak to nazvat, celkem dobře zpracované a bylo to prostě fajn.
*
Pokud jde o to, jak to celé ubíhá, opravdovou akci čekejte až tak na posledních 100 něco stranách, jinak je to spíš sled smrtí, zabíjení, máchání kudlou, sundavání závoje, otvírání smyslů a nekonečných myšlenek naivky Poppy.
Ale co mě překvapilo, a furt se tomu divím, četlo se to dobře a byla to rychlovka. Nicméně, a teď možná budu kritizovat spíš překlad než spisovatelské umění autorky, některá slova mě vyloženě štvala. Tak třeba: agresivní, fascinující, dolíček, zachichotat. Kdo četl, asi pochopí.
*
Dávám tomu 3*, a to za fajn svět, ubíhající čtení, a celkově dobrý námět na psaní. A taky proto, že už mám koupený další díl a nedokopala bych se ke čtení pokračování něčeho, co mi nestálo aspoň za ty umolousaný tři hvězdičky.

27.09.2022 3 z 5


Vazači zhouby Vazači zhouby Artemian (p)

Disclaimer
Knihu jsem četla na základě prosby autora. Tímto ještě jednou děkuji za zaslání elektronické kopie. A zároveň slavnostně přísáhám, že to nijak nezastínilo můj úsudek a
rozhodně si nebudu brát servítky.
******************
Kniha Vazači zhouby je na první pohled lehkou fantasy, kterí by vás mohla zaujmout tak maximálně obálkou, a ta je mezi námi hrozně laciná a child-like.
Když jsem svým kamarádům knihomolům řekla, že budu číst novou fantasy od českého autora, většina se jich hrůzou pokřižovala a pár snílků bylo nadšených. Fantasy jako takové je nesmírně složitý žánr, ačkoli je toho jak hub po dešti, a čeští autoři obecně vynikají spíš v prachobyčejných románech takže kombinace slov "fantasy" a "česká" zavání velkým průšvihem - v 90 % crap, v 10 % opravdový top téměř až světové úrovně.
Pravděpodobnost tak nemluvila v autorův prospěch a já se do čtení pouštěla lehce skepticky. Ale pozor, světe div se, po pouhých pěti stranách skepse zmizela a mně se na obličeji rozlil blažený úsměv, asi jako když koukáte na štěnata, koťata nebo mimina.
*
Pojďme to vzít popořádku. Nacházíme se ve světě, kde řádí jistá zombie-like nemoc, která zbavuje lidi svobodné vůle a jelikož tihle zombíci útočí na ostatní lidi, není divu,
že se táhne do války. Drtivou věšinu příběhu strávíme ve vojenských leženích a na bitevních polích. Tam potkáváme velkou spoustu postav, které jsou dobře napsané a jedinečné svými vlastnostmi a bizárními jmény. Obzvlášť musím vyzdvihnout trpaslíky, ti každou chvíli srší vtipem a budou vás prostě bavit. Ústřední čtveřice hrdinů je natolik zajímavá a silná, že příběh dobře utáhne a celé to hezky ubíhá. Příběh sám je poměrně jednoduchý - klaďasové bojují se záporáky a do toho hledají hlavního loutkaře, co si v pozadí vesele tahá za nitky.
Havelka však z tohohle konceptu udělal něco víc protože se nechtěl spokojit jen s černobílým světem. Dostáváme tak nálož etických, morálních, existenciálních a teologických úvah, které celému příběhu dodávají nebývalou hloubku a já musím ocenit snahu, se kterou se do toho autor pustil a také zdařilost, které dosáhl.
Vazače zhouby tak nemohu vnímat jinak, než jako filosofickou esej, která se dobře maskuje za žánr fantasy. Takže malá rada pro všechny rodiče, dětem tohle nekupujte, pochopí z toho leda tužku, tak si knihu radši přečtěte sami.
*
A teď pár poznámek o tom, co mi v knize chybělo a co mě tak docela, jako velkého šťouru, neuspokojilo.
Jelikož je kniha velmi krátká, hlavní mínus je pro mě nedostatek insightů - kdo byl Senát Bohů, jak vznikl, jak fungoval? Ostrov leguánů a Velehlas, proč tam jel, co přesně se tam stalo a jaktože ho po návratu neupálili? Jak vznikla Zhouba, byla vytvořena uměle, jak se přenáší? Proč vznikl konflikt mezi trpaslíky a lidmi a proč Senát nemá rád elfy?
Autor do příběhu zakonponoval kousky z minulosti hlavních postav, které výrazně pomohly k pochopení charakterů a motivů postav, tak by zodpovězení těchto a dalších otázek mohlo pomoct k celkovému vnímání a hlubšímu poznání celého fiktivního světa, který Havelka napsal a za mě především s pochopením motivů Skelena, záporné postavy s (asi?) kladnými úmysly. Zároveň bychom se mohli víc vcítit do jednotlivých postav a prožívat hlouběji jejich osudy, moje emoce při čtení byly, bohužel, pouze velmi povrchové.
*
Zcela na závěr ještě rýpnu do používání slov "vakcína" a "injekční stříkačka". Nejsem žádný znalec původů slov a jazyka, ale vyloženě mě to zarazilo a nutilo googlit.
Svět knihy má jednoznačně historicko-fantastický nádech - meče, štítové hradby, alchymisté, kouzelníci, elfové, ... A do toho hodit "vakcínu" (z lat. vaccinus, z vacca "cow" - léčba neštovic virem cowpox) a "injekční stříkačku" (první použití až na konci 19. století) je trochu nemístné a kazilo mi to atmosféru. Ale to je jen detail a klidně se nechám jazykovědci vyvést z omylu.
*
Celkově knihu mohu doporučit každému, kdo hledá trochu netradičnější fantasy a nebrání se hlubším úvahám o světě a sobě samých. Zaslouží si solidní 4*!

17.09.2022 4 z 5