Tajemství
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464122/bmid_tajemstvi-v8i-464122.jpg
4
833
833
Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Napínavé vyprávění o lidech v horách a horách mezi nimi, které už nejde obejít, ale dá se z nich spadnout a dá se v nich ztratit. Stejně jako v té šílené spoustě tajemství, co si v sobě pečlivě střeží dospělí i děti. Budete se modlit, aby vám aspoň někdo z nich něco prozradil a aby si řekl o pomoc hlasitěji než úplným tichem. Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Nejprodávanější česká spisovatelka současnosti Radka Třeštíková vystavěla ve své sedmé knize příběh plný napětí, bolestných otázek a charakterově dokonale vykreslených postav. Parta kamarádů a jejich dospívajících dětí řeší v odlehlé chatě staré konflikty, nové vztahy a neodpuštěné křivdy. Autorka vás ve svém zatím nejrozsáhlejším románu vezme na dlouhou cestu za tím největším tajemstvím.... celý text
Přidat komentář
Na knihu jsem stála hodně, hodně dlouhou frontu v knihovně (asi 43. rezervace z 72, když jsem si ji loni dávala). Konečně na mne došla řada. A já po přečtení vlastně nevím, zda to čekání za to stálo.
Změť postav, časových rovin, příběhů či jejich náznaků, kdy i na straně 446 musím nahlédnout do svého taháku, abych si připomněla, ke komu patří Viky, která se mi plete s Ninou.
Celou dobu jsem to brala za letní příběh, prázdninový, tedy odehrávající se v červenci nebo srpnu. Ale copak v létě kvetou narcisy? A opadávají narcisům okvětní lístky? (str. 216).
A kdo je Zita, která se objeví na str. 487, aby za ní Johan odcházel do chaty?
Po předchozím doporučení jsem si ke knize vytvořila mapu postav a díky tomu jsem se v ději lépe orientovala. Nebudu vám ale lhát - občas jsem se také ztrácela, přestože jsem se snažila číst i mezi řádky. Dle mého je to typická "třeštíkovina", která prostě nesedne každému. I když mám po dočtení v hlavě spoustu otazníků, nemůžu knihu hodnotit vyloženě záporně. Přestože mám k ní několik připomínek, styl psaní mi vyhovoval a četla se mi nakonec docela dobře.
Líbil se mi nápad i postavy a jejich jednotlivé vykreslení. Je to oddychová literatura, ale čekala jsem náročnou knihu, zvlášť, když mnozí psali, že si museli dělat poznámky o postavách. Zase tolik jich nebylo. Četlo se to dobře a byl to příjemně strávený čas.
Mám přečtené všechny knihy. Začala jsem Bábovkami nic moc dalšího mě obzvlášť nezaujalo ale tato je skvělá
Cetlo se to hezky, ale ztracela jsem se v postavach, bylo jich proste moc a preskakuje se z pribehu na pribeh. A nakonec bylo velke zklamani…jako kdyby chybelo par stranek v knizce.
To vedet, tak to vubec nectu. Kamaradce bych tuhle knizku nedoporucila.
Nakonec to vůbec nebyla špatná kniha. Ale trvalo hodně dlouho se do ní začíst.
Popravdě, hned jak jsem dočetla, tak mi příběh chyběl. Příběh a celkově postavy.
Bylo to zajímavé, perspektivní téma, které jsem chvílemi hltala jak smyslů zbavená, jak mě bavilo.
Nemůžu najít slova jak knihu trefně popsat, ale zkusím se alespoň trošku přiblížit dojmům, které mám v hlavě..
Ano, jak již bylo zmíněno dříve, postav je v příběhu moc a působí to chvílemi chaoticky, ale jakmile si člověk jednotlivce zařadí a pospojuje, vzniká z toho děj a ta pravá pointa.
Ta pointa odlišností a odlišných tajemství, kdy každý z nás nějaké má.
Ani nespočítám na jedné ruce kolikrát jsem se zasmála, kolikrát mi volba a stavba slov přišla zvláštně skvělá, kolikrát jsem se toužila vrátit do předchozí situace a ne čekat, až se k ni autorka opět vrátí, kolikrát jsem nechtěla knihu zavřít, protože bylo moc hodin...
Uf..byla opravdu fantastická a veliké plus, které vždy maličko závisí na hodnocení, je volba designu obálky. :)
Tahle kniha mě zaujala. Chvíli mi trvalo než jsem si ty postavy utřidila, ale rozhodně se mi to četlo mnohem líp než minulá kniha Foukneš do pěny.
Chvíli trvalo, než jsem se chytla a naskočila na styl psaní. Dialogy, dialogy a zase dialogy. Chyběla mi větší popisnost míst, osob, myšlenek. Po první třetině se to ale rozjelo. Ujasnila jsem si postavy a vztahy a pak už si to v podstatě jen užívala. Autorka je výtečná pozorovatelka charakterů a typů. Celou knihu má rafinovaně promyšlenou. Vše do sebe zapadá jako kolečka ve strojku. Sledujeme to, co se děje všude kolem nás, ale nikdo s tím nemůžeme nic dělat. Každý jsme nějaký a věci a děje mají příčinu a následek. Mlýnek života nás mele a drtí a jen málokdo unikne. Přitom by stačilo tak málo. Možná jen zbavit se svého tajemství. Ale to je tak hrozně těžké, téměř nemožné. Vidím to i já osobně kolem sebe, dokonce i na sobě. Třeba si to ale někdo po přečtení téhle knihy uvědomí a stihne se ještě zachránit.
A já jdu zase číst. Znova od začátku.
Nechápu drzost RT psát takové bláboly. To se fakt nedalo. Lidi na sebe zlí, mluví spolu úsečně a jako bonus - ještě v půlce nevím, kdo je kdo, a tak končím. Děkuji, nechci!
Hrozně ráda bych dala čtyři, ale nemůžu kvůli konci. Chápu (snad správně!!!), že jeden závěr měl prostě zůstat otevřený (V.), jeden jsme si měli už jen domyslet bez nutnosti přesného popisu události (D.), a jeden se vyřešil... (L.). Ale co všechny ty ostatní postavy, ke kterým si za těch X stran čtení prostě uděláte vztah? Přitom by stačilo doslova pár odstavců navíc. Každopádně si myslím, že to stálo za přečtení. Jak tu mnozí píší, do debatního kroužku naprosto super. A nevím, co tady všichni nadělají s tím JEDNÍM překlepem Dita/Zita :)))
Dočetla jsem se sebezapřením. Ani po přečtení nevím im kdo byl kdo a kdo ke komu patřil a vůbec netuším jaký byl smysl této knihy.
Trochu jsem se ztrácela v množství postav, kdo s kým. Dokonce jsem si chtěla vzít i papír a sepsat si propojení mezi jednotlivými postavami. Trochu mi to připomnělo pana Hartla, který má v knihách taky spoustu postav. Samotný příběh se četl moc dobře, všichni máme nějaká tajemství:-)
Pro mě osobně velké zklamání, zhruba 450 stran uplácaných tak nějak "aby to bylo", druhá polovina knížky se zdála, že má lépe propracovanou hru se slovy....snažila jsem se to tedy nevzdat a dočíst do konce, s každou stránkou jsem se přemlouvala do čtení a asi u 350. strany jsem to nevydržela, knihu zaklapla definitivně a skoro jsem to brala jako svoji prohru. Pak jsem si uvědomila, že moje ta prohra není. Překombinované, opakující se velké NIC...
Kniha se četla velmi rychle, jednoduchý příběh se zbytečně mnoho postavami. Zápletky, děj ... Nějak jsem se v tom ztrácela a konec nedokončený. No nevím, znovu bych nečetla, žádný zázrak to tedy bohužel nebyl, ačkoliv její knížky čtu ráda.
(SPOILER)
K této knize toho mám tolik. . Za prvé je v příběhu tolik postav, že ani po dočtení knihy nevím, kdo ke komu patřil, který z mužů poučoval ostatní o přírodě, kdo měl dluhy nebo kdo kradl léky ze skladu (proč bylo toto v knize uvedeno jsem také nepochopila). Zmatek v tom měli očividně i editoři, protože v jeden moment byla Dita Zita.
Za druhé mi vůbec hlava nebere, proč se taková parta lidí roky schází na jedné chatě, když nemají nic společného a působí na mě, že se vlastně nemají rádi.
Za třetí mi přijde, že se dějová linka s horolezci do knihy dostala nějakým omylem a autorka se urputně snažila tvářit, že tam patří, když spojila Natálii s Anežkou (snad to byla Anežka, kdo ví).
Za čtvrté se opět projevila autorčina neschopnost psát konce. Po 500 stranách čtenář trochu očekává, že alespoň 1 dějová linka (z asi 30) bude nějak ukončena. Třeba i špatně. Ale dočká se jen zklamání...
Ze začátku nechápete, kolik postav tam je a už si začínáte dělat myšlenkovou mapu. Na konci je vám líto, že těch postav není víc a že vám to pořád nestačí a chcete víc a víc.
Těžká témata schovaná do obyčejných životů obyčejných lidí. Krása.
Štítky knihy
přátelství česká literatura tajemství rodinné vztahy psychologické romány hory a pohoří mezilidské vztahy rodiče a děti české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Nevěděla jsem, co od té tlusté knihy čekat a bála jsem se ji otevřít kvůli recenzím, které nejsou moc lichotivé. Ale kniha mě mile překvapila, moc dobře se četla, líbila se mi. Když už jsem si říkala, že příběh se nemůže rozvíjet, objevila se nová postava a ta mě vedla k dalším a dalším zamyšlením. Obdivuju autorku, musela sí dát s textem hodně práce. Kniha se mi opravdu líbila a mohu ji s klidný msrdcem všem doporučit. Je dobře napsaná!