Šepot včel
Sofía Segovia
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476605/bmid_sepot-vcel-rdi-476605.jpg
4
369
99
Příběh tajemného dítěte nadaného mocí změnit osud rodiny, která žije v zemi zmítané revolucí. Od chvíle, kdy stará chůva Reja našla pod mostem opuštěné děťátko, se život v mexickém městečku nadobro proměnil. Malý Simonopio, kterého objevili znetvořeného pod přikrývkou včel, je pro některé z místních předmětem pověr — dítě políbené ďáblem. Velkostatkáři Francisco a Beatriz Moralesovi ho však přijmou do rodiny a starají se o něj, jako by to byl jejich vlastní syn. Čím je Simonopio starší, tím větší záhadou se pro své okolí stává. Když totiž zavře oči, spatří, co ostatní nevidí — to, co se má teprve stát, dobré i zlé. Simonopio, na každém kroku doprovázený ochranným rojem včel, chrání svou rodinu před hrozbami lidí i přírody a změní nejen osud rodiny Moralesových, ale i celého regionu. Zároveň však musí čelit svému strachu, tajemnému nepříteli a hrozbám války — španělské chřipce a sporům mezi těmi, kdo chtějí půdu, a těmi, kteří pro záchranu svého majetku udělají cokoli.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
El murmullo de las abejas , 2015
více info...
Přidat komentář
Román z doby mexické revoluce prostoupený závojem magického realismu přináší pozoruhodný příběh Francisca a Beatriz Moralesových, statkářské rodiny v časech pozemkové reformy. Pozoruhodný nejenom silou jejich osobností a ducha, ale i díky za zvláštních okolností nalezenému, znetvořenému chlapci, jehož celé tělíčko pokrývají včely a chrání ho před mrazem. A nejen před mrazem... Velmi dobře zvolený základ pro román přibližující čtenáři jednu část mexické historie zatížené nejenom válkou, ale třeba španělskou chřipkou.
Obsahu z mého pohledu však škodí zvolená forma a styl. Charaktery postav jsou jednoznačné a popisy všeho (osob i jejich konání) pak úmorné. Čtenáři je nesčetněkrát různými příměry vysvětlován každý jeden jednoduchý jev a při četbě popisu čehokoliv je zahlcován nekončící kaskádou osobitých dramatických výrazů. „Jak se šepot snažil provrtat si průchod k jeho sluchu, Simonopio znovu porozuměl jazyku, který musel dočasně zapomenout, aby dal odpočinout éteru své mysli, rébusu svého srdce, tekutině svých kostí, semeni svých očí, srdci svého sluchu, filtru svého čichu, pergamenu své kůže.“ Jako by se autorka nemohla rozhodnout, který příměr použít. Nebo se nepochlubit, jak rozsáhlou má svou imaginaci a slovní zásobu.
Autorka nadto sklouzává do patosu, který tento jinak silný příběh sráží do hlubin zmíněného verbálního exhibicionismu. Málem jsem v mnoha momentech knihu nedočetla, jak mě iritoval autorčin styl, stejně jako zarputilá snaha vyjevit podstatu třeba i jen namazaného chleba (potřeba jíst, potřeba péče o rodinu, role pečující matky, význam pro dobře živené děti atd atd... to pouze k chlebu). Nikoliv, toto téma v knize nenajdete, ale spoustu, spoustu jiných tímto způsobem uchopených. I závěr byl tak rozvleklý, že samotná idea konce knihy i života rozbředla. Knihu jsem dočetla jenom díky silnému příběhu, zejména pak díky postavě Simonopia.
Další úžasná kniha s označením magický realismus, tentokrát se odehrává v Mexiku v průběhu asi dvaceti let na počátku minulého století. Jedná se o příběh rodiny, která se ujme jednoho neobyčejného chlapce. Celá kniha na mě působila takovým komorním a poetickým dojmem. Za mě jasných pět hvězdiček a určitě si od autorky přečtu i další knihy.
Krásný příběh,na ktery si,ale udělejte čas.Kde by to jiný autor napsal na 150stran,tady se to vleče.Ale moc hezky.Příběh,co napsal život sám,i s prvky nadpřirozena.O síle lásky,přátelství,ryzího charakteru,čistého srdce...
Velice zvláštní knížka, do které jsem se že začátku vůbec nemohla začíst, přišlo mi to zmatené, ale pak se to najednou změnilo a je to krásný příběh.
Několika generační román o životě. O přírodě, o bolesti, o radosti, o tom jak život plyne a některé věci nejde slovy vysvětlit.
Simonopio je chlapec, který se narodí znetvořený, místo horního rtu zeje díra. V tehdejší době nemají o dawnovém syndromu ani potuchy, píše se rok 1910. V mexické vesnici Linaros je to tak dítě políbené ďáblem, které brzy zemře. Najde ho chůva Reja, která se o něj stará pod záštitou velatkáře Francisca Morales a jeho ženy Beatriz. Chlapec je obalený včelami, které se spolu s ním přestěhují do přístřešku.
Pro lidi z vesnice je to záhada, ale postupně to přestanou řešit. Včely mu nikdy neublíží, ba co víc vypadá to jako by mu pomáhaly a chránily ho. Měl zvláštní dar vědět věci do budoucnosti nebo varování blížící se události. Trnem v oku ale zůstane jednomu nájemci půdy, který v něm stále vidí jen ďábla a chce mu ublížit.
Beatriz a Francesco mají dvě starší dcery, Simonopia berou ale také jako syna. Musí čelit i válce, Španělské chřipce nebo reformě a zabrání půdy po válce. Zabírají půdu, ale tu kde jsou stromy ne. Francesco tak podnikne riskující plán a místo cukrové třtiny vysází aleje pomerančovníků. Život jim nadělí ještě jednu radost, pozdní dítě, syna Francesca, který je stejně starý jako jejich vnoučata.
Se Simonopiem si velmi rozumí jako jediný zná jeho zvláštní řeč. Protože přes své postižení nedokáže normálně mluvit. Francesco mladší ale slyší mluvu od kolébky a rozumí mu. Spolu prožívají velká dobrodružství. Rodinu pak postihne velké neštěstí a na konci je vyprávění jednoho starého muže. Kniha vás donutí přemýšlet nad svým životem, balancovat, hodnotit. Já takovéto knihy, které tohle umí miluju, zároveň pak musím sáhnout po oddechovce. Skvělé čtení.
Audiokniha
Krásná knížka. 16 hodin a poslouchala se ze zatajeným dechem. Přitom dějově není nijak pestrá. Některé části byly až rozvleklé, ale přitom mě rozhodně nenudily, spíš držely v napětí. Celý příběh byl jako taková mexická pohádka. Vyvolávalo to ve mě spoustu emocí. Pro mě tam byla taková opravdovost, krása života v celé své drsnosti. Nejvíc se mi asi líbila postava Simonopia, vnímala jsem ho jako pojítko mezi světem lidí a světem něčeho, na co se musíte nacítit, co není vidět. Těžko se mi hledají slova. Příběh mě hodně zasáhl.
Ještě bych doplnila, že nemám moc ráda hudbu v audioknihách, ale tady tady ty krátké hudební předěly byly skvěle zvolená a úžasně doplňovaly atmosféru knihy.
Poslouchala jsem audioknihu (16 hodin) A jsem totálně uchvácená. Nejen rodinná historie, prostředí mexického městečka, ale hlavně to vykreslené přátelství Simonopia a Francesca mladšího. Wow. A ty barvy přírody a vůně medu? A ta láska, oddanost, ale i strach a nenávist, a vůbec všechno, všechno tam je a je tam toho skoro tolik jako pomerančů. ... Já asi právě zjistila, co je magický realismus, ale vím, ze potrvá, než zkusím něco dalšího, protože.. tohle chci nechat doznít. A taky si tak trochu myslím, že to jen tak něco nepřekoná.
(SPOILER)
Všechny krásy této knihy už v komentářích byly zmíněny, tak já asi jen dodám, že byla velmi osvěžující postava Simonopia: konečně v literatuře člověk se znetvořeným obličejem, kterého jeho jinakost nijak nezlomila a zůstal dobrý a vzácný.
Konečně po delší době kniha na plný počet bodů, četba mě velmi naplňovala. Krásná sága se spoustou emocí, ve které ale bylo všeho tak akorát. Dokonalý požitek.
Žlutá obálka se včelami. Včely v názvu. Nejlepší lákadlo pro mě. A příběh opravdu nezklamal. Starý muž vypraví taxikáři o svém dlouhém a pohnutém životě. Proč taxikáři? Protože jsou spolu na dlouhé cestě a protože nikdo jiný neměl tu trpělivost vyslechnout Franciska, aniž by ho ve vypravování přerušoval. Přece jenom je to sága o rodině Moralesových, odehrávající se na pozadí mexických dějin a to trvá dlouho. Příběh začíná tím, že chůva Reja najde pod mostem opuštěné miminko. Nikdo v tu chvíli netuší, jak jeho příchod ovlivní chod rodiny. Seznamujeme se postupně s celou rodinou, s jejími zvyky, povahovými vlastnostmi, přáteli, sny i obavami. Manžele Moralesovi je snadné si oblíbit, stejně tak je snadné nenávidět hajzla nájemce. Dalo by se říci, že příběh se vleče jako tekutý med, ale tentokrát to není výtka. Vždyť včely tu hrají jednu z hlavních rolí. Myslím si, že jeden z důvodů sepsání příběhu, je oslava včel jako zachránkyň všeho živého. A ve chvíli, kdy Francesko starší začne na své farmě pěstovat pomeranče, se vám už příběh úplně rozplývá na jazyku a vychutnáváte si ho. Je to příběh laskavý i láskový a těch není nikdy dost.
Zajímavý příběh. Zkusila jsem to, ale není to můj oblíbený žánr ani styl psaní. Na mě je tam moc vyprávění a málo akce.
I přesto musím říct, že to nebylo úplně špatné. Komu se tento styl psaní líbí, tak se do toho pusťte, nebudete zklamaní.
Byla to neobyčejná kniha o přátelství chlapce, kterého život byl spojen s včelami a jeho chráněnce Franciska. Před námi se odvíjí neobvyklý příběh na pozadí neklidných dějin Mexika. Je zde krásně popsán vztah matky , otce a syna, který byl naplněn hlubokou láskou. Ale ne každému se bude líbit.
Krása. Magický realismus po mexicku vs. reálie 1.poloviny 20. století. Včelám a včelímu chlapci věčná sláva.
Nádherný román. Trochu mi připomněl stylem psaní Pagnola. Byla jsem překvapená, jak blízké nám mentalitou může být Mexiko. Děj je originální, má zvláštní poetiku a poklidný děj, který v sobě skrývá neustále rostoucí napětí. Vyvrcholení je překvapivé ale poučné. Podobné vztahy máme všude kolem sebe, ale jsou hluboko ukryté a jen okolnosti a společenské konvence je nedovolí pustit ze řetězu. Je však dobré je mít na zřeteli a alespoň tušit jejich možnou přítomnost.
Působivá kniha. Jen některé kousky mi připadaly, že najednou zničehonic se vynoří dost důležitá okolnost, až vražda, a o pár vět dál je vysvětlování konec a skoro, jako by nebyla důležitá. Stylem cukr a bič, nebo spíš med a bič?
Ty ostatní věci plynou pomalu a klidně.
Audioverze se mi moc líbila.
Poutavě napsaná kniha, která se dobře čte. Příběh má spád a je zasazen do prostředí mexického venkova, což nebývá časté. Zase jednou pěkné počteníčko.
Námět knihy mi přijde hodně zajímavý, ale zpracování pokulhává. Při čtení mě dost rušilo, jak autorka odbíhá od vyprávěné příhody a odbočuje k jiným epizodám, aby se za deset stránek vrátila zpět k té původní. Tu potom povypráví z pohledu všech postav, které v knize jsou. Myšlenky létají sem a tam jako včelky.
Styl této knížky byla trošku zvláštní,ale postupem příběhu jsem zjistila,že příběh je psaný tak,že to vypráví Francisco mladší,ale už když je starý.Je to příběh o jedném nezvyklém přátelství,které vzniklo když ještě Francisco nebyl na světě,ale Simonopio byl věrný jeho otci.Byl to krásný příběh.
Na knihu mě bohužel nalákalo srovnání autorky s G.G. Márquezem, což byla chyba. Kniha sice obsahuje prvky magického realismu a objevují se v ní historické skutečnosti, ale to je tak vše. Márqueze dovedl dát svým příběhům atmosféru, tady ale něco takového chybělo. Obecně mi postavy v knize moc nesedly, byly takové ploché. Konec byl navíc poněkud patetický a rozvláčný.
Po dočtení můžu říct, že téma knihy je originální a zajímavé, ale kdybych knihu nečetla, nic by se nestalo.
Pro mě hůř čitelná kniha. Ačkoliv je hezky napsaná a není nesrozumitelná. Ale nesedl mi styl ani celková nálada příběhu. Těžko to popsat, ale působil na mě těžce a depresivně. Pořád jsem čekala, kdy se stane něco zlého. Válka, reformy, španělská chřipka. To všechno se přihodilo Moralesovým, ale stále to nebylo to zlo, které viselo ve vzduchu. Byla jsem ráda, když jsem se dopracovala k poslední stránce, ačkoliv vlastně žádný určitý závěr příběh nemá.
Štítky knihy
rodina Mexiko magický realismus zázraky včely mexická literatura hispanoamerická literatura mexická revoluce španělská chřipka
Šepot včelKniha Šepot včel je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 468x |
| Čtenářské výzvě | 173x |
| Doporučených | 49x |
| Knihotéce | 206x |
| Chystám se číst | 504x |
| Chci si koupit | 90x |
| dalších seznamech | 13x |
“Život nikdy nenabízí záruky, a ať si člověk spřádá plány, jaké chce, události, které nemá pod kontrolou, mohou všechno rázem změnit.
Je to krásný rodinný příběh plný emocí, který mě bavil od začátku do konce. Sledujeme osudy především manželů Moralesovych, jejich syna Francisca a Simonopia, jejich myšlenkové pochody a jejich úspěchy i neúspěchy, ale silné pouto, které mezi nimi je. Ostatním není věnováno tolik prostoru, ale to vůbec nevadí. Jsem z knihy nadšena, především konec byl pro mě velmi silný čtenářský zážitek.