Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/248256/bmid_divka-v-pavouci-siti-KPA-248256.jpg
4
2168
2168
Milénium / Millennium série
< 4. díl >
Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová opět spolu. Časopis Milénium má nové majitele a proslýchá se, že investigativní novinář Mikael Blomkvist je vyhořelý a uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu sdělí, že pro něj má důležité informace a že se setkal s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebují. Ovšem Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily. ???Autor původní série Milénium Stieg Larsson bohužel zemřel nedlouho před vydáním Mužů, kteří nenávidí ženy a obrovského úspěchu svého díla se již nedočkal??? --- trochu scestná informace, když poté ještě stihl napsat 2 díly, ne? První díl byl publikován ve Švédsku v roce 2005 a zanedlouho se stal celosvětovým fenoménem. Trilogie vyšla v padesáti zemích světa a prodalo se jí přes osmdesát milionů výtisků, z toho jen v České republice přes čtyři sta tisíc. Milénium se dočkalo i úspěšných filmových zpracování — amerického a švédského. Příběh tajemné punkerky a nepřekonatelné hackerky Lisbeth Salanderové a investigativního novináře Mikaela Blomkvista nepřestává fascinovat fanoušky po celém světě. Především v Lisbeth Salanderové stvořil Stieg Larsson úplně nový typ hrdinky, která změnila moderní kriminální literaturu a stala se jednou z nejvýraznějších popkulturních ikon naší doby. Larssonův svět je tak komplexní a podmanivý a jeho postavy tak silné a živé, že si doslova vynutily pokračování. Napsání čtvrtého svazku se ujal úspěšný švédský spisovatel David Lagercrantz.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Det som inte dödar oss , 2015
více info...
Přidat komentář
Jiný autor, jiný styl. Ale nemůžu říct, že bych byl nespokojen. Bylo to čitelné, měla to nápad a Lisbeth byla pořád ta stará dobrá Lisbeth :-).
Poměrně jednoduchá zápletka rozvinutá doširoka nadbytečnými postavami a postradatelnými popisy.
Naši hrdinové se tam objevili a rád jsem je sledoval. Třeba se David Lagercrantz vypracuje k dokonalosti. Díl pátý, si pokud se dožiji, přečtu.
Mi se líbilo. Nemohu si odpustit rýpnutí do všech "srovnávacích" komentářů: Vy všichni,kteří tvrdíte, že ani zdaleka nedosahuje kvalit Stiega si tak přesně do detailu pamatujete jeho styl? Já se přiznám,že ne. Trilogii Milénium jsem četl ihned po jejím vydání takže 1.díl před 7 lety !!! David to napsal dobře - snadný úkol to určitě nebyl, děkuji mu ,že se toho ujal. Většina lidí se ráda setkává se známými postavami :-) Zcela mimo mísu je však komentář jistého fauxthum. Exhibuje ve snaze dělat dojem, že je velmi chytrý - je však velmi trapný...
Ke knize jsem přistupoval velmi opatrně. Čekal jsem, že by to mohla být podobná katastrofa, jako když po Michaelu Crichtonovi dopsal knihu Mikro Richard Preston. No tak zlé to nebylo, Lagercrantz je nejméně stejně dobrý vypravěč jako byl Larsson. Ale stejně to nebylo ani tak dobré. Lagercrantzovy postavy se nezřídka chovají podivně nelogicky, často až k hranici dětinskosti (z toho pak vyplývá nejedna dramatická situace), kniha je plná různých klišé (nejedno jakoby přišlo od dvojice Sjöwall/Wahlöö) a motivů, které se vyskytují mnohde jinde (co třeba takový motiv černé a bílé labuti z Labutího jezera...), děj se místy divně zadrhává a rozplizává... a tak by se dalo pokračovat. Když to tak shrnu, tak kniha se dala dobře přečíst, ale doufám, že autora nenapadne napsat další díl - ten už by asi k literární katastrofě nebezpečně konvergoval.
Popravdě to nedopadlo nejhůř, David Lagercrantz pokračuje tam, kde Stieg Larsson skončil, druhý Stieg Larsson to ale není. Asi je zbytečné spekulovat, jak by se Milénium dál vyvíjelo v Larssonově počítači, Lagercrantz si pokračování prostě vyfabuloval takhle, ale výhrady proti jeho verzi mám - s čím Larsson v původních třech dílech šel vždy až na hranu uvěřitelnosti, to teď Lagercrantz popadl za pačesy a nekriticky nafoukl - z šikovné hackerky Lisbeth je náhle jeden z nejgeniálnějších hackerů světa, k tomu se z ní stala šachová velmistrně a jako z udělání také superúspěšná terapeutka autistických dětí a mašina na zneškodňování elitních zabijáků, ,,malý Rain Man" je zase tak neuvěřitelně nadaný v tolika rozporuplných směrech, že nad tím člověk jen může kroutit hlavou, a zlé dvojče...škoda mluvit... Lagercrant navíc ale přidává něco, co Larsson nepoužil nikdy - melodramatické pasáže (,,zůstaň, zůstaň, zůstaň") a hollywoodské happyendy. Jasně, mohl to být strašný propadák, a to naštěstí není, ale není to ani žádná velká sláva...bez předešlých třech dílů by tahle knížka sama o sobě neobstála... PS: Je divné, že člověk dočte čtvrtý díl Milénia a v celé knize vůbec nikdo nesnědl ANI JEDEN obložený chléb a snad ani kafe v té knize nepijí...
První třetina je pomalejší, ale pak se to rozjede. Je to ale jiné, vlastně logicky musí být. Jiný autor, jiný mozek, jiná osobnost. Nepřipadalo mi to tak lehce psané jako od Larssona. Technicky to funguje, ale ta podstata, cosi výjimečného, tam chybí.
Netroufám si soudit, nakolik se autorův styl liší od Larssonova. Pro mě to byl výborný thriller vystavěný na poctivých základech. I když Michael a Lisbeth ztratili leccos ze své drsnosti, pořád se jedná o parádní četbu.
A mně se to líbilo!
Možná jsem ke knize byla předem moc skeptická, tak mě nakonec překvapila. Možná jsem poslední dobou četla moc romanťáren a young adult, možná je to mým současným rozpoložením, nevím... ale tuhle jízdu jsem si vážně užila.
Samozřejmě se to moc nedá srovnat s předchozími díly, je to podobné a přece úplně jiné a jsem ráda, že se snad máme i dál na co těšit ;-)
Asi se shodneme, že první půlka knížky je malinko slabší a tak trošku jsem stále čekala, kdy příjde Lisbeth a pořádně to rozjede ... Dočkala jsem se, druhá půlka už je velmi vydařená a četla jsem ji jedním dechem až do konce ... Ano není to ten excelentí Larsson, ale i tak je to sakra dobrý a myslím, že se toho David Lagercrantz ujal velmi dobře. Uvidíme, jestli bude i pátý díl bez jakékoliv předlohy Larssona poutavě napsaný ...
Autor je jenom průměrný. Kdyby své myšlenky nenavázal na Larssona, asi by tolik čtenářů neměl. Zřejmě ho baví počítačové technologie a některé fyzikální jevy, které také do knihy začlenil. Četl jsem už o hodně horší detektivky
Přistupoval jsem k této knize s nedůvěrou a neustále jsem srovnával s Larssonem. Ano, má to svoje mouchy....ale z úcty k autorovi dávám 4*, protože sám sebe vystavil do nezávidění hodné pozice a vzal na svá bedra přetěžký úkol. Proto nehaním, ani nekritizuji. Do podvědomí se mi však vkrádá myšlenka, zda by nebylo rozumnější nechat Stiega Larssona a jeho Milénium v klidu odpočívat.
Vlastně jsem ani neměl v plánu tohle nastavované, vykalkulované pokračování Millnénia číst, Lagercrantz mě ale přesvědčil Zlatanovým životopisem. Jenže. Ukázalo se, že zatímco stylisticky upravit cizí vyprávění umí autor skvěle, pokud má vystavět vlastní příběh, je to o poznání slabší.
Problém první: kniha je plná klišé, která by si takto zkušený autor mohl odpustit - zapadající kusy skládačky, probodávání pohledem, zaplavení pocitem, že něco přehlédl, bodající jehličky sněhových vloček, slehnutá zem, mávnutí kouzelného proutku, za oknem skučící bouře, očekávání ve skrytu duše, výplody choré mysli atd. atd. Snad to není překladem; něco podobného je skoro na každé stránce.
Druhý problém vidím v samotném příběhu - ačkoliv se tváří košatě, jak bylo ostatně Larssonovým dobrým zvykem, ve skutečnosti je to jen jednoduchá kostra lineárního vševědoucího vyprávění ověšená množstvím často fakticky zbytečných postav. Překvapení nepřišlo ani jednou, dramatické pasáže jsou pouze dvě, možná tři. Zbytek nuda bez jakéhokoliv tempa.
Problémů by se našlo více a hodnocení třemi hvězdami je vlastně nakonec ještě poměrně milosrdné. Po dočtení závěru jsem pevně rozhodnutý páté pokračování, které téměř jistě přijde, nečíst a už vůbec ne kupovat.
Přes nepříliš pozitivní komentáře jsem se rozhodla si knihu přečíst a musím říct,že jsem vůbec nebyla zklamaná. Kniha mi přijde jako důstojné pokračování původního Milénia, navázání na předchozí děj bylo nenásilné a postavy mě bavily. Jsem ráda,že si autor nechal otevřená dvířka pro další pokračování a už se na něj těším.
Musím se přiznat, že po zakoupení knihy, jsem jí asi týden obcházela obloukem, nakonec jsem se do ní pustila, mírně skeptická, že to stejně nebude ono, ale musím přiznat, že mě nezklamala, právě naopak! Kniha je skvělá, moc mě bavilo téma hackerů, Lisbeth mě nadchla, má to spád, žádná nuda, jen ten Mikael trochu pokulhává, ale co bych ještě chtěla od padesátiletého novináře bez FB že :-)! Musím dát za 5 hvězd, nejde mi to jinak. Moc se teším na další pokračování!
Když je něčeho konec, tak je konec.......S tím se ale zkrátka lidé nechtějí smířit.
Nebylo to rozhodně špatné, ale není to Larsson. Protože se mi trilogie strašně líbila a přečetl jsem ji jedním dechem, těšil jsem se na pokračování postav, na další příbeh, apod. A to se mi splnilo. Stejně jako některým dalším komentátorům se mi nelíbilo až moc časté střídání děje (musím se podívat, jak tohle dělal Larsson) a zápletka, která skončila dřív, než mohla vygradovat.
Z konce knihy je patrné, že si Langercrantz připravil půdu pro další díl, což mi rozhodně vadit nebude, a rád si ho přečtu.
Ale jo, dalo se. Čekala jsem malinko víc. Nicméně, těšila jsem se na setkání se starými známými Lisbeth, Mikaelem....a to se mi splnilo. Konec byl zbytečně uspěchán a poslední věta celé knihy to kapku zabila. To by Larsson nenapsal.
Štítky knihy
zfilmováno špionáž hackeři Švédsko milénium savantský syndrom
Autorovy další knížky
| 2015 |  Dívka v pavoučí síti |
| 2017 | Muž, který hledal svůj stín |
| 2019 | Dívka, která musí zemřít |
| 2022 | Temnota |
| 2014 |  Já jsem Zlatan Ibrahimović |
Běžela jsem koupit hned druhý den po vydání, vyloženě nadržená. Larssona jsem četla tak 4x. Fakt. Hrozně jsem chtěla, aby to za něj někdo vzal. Do teď jsem se s Dívkou v pavoučí síti prala. A závěr? Končím asi ve 3/4 knihy. Ne, že by to bylo vyloženě špatné. To rozhodně ne. Ale já mu to prostě nevěřila. Mikael už není Mikael a Lisbeth není Lisbeth. Kdyby je aspoň všechny přejmenoval... Je to takové jako když chci a nemůžu. Ke knize se asi vrátím, ale teď ne. A dnes jsem chtěla synovi koupit nějakého Krtečka. Byl ho tam plný regál. Jeden mě zaujal přebalem. Byl takový barevnější, pestřejší. Koukám dovnitř, Krtek je Krtek. Ale nějaký mladší a veselejší nebo co. Text taky na ten způsob. Aha. Kateřina Miler. Tak to ne, díky. Už mám zkušenost s Lagercrantzem.