Kniha dvou cest
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462265/bmid_kniha-dvou-cest-K0A-462265.jpg
4
319
95
V jediném okamžiku se pro Dawn Edelsteinovou všechno změní. Sedí právě v letadle a má se připravit na nouzové přistání. Hlavou jí proběhne spousta myšlenek, ale nejvíce ji překvapí, že žádná se netýká jejího manžela, ale muže, jehož naposledy viděla před patnácti lety. Dawn jako zázrakem přežije, ale stejně tak i všechny pochybnosti, které se tak náhle vynořily. Má dobrý život. Doma ji čeká manžel Brian, milovaná dcera a její práce, kdy klientům ulehčuje přechod mezi životem a smrtí. Jenže kdesi v Egyptě žije vědec Wyatt Armstrong, který odkrývá starověká pohřebiště. Archeologii se Dawn kdysi také věnovala, ale život ji nakonec zavál jinam. A když se teď zdá, že jí osud nabízí druhou šanci, už si není tak jistá volbou, kterou kdysi učinila.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
The Book of Two Ways , 2020
více info...
Přidat komentář
Do čtení Knihy dvou cest jsem se pouštěla opatrně. Po přečtení Kéž bys tu byl, která mě úplně nenadchla, jsem věděla, že i tak skvělá autorka jako Jodi, se někdy utne. Ale ne mé obavy byly tentokrát zbytečné.
Kniha dvou cest se mi líbila moc, měla několik vrstev, časových linek a taky mnoho zajímavých témat, o kterých jsem ještě nečetla. Je z ní znát, že se autorka do starého Egypta zamilovala. Těch informací bylo někdy až zbytečně moc. Ale vyvážil to pro mě milostný příběh hlavní hrdinky Dawn. Egyptolog Wyatt byl hrdina k zamilování a fyzik Brian jakbysmet. Dula smrti - povolání Dawn pro mě bylo neznámé a o to víc obdivuhodné.
Téměř celou knihu jsem nemohla z hlavy dostat myšlenku, kolik toho musela Jodi Picoult nastudovat, aby takhle obsáhlou knihu mohla vůbec napsat.
Klobouk dolů…
A neodpustím si poznámku na závěr. Anotaci nečtěte, je naprosto zavádějící, ten, kdo jí psal, si přečetl prvních pár stránek prologu a anotace byla na světě. Nevěřím, že by tohle měla na svědomí sama autorka.
Musím říct, že jsem byla trošku zklamaná, protože knihy od Jodi Picoult jsou za mě opravdu famózní a tahle mě hned ze začátku tak nějak zazdila. Začátek připomínal spíš nějaký odborný text z naučné literatury o egyptologii, což za mě bylo opravdu zbytečné.
Námět jako takový mi přišel fajn, na jedné straně egyptologie, na druhé kvantová fyzika, pojednávající o tom, zda-li existují více než jeden svět, jedna časová linka.
Prvotní dojem knihy je, že se opravdu v nějakým paralelním světě hlavní hrdinka ocitla, a žije naráz dva životy. Po havárii se vrátila zpátky domů k dceři a manželovi do Bostonu, ale zároveň také se vydala do Egypta, aby po 15ti letech dodělala to, co tehdy nemohla.
Ve skutečnosti to však bylo úplně jinak, ale to jste se museli dostat až ke konci knihy, aby to všechno zapadlo do sebe a vy pochopili, co se tím autorka snažila sdělit. V podstatě klasická Jodi - příběh z části lékařského prostředí, zádrhel na konci, vyvrcholení, nečekaný zvrat.
Jedná se o milostný příběh, protkaný egyptologií, smrtí, záhadou paralelní životů.
Čtení to bylo vskutku náročné, musela jsem se dostat přes prvních 100 stran, aby děj nabral spád. Kapitoly zdlouhavé. Ale ve finále se mi kniha líbila, jen byl na můj vkus zbytečně dlouhá. Mohla být klidně o 150 stran kratší a bylo by to lepší. Hodnotila bych 3,5 kdyby šlo.
Co mě ještě trošku vyvedlo z míry byl ten otevřený konec. Sice mi bylo Briana líto, ale čekala jsem, že se Wyatt dočká svého šťastného konce. Takhle si to každý může jen domyslet.. :)
(SPOILER) Nádherná kniha. Neskutečně poutavý příběh, který vede k zamyšlení. Láska - ztráta - smrt - Egypt - Boston. Je možné, že někde v jiném vesmíru můžeme žít jiný život? Ten otevřený konec mě trošku naštval, ale kdyz o tom přemýšlím může se stát cokoli a o to přesně v celé knize šlo :-)
Tuto knihu jsem dostala na doporučení a upřímně, bylo to pro mne dost náročné čtení a moc dlouhé a bez zdárného konce. Nejvíce mi vadilo to přeskakování v časech, mátlo mne to. Moc jsem se s touto knihou prala , zda ji dočtu.
Nakonec jsem se s tímto tématem poprala, ale nejsem si jista, zda se k této autorce vrátím.
Pribeh zajimavy, ale pasaze s egyptologii jsem preskakovala. Nejsem si jista, jestli by byla kniha nebyla lepsi, kdyby byla o 50 stran kratsi. A vec s dvema leteckymi katastrofami je vazne divna.
Kniha byla pro mne hodně těžká. Těžko jsem se prokousávala informacemi ze starého Egypta, bralo mi to sílu a chuť do čtení.
A téma umírání bylo bolavé, propojovalo mě s událostmi v mé rodině.
Protože jsem se ale na knihu moc těšila, dočetla jsem ji.
Celkově vybočuje z toho, co jsem od autorky četla. Těším se, že příští kniha mě zase víc "naplní"
Dočteno, ale s velkým úsilím. Děj nemá spád, kapitoly jsou dlouhé a přeskakování v čase mě mátlo. Informace o vykopávkách v Egyptě byli zajímavé, ale zdlouhavé.
Jodi, Jodi, sakra Jodi, co se stalo?
A tak to mohlo byt krasne a hluboke, kdyby to nebylo tak zmatene, zdlouhave a tak blbe to neskoncilo.
Jsem u Tebe zvykla na neco sokujiciho, prekvapiveho ci napinaveho.
Ale nechci byt skarohlid, bylo tam dost zajimavych informaci.
Napinave bylo tentokrat jen to, jestli to doctu ;)
V této knize jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Hluboký příběh, plný rozhodování, pochyb, bilancování a všeho toho "něčeho", co tvoří naši životní cestu. A protože příběh napsala Jodi Picoult, oddala jsem se tomuto vyprávění lehce a plně, tak už to s jejími knihami prostě mám. A nebyla by to Jodi, aby knize nedopřála ještě přidanou hodnotu, zde z prostředí egyptských vykopávek, to já mám ráda a ráda jsem se ponořila do historie té doby a místa. Ale kniha je především milostný román, o dvou cestách, o tom, zda rozhodnutí, která v životě , v určitých chvílích, uděláme, jsou správná a kam ( a ke komu) nás dovedou. Ač jsem ne se vším s hlavní hrdinkou Dawn úplně souhlasila, měla jsem pro ni pochopení a doufám, že si vybrala cestu, která, za mě, byla autorkou naznačena, ale kdo ví? Cesty osudu jsou často nevyzpytatelné. Krásné, náročnější čtení, které ve Vás bude doznívat a budete o něm přemýšlet. A ta obálka, ta je prostě přenádherná.
Velké zklamání, děj nemá spád a hlavní hrdinka mě vůbec nebavila. Na to, že jsem se na tuto knížku velmi těšila, tak nic moc. Jediné, co je na knížce pěkné, je ta obálka.
Asi už jsem zapomněla, jak dokážou být knihy Jodi Picoultové smutné, a zjišťuju, že už to pro mě není úplně do pravé. Navíc z anotace nebylo vůbec zřejmé, že se kniha vlastně zabývá smrtí a umíráním (zejména povolání hlavní hrdinky Dawn coby duly smrti mi přišlo neuvěřitelně depresivní :-(. Nejvíc mě tak bavily pasáže s Egypta, vč. informací o mapách do posmrtného života, podle kterých je kniha pojmenovaná, to bylo rozhodně zajímavé a popisy vykopávek v Egyptě byly neuvěřitelně obrazotvorné, že jsem si skoro připadala, jako bych tam byla s nimi :-). Ostatní pasáže mi ale občas přišly zdlouhavé a musela jsem se do čtení přemlouvat (částečně ale i kvůli tématu). Trochu matoucí je časová linka děje, kdy jsem si zvlášť na konci připadala, že mám déja-vu a že už jsem přesně tohle přece četla, samotný konec knihy mě pak nejdřív naštval, ale asi o minutu později jsem za něj byla hrozně ráda, protože je vlastně na mojí fantazii a přání, kterou cestou se podle mě Dawn vydá dál (a ať už by to autorka uzavřela jakkoli, vždycky by se minimálně polovině čtenářů nezavděčila, takže podle mě opravdu geniální tah :-). Poněud zvláštně jsem knihu vzala úplně nejvíc na milost až na základě autorčiny poznámky, že na téma přišla kvůli synovu studiu egyptologie, což mi přišlo hrozně milé a tak trochu chápu onen osobní rozměr knihy pro ni samotnou.
Úplně super kniha. Ze začátku mne tedy docela vyděsily podrobnosti o starém Egyptě, protože mne to nějak děsilo vždycky, ale ve výsledku mne to vlastně děsit přestalo a naopak to bylo moc zajímavé. Kvantovou fyziku znám, i když ji nechápu, tak je to pro mne něco jako nekonečný vesmír. Prostě to asi je, i když to nedává logicky smysl. Skvěle tam je vysvětlené i moderní umění, které jsem také doteď nechápala. Celá kniha je vlastně o hledání té správné životní cesty, u níž opravdu člověk nikdy neví, jestli je to opravdu ta jeho správná. Konec mne překvapil i potěšil zároveň. Určitě je nad čím přemýšlet a sama nevím jakou cestu bych Olive přála. Ať se člověk rozhodne jakkoliv, vždycky je něco špatně. Přeskakování mezi časy a místy mne z míry nevyvádělo, jsem na to zvyklá z jiných knih a problém s tím nemám, je ke konci jsem se musela vrátit na začátek, jestli to opravdu sedí. A ono jo. Náročnější čtení na pochopení, hodně na zamyšlení, ale zároveň romantika.
Kamarádka odložila po pár desítkách stran, já se vzdát nechtěla a bojovala a bojovala... Ač na stránkách není příliš textu, kniha vůbec neubíhala, a to mám ráda téma vykopávek, Egypta a pracuji v pomáhajících profesích a o "dule smrti" jsme u nás ještě neslyšeli, což pro mě bylo na knize nejzajímavější.
Přemýšlela jsem, čím to je, že dohromady to vše nefunguje:
1) extra dlouhé kapitoly
2) naprosto nelogické přeskakování mezi dobami a místy - čtenář se nakonec nějak zorientoval, ale příjemné to nebylo a nenašla jsem až do konce klíč
3) informace o starověkém Egyptě a vysvětlování fyzikálních jevů byly zdlouhavé a podávané jako přednášky, místy dle mého názoru ani nezapadaly do děje románu - prostě "hodně toho vím a musím to tam nacpat"
Za tohle vše dvě hvězdy a moc nechápu, jak mohla kniha dostat "medaili".
Nakonec jsem se rozhodla dát tři - a to z důvodu, že v každé knize si umím najít něco pro sebe, podle aktuálního období a problémů, které řeším. Dělám si výpisky - a zde jich budu mít fakt hodně.
Musím napsat, že mám rozporuplné pocity. Pasáže z Egypta mě bavily, popisy "povinností" duly smrti mě děsily a hlavní hrdinku Daw jsem ke konci knihy už asi doopravdy nesnášela.
Pro mě definice "románu pro ženy". Všeho tam bylo až moc. Náhod, postav, zápletky, někdy i slov. Pronudila jsem se dějem, kromě několika zajímavých úvah o smrti mi text nedal nic zajímavého.
Ano dočetla jsem ji. Neříkám, že kniha byla špatná, ale na zadek jsem si rozhodně nesedla. Velké střídání míst a časů mi tady vadilo. Dlouhé úseky o Egyptě a kvantové fyzice mě ke konci přestávaly bavit.
Pro tentokrát jsem se s Jodi nepotkaly na stejné vlně. Bohužel.
Moje první kniha od této autorky, musím ale říct, že jak jde již poznat podle počtu hvězd, unešená jsem z knihy nebyla. První co musím zmínit (a za co jsem dala první hvězdu dolů) je plynulost, nebo spíš neplynulý děj. Autorka skáče z místa na místo, z jednoho času do druhého - a neoznačuje to. Takže než jsem se zorientovala, už jsem byla jinde. Další věc co mě rozčilovala, byla nerozhodnost hlavní postavy. A poslední velký prohřešek je děj, který je dle mého až moc přitažený za vlasy. Autorka nejspíš chtěla předat velkou myšlenku “v jednom životě nemusíš mít jen jednu životní lásku, ale to se ji vůbec nepodařilo. Celé to vyvažuje čtivý děj a dlouhé pasáže o archeologii a historii Egypta, kterou miluju. Jak jsem si četla, hodně recenzentů na Databazeknih se shoduje, že je to jedna ze slabších autorčiných knih. Takže si chci určitě přečíst ještě jednu, abych si na to udělala svůj obrázek.
Musím přiznat, že jsem trochu zklamaná. Bylo to na mě až moc zamotané, nesedly mi pasáže psané ve druhé osobě, ale na druhou stranu, bylo to napínavé a mám velkou slabost pro starý Egypt.
Knihu od této autorky čtu poprvé, zaujal mě název a anotace. Po ponoření do knihy jsem byla nadšena, hlavně egyptskými částmi, protože obecně mám ráda historii a také jsem se něco dozvěděla o oné "Knize dvou cest" a její funkci. Pasáže mimo Egypt byly taky fajn, líbilo se mi zamyšlení nad smrtí ale zároveň i fyzikální pojetí paralelních světů. Za mě byl příběh moc super, ale až pozdě jsem si uvědomila, že nesleduji 2 paralelní linie "kdyby" ale příběh se postupně pomalu a jistě propojoval, takže mi došlo, že vše na sebe navazovalo a splynulo v jedno.
Štítky knihy
Egypt archeologie americká literatura USA (Spojené státy americké) starověký Egypt nový začátek
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Kniha Kniha dvou cest je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 406x |
| Čtenářské výzvě | 136x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 227x |
| Chystám se číst | 459x |
| Chci si koupit | 112x |
| dalších seznamech | 9x |
Touhle knihou jsem se celkem prokousávala. Prolínání dvou dějových linek na základě historické reálie Knihy dvou cest se mi líbí. Bohužel mi někdy ale přišel popis zbytečně zdlouhavý.
Za mě patří tato kniha od Jodi k těm slabším. A to jsem egyptskou historií fascinována od malička... :)