Wilhelm Nather životopis

rakousko-uherská, 1820 - 1899

Životopis

Wilhelm či Vilém Nather (*2.2.1820, † 4.8.1899). Byl prvním, a doposud jediným člověkem, který se rozhodl nejen sestavit pořadí majitelů jednotlivých měšťanských domů v Olomouci, ale i doplnit toto pořadí údaji vztahujícími se k domům jako celku, nebyl žádný odborník zabývající se historií - dílo, jež později nazval "Kronika olomouckých domů".
Byl to naprostý laik, kterého kromě lásky k rodnému městu nevedly žádné vysoké cíle kromě toho, dát Olomouci dílo, které by přineslo nové poznatky a do značné míry i dosvědčilo někdejší význam a přední postavení tohoto města, jež bylo kdysi skutečným a později jen titulárním hlavním městem Moravy. Tímto mužem, který sepsal dílo, jež později nazval "Kronika olomouckých domů".

Vše začalo v pravovárečném domě čp. 472 na Mořickém náměstí (také Česká ulice, dnes 8. května), kterému se vždy říkalo "dům u mořické školy". Právě s touto středověkou scholasterií sousedil tento dům se žlutou fasádou a už na začátku 17. století se zde nacházela pekárna. Právě tento dům koupili v roce 1808 manželé Josef Nather, pekař bílého pečiva, a Terezie, rozená Langová, pocházející z uherské Pešti, za 6000 zlatých.

Syn Wilhelm se manželům Natherovým narodil ve středu 2. února 1820. Pokřtěn byl hned následujícího dne v kostele sv. Mořice a za kmotry mu byli měštanský ranhojič Jakub Hecht a vdova Alžběta Badstieberová. Veškerého školního vzdělání Wilhelm nabyl v Olomouci, kde po ukončení obecné a hlavní školy (s jistotou lze tvrdit, že právě v mořické škole) absolvoval šestitřídní tzv. akademické gymnázium a poté přešel na olomouckou univerzitu. Poslouchal přednášky především ze zemědělství a lesnictví, jimž se hodlal věnovat, avšak již po roce musel studia opustit a ujmout se otcovského řemesla, jež by jinak přešlo do cizích rukou. Už v roce 1846 byl prohlášen pekařským mistrem a současně mu bylo na jeho žádost uděleno olomoucké měšťanské právo.

Po smrti svého otce v roce 1847 převzal mladý Nather vedení zděděné živnosti. V roce 1860 byl zvolen představeným olomouckého pekařského cechu a v jeho čele stál až do roku 1872. Již roku 1861 byl také zvolen do městského zastupitelstva, v roce 1868 se stal obecním radou a v roce 1884 dosáhl hodnosti místostarosty, jímž byl až do roku 1892. Ve svých 76 letech, po více než třicetileté činnosti, složil roku 1896 svůj mandát v městském zastupitelstvu.

Většině lidí by starost o rodinu, výkon živnosti a působení v městské správě zabraly veškerý čas, Wilhelm Nather však dokázal vyvíjet i četné další činnosti ve prospěch města a jeho obyvatel. Již od roku 1862 byl členem ředitelství olomoucké spořitelny, členem představenstev různých ústavů, spolků a institucí jako např. okresní školní rady, městského chudinského ústavu, dětské opatrovny, městské zastavárny, výboru pravovárečného měšťanstva a především městského zaopatřovacího ústavu. K jeho aktivitám v různých spolcích je potřeba také připomenout, že se spolu s olomouckým stavitelem Kotasem zasloužil o vznik Spolku pro výstavbu kostela sv. Moříce v Olomouci, jehož hospodářem byl řadu let.

Wilhelm Nather zemřel v kruhu svých nejbližších v požehnaném věku necelých osmdesáti letech dne 4. srpna 1899. Zpráva o jeho úmrtí se ocitla jak v německých, tak v českých novinách i přesto, že v této době mezi oběma národnostmi panovaly hluboké rozpory. Tentokrát se ale obě strany vzácně shodly v kladném hodnocení Natherova života a díla. Německé noviny "Mährisches Tagblatt" o Natherovi napsaly, že „byl ušlechtilý, své vlasti věrně oddaný, prostý ve svém životě, klidný ve svých činech, veden pouze snahou sloužit svému rodnému městu, snažící se o jeho dobro a podporující jeho růst, ve svém úřadě byl ochotný jak vůči chudým, tak i bohatým, což mu získalo sympatie veškerého měšťanstva". V českém „Našinci" nalezneme jen slova chvály: „nejhodnější a nejzasloužilejší snad měšťan zdejší, vynikal ryzostí povahy a zvláštní šlechetností srdce, pro své vzácné vlastnosti byl všeobecně ctěn a vážen, úřady své zastával s největší svědomitostí a horlivostí". A že nešlo jen o prázdná slova chvály, svědčí i vylíčení pohřbu opět v „Našinci": „Pohřeb zemřelého Viléma Nathera odbyl se v neděli [6. 8. 1899] za účastenství přehojného. Doba pohřbu (2. hodina odpolední) byla neobvyklou, obloha byla zatažena škaredými mraky, z nichž každou chvíli hrozil vychrlením déšť, a přece dostavilo se přemnoho obyvatelstva bez rozdílu stavu a národnosti. Tu bylo teprve jasně viděti, jak všeobecně váženým nebožtík byl." (zdroj životopisu: http://olomoucky.rej.cz)

Ocenění

Žánry autora

Architektura Historie

Štítky z knih

Nather je 0x v oblíbených.