Vladimír Burda

česká, 1934 - 1970, statistikykoupit eknihy

Nahrávám...

Životopis

* 25. 1. 1934, Úvaly u Prahy
† 23. 10. 1970, Praha

Autor experimentálních básní, výtvarný teoretik a překladatel.

Po studiích filozofie na FF UK (1954–1959, disertační práce o Johnu Lockovi) a absolvování vojenské základní služby (1961) pracoval jako kastelán na hradě Křivoklát. Od poloviny 60. let působil jako redaktor časopisu Výtvarná práce (v tiráži uváděn až od roku 1968), po roce 1969 v dělnických povoláních. Byl členem výtvarné skupiny Křižovatka. Vzhledem k dlouhodobým psychickým problémům, způsobeným zejména alkoholismem a ztrátou profesního zaměstnání, spáchal na počátku normalizace sebevraždu.

Vladimír Burda publikoval své teoretické texty, věnující se happeningu, experimentální poezii, a dále recenze, překlady a vlastní tvorbu zejména v Literárních novinách, Výtvarné práci (zde mj. esej <b>Přerušený sen Záviše Kalandry</b>, 1968, č. 18–22/23), Sešitech pro mladou literaturu, Dialogu, Plameni, Divadle, Výtvarné výchově a Výtvarném umění. Jeho vlastní experimentální básnické texty vyšly též v zahraničních časopisech (mj. Approches /Paříž/). V letech 1967–1969 spolupracoval s časopisem Bulharsko, kde publikoval recenze výstav a rozhovory.

Posmrtně byly jeho texty otištěny v samizdatovém sborníku Volné sebrání 2 (1974), v časopisu Revue K (Paříž) a v Literárních novinách.

V roce 1970 byla připravována k vydání kniha <b>Lyrické minimum</b>, která měla obsáhnout Burdovo básnické dílo: z vydání ovšem sešlo.

Významná je Burdova spolupráce s Jiřím Kolářem, s nímž se mj. podílel na knize <b>Slovník metod</b> (vznikalo od konce 60. let, knižně francouzsky Dictionnaire des méthodes, 1991, česky 1999). Burdův úvod ke Kolářově knize Básně ticha (1970, vydání bylo sešrotováno) byl otištěn až ve francouzském překladu Eriky Abramsové Poemes du silence (Paříž 1988).

Od roku 1964 vystavoval Burda své experimentální básně společně buď se skupinou Křižovatka (mj. Galerie Václava Špály, 1964), nebo s dalšími experimentálními básníky (např. výstava Obraz a písmo, Galerie Václava Špály, Praha 1965; Nová citlivost, Litoměřice 1968; Česká vizuální poezie, Malá galerie Československého spisovatele, Praha 1969). Používal zkratku V. B. a B., mezi přáteli výtvarníky byl znám pod přezdívkou Born.

Práce Vladimíra Burdy lze sledovat ve dvou oblastech – zatímco v teoretických textech se věnoval zejména přiblížení a vysvětlení nejnovějších postupů v experimentální poezii (např. informace o hnutí Fluxus, happeninzích, studie a články věnované českým autorům lettristické, obrazové a experimentální poezie konce 50. a 60. let), jeho samotné sbírky a jednotlivé texty jsou potvrzením a dokázováním těchto postupů v praxi. Po ještě neexperimentálních začátcích (např. sbírky <b>APOLLONOVA SMRT NA ELEKTRICKÉ TRÁVĚ</b> /1960-61/), které byly ovlivněny českou dekadencí, ale též Sergejem Jeseninem, se Burdova poetika výrazně změnila a strojopisné sbírky, doslova vychrlené od roku 1963 do roku 1969, patří vedle děl Jiřího Koláře, Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové k nejvýraznějším počinům v oblasti básnického experimentu 60. let.

Burdovi nechybí v jeho básních smysl pro humor (často neotřelý, hravý, místy ovšem i černohumorný), v pozdějších sbírkách (např. <b>"id" / surracionální poezie / (elementy)</b> (1969) nebo <b>minipoezie</b> z roku 1967) již přestupuje k čistě výtvarnému vyjádření, ve kterém hrají hlavní roli jednotlivá strojopisná písmena nebo jejich nesignifikantní zhluky.

Některé Burdovy básnické sbírky byly koncipovány jako závěsné obrazy (často s využitím různobarevného strojopisu), psané na kartičkách, určené k vystavování (např. sbírka <b>SLOVOBRAZ</b> z roku 1965, vystavená na výstavě Obraz a písmo v roce 1966 v pražské Špálově galerii).

Stranou stojí doposud Burdova publicistika: vedle rozhovorů, referátů o výstavách a kunsthistorických pracích patří k výjimečným textům jeho pouze časopisecky vydaná historická práce <b>Přerušený sen Záviše Kalandry</b>, kde jako jeden z prvních autorů připomenul a kriticky zhodnotil Kalandrův život a dílo.

Zdroj životopisu: www.slovnikceskeliteratury.cz

Vladimír Burda - knihy: