Vitalij Gubarev životopis
ruská, 1912 - 1981
Životopis
Vitalij Georgijevič Gubarev, rusky: Виталий Георгиевич Губарев (30.8.1912 — 1981) byl ruský sovětský spisovatel dětské literatury, novinář a publicista.
Narodil se v Rostově na Donu v rodině učitele. Jeho otec Georgij Vitaljevič Gubarev byl Donským kozákem, dědičným šlechticem, který se účastnil občanské války na Donu jako člen Donského kozáckého pluku, v roce 1920 emigroval do Polska a v roce 1951 do USA, kde publikovat črty z kozácké historie.
Jeho matka byla dcerou kněze a sama vychovávala syna Vitalije a jeho mladšího bratra.
Dětství strávil v rolnické osadě Velká Kozinka, kde jeho babička vedla základní školu a kde vychodil 9 tříd střední školy.
Publikovat začal ve 14 letech, kdy mu v rostovském časopise vyšla první povídka Shnilé dřevo.
Od roku 1931 pracoval v Moskvě, v časopisech Družné děti, Pionýrská pravda, Komsomolská pravda. Řadu let byl šéfredaktorem Pionýrské pravdy. Kromě toho vyučoval na Institutu dětského komunistického hnutí a vedl katedru pionýrské práce v Centrální komsomolské škole.
Věhlasu dosáhl po objasnění vraždy Pavlíka Morozova - byl jedním z tvůrců oficiální verze. V roce 1933 o těchto událostech napsal knihu Jeden z jedenácti, později přepracovanou do novely Pavlík Morozov a stejnojmenné divadelní hry, která byla mnohokrát vydána znovu v SSSR i v zahraničí. Je zajímavé, že různé varianty jeho knihy na toto téma se značně liší interpretací událostí jak vzájemně mezi sebou (rozdílný počet a obsah kapitol), tak od stejnojmenné divadelní hry.
Jako spisovatel sci-fi debutoval v roce 1951 pohádkovým příběhem Království křivých zrcadel. O rok později byla vydána stejnojmenná divadelní hra a v roce 1963 byl podle knihy uveden stejnojmenný film, který se těšil velké oblibě. Známé jsou také jeho sci-fi pohádky Cesta na ranní hvězdu, V království za devatero horami, Pověst dávných časů.
Napsal také řadu povídek o pubescentech zachycující situaci konkrétních období sovětského života (počátek války, Chruščovovu oblevu), podzemní boj proti hitlerovcům, ostrakizaci příživníků a subkultury frajerů inspirovaných americkým životním stylem 40. až 60. let.
Bez ohledu na to, že jeho knižní hrdinové svou rozumností a pionýrskou neústupností, snahou věci změnit po svém často připomínají dospělé, díla jsou oblíbena mnoha generacemi dětí.
Během života v Moskvě potkal studetku Moskevské státní pedagogické univerzity V. I. Lenina Julii Levtěri a oženil se s ní. Jejich dcera Valerie byla předobrazem hrdinky Jalo v příběhu Království křivých zrcadel. Po rozpadu manželství se oženil podruhé, s herečkou Tamarou Nosovou, a potřetí s Angelinou Kňazovou. Další děti neměl.
Zemřel na infarkt, přesné datum smrti není známo.
(zdroj životopisu: ru.wikipedia.org)
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
