Valentin Bernard Jestřábský životopis
česká, 1630 - 1719
Životopis
Valentin Bernard Jestřábský byl římskokatolický kněz a barokní spisovatel.
Valentin Bernard Jestřábský pocházel z moravské Ostravy z chudé, ale zbožné rodiny. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Uherského Hradiště, kde studoval na jezuitské škole. Mezi jeho učiteli byli i Martin Lassota a spisovatel Jiří Kruger. V Olomouci pak vystudoval filozofii a bohosloví. V roce 1663 byl vysvěcen na kněze.
Dva roky působil Valentin Bernard Jestřábský jako kaplan v Lošticích a poté jako duchovní správce ve Střelicích. Od 18. března 1667 působil jako farář ve Veverské Bítyšce, kde zůstal až do své smrti.
Za působení Bernarda Jestřábského ve Veverské Bítyšce dala na jeho přímluvu majitelka Veveří, hraběnka Marie Maxmiliana Terezie z Collatlů zbudovat nový
postranní oltář ve farním chrámu. Jedním bočním oltářem však byla narušena v kostele souměrnost, proto dal v roce 1674 řeznický mistr a primator Ondřej Kupec na vlastní náklady vystavět druhý oltář.
Péče Jestřabského se nesoustředila pouze k farnímu chrámu Páně, ale také ke starožitné kapli a ke kostelíčku Matky Boží. Vyhlásil proto sbírky na opravu obou staveb
a z těchto sbírek byly budovy opraveny a vybudován i nový oltář.
Další Jestřábského zásluhou bylo zakoupení důkladné knihy, do které se zapisovaly sňatky, křty i úmrtí občanů. Jeho úmyslem bylo, aby se matrika uchovala pro budoucí pokolení jako zdroj hodnověrných dějin.
Valentin Bernard Jestřábský žil velmi skromně. Vstával ve 4 hodiny ráno a po modlitbách si připravoval kázání. I ve stravě byl velmi střídmý. Rád přijímal hosty a podle svých možností se jim věnoval. O Mariánských svátcích hostil chudé. Do své obytné světnice si nepouštěl žádnou ženu, sám si uklízel a stlal postel. Duchovní oblek nikdy neodkládal. Odpolední čas věnoval studiu, četbě a psaní knih. V 9 hodin večer již chodil spát.
Bernard Jestřábský často chodil pěšky do
Řičanského kostela k nemocným. Cesta trvala dvě hodiny, ale Jestřábský si nikdy nestěžoval, ačkoli poslední roky života velmi špatně chodil.
Valentin Bernard Jestřábský zemřel ve věku 89 let. Je pochován před hlavním oltářem farního kostela sv. Jakuba. Na mramorové desce je vytesáno: Adm. R. D. Valentinus Bernardus Gestrzabsky Aichorno-Biteschensis Parochiae jubilatus parochus. Přítel Jestřábského, František Xaver Leffer, děkan svato-Petrský z Brna, mu dal v roce 1730 vyhotovit latinský hrobní nápis obsahující celý Jestřábského životopis. Tento náhrobní nápis se však nedochoval.
Ač se vědělo podle zápisků chovaných v knize farního kostela ve Veverské Bítyšce, jaké spisy Jestřábský vydal, přece jen se na ně zapomnělo. Teprve zásluhou c. k. gymnaziálního profesora v Praze, dr. Jana V. Nováka, byly Jestřábského knihy po dvouletém namáhavém pátrání nalezeny. O nalezení všech Jestřábských knih pak v roce 1889 podal správu na schůzi Matice České.
(zdroj životopisu: spisovatele.cz)
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
Valentin Bernard Jestřábský - knihy
| 1973 |
 Vidění rozličné sedláčka sprostného |
Žánry autora
Štítky z knih
Jestřábský je 0x v oblíbených.