Václav Ryčl životopis

česká, 1966 - 1994

Životopis

Narodil se 22. 2. 1966 v Bratislavě, od roku 1973 žil trvale v Praze. Během studia na pražském polygrafickém učilišti psychicky onemocněl. Byl mnohokrát hospitalizován, v roce 1985 mu byl přiznán invalidní důchod. Roku 1994 se nemoc začala výrazně horšit; svůj život skončil na Silvestra 1994 dobrovolným utonutím v Hostivařské nádrži.
Věnoval se umělecké fotografii, navštěvoval kroužky Aleše Kuneše a Jána Šmoka, snímky mu vyšly v časopisu Fotografie a posmrtně v Hostu (3/2004). Kreslil a maloval, zúčastnil se několika kolektivních výstav organizovaných Společností pro duševní zdraví Fokus.
Impulzem k literární tvorbě se mu staly pobyty v psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích, kde si začal zaznamenávat své zážitky a pocity. Tak vznikl soubor povídek, básní a deníkových záznamů, který se stal jádrem knihy Pavilon číslo 13.
Za svého života publikoval v Literárních novinách (28/1993 a 33/1993), Vokně (20/1993) a Rautu (červenec 1994), kde vyšly krom ukázek z díla i rozhovor a fotografický portrét V. R. od Tona Stana.
Posmrtně odvysílala (od září 1991) devět Ryčlových povídek stanice Vltava a jeho tvorbu představil třikrát časopis Tvar (2/1998 a 4/1998 v útlých svazcích edice Tvary a dále v čísle 7/2003).
Za povídku Černá hala získal v soutěži Povídka ’94 nejvyšší ocenění, rok poté mu bylo v téže soutěži (Povídka ’95) uděleno 3. místo in memoriam za povídku Sestry psychiatrie.

Bibliografie
2003 Pavilon číslo 13, Petrov
2004 Život je hrozný společník, Petrov (zdroj životopisu: http://www.ipetrov.cz/)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.