Rønnaug Kleiva

norská, 1959 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Současná norská autorka Rønnaug Kleivaová debutovala v roce 1985 sbírkou básní, věnuje se však i próze, zejména povídkám a dětské literatuře, za kterou získala již několik ocenění. Povídka „Tři horolezkyně na skále plánují projevy“ je vybrána z knihy Fangeteneste, jejíž styl výstižně nazval Øystein Rottem „literárním zmrazeným hotovým jídlem, jež je třeba dlouho zahřívat v mentální mikrovlnné troubě, než nám zachutná“. Náměty povídek nejsou nikterak výjimečné a čtenář, který je dobře obeznámen se severskou tvorbou, si může povzdechnout „další variace na mezilidské vztahy a osamělost člověka“. Ovšem jen než se do knihy začte.

Jak už bylo předesláno, autorčin styl těmto tématům šije zcela nový kabát. Zatímco se čtenáři před očima odehrávají dramatické události (často je to tragická smrt některé z postav), zůstává vypravěč i postavy tak chladné a nezúčastněné, až přestáváme věřit, že si uvědomují vážnost situace. Suchý a popisný styl, známý z tradic severských ság, je zde hnán do nejzazšího extrému, a je tak zdrojem jiskřivě černého humoru. Místo pocitů je líčen jen sled příčin a následků různých událostí, objektivita vyprávění je nenapadnutelná. Tím intenzivněji vnímáme vypravěčovu ironii a kritiku racionalistického pragmatismu dnešní doby, jak ji přiléhavě ilustruje obraz horolezkyň ve zmíněné povídce. Jejich cílem je po důkladné přípravě dosáhnout vrcholu hory, stejně jako vrcholu ve své profesi. Lezení je náročný sport vyžadující maximální soustředění, nepatrné zaváhání může člověka stát život a je pokládáno za osobní selhání. Smrt přítelkyně je pak komentována jako „úbytek v týmu“, neboť přátelství je degradováno na pojem, který lze definovat. Nestává se však v plnohodnotném životě člověka cílem, ale pouhým prostředkem k dosažení úspěchu za každou cenu, hodnoty, kterou nás dnešní společnost nutí klást nejvýše.

Populární autoři:

Margit Sandemo

1924 - 2018