Nágárdžuna

indická, 150 - 250 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Nágárdžuna (నాగార్జునా) (asi mezi lety 150 n. l. – 250 n. l., některými autory je uváděno 100 n. l. - 165 n. l., ale to je zřejmě nepravdivé) byl indický filozof, zakladatel školy Madhjamaka mahájánového buddhismu a pravděpodobně nejvlivnější buddhistický myslitel po samotném Buddhovi Gautamovi. Stoupenci mahájány věří, že jeho příchod byl předpovězen samotným Buddhou v několika sútrách, konkrétně v textu zvaném Maňdžušrí múlatantra a sútře Královského samádhi (Samádhirádžasútra).

Jeho spisy byly základem pro vytvoření školy Madhjamaka (Střední cesta), která byl přenesena do Číny pod názvem škola Tří pojednání (San-lun, TZ: 三論 ZZ: 三论). Je mu přisuzováno prohloubení filozofického systému pradžňápáramitových súter. Vyvinul dialektickou metodu, která je založenána na dovedení antiteze ad absurdum. Hlásal, že každá věc a jev existují jen skrz svůj protiklad, a na základě toho tvrdil, že vše je relativní, tedy nereálné a prázdné (v sans. šúnja, v pálí suňňa). Byl také úzce spjat s buddhistickou univerzitou v Nálandě.

O Nágárdžunově životě je známou velice málo, co bychom mohli považovat za skutečná fakta. Na druhou stranu se zachovalo velké množství legend. Pravděpodobně se narodil v jižní Indii poblíž města Nagarjunakondy, které leželo v současném indickém státě Ándhrapradéš. Podle překladatele Kumáradžívy se Nágárdžuna narodil v brahmánské rodině, ale později konvertoval k buddhismu. Možná tato skutečnost byla důvodem, proč byl jedním z mála významných buddhistických myslitelů, kteří raději psali v sanskrtu než v pálí nebo buddhistickém hybridním sanskrtu. Nágárdžunovo jméno se odvozuje od nága a ardžuna (strom druhu Terminalia arjuna). Podle tradice se Nágárdžuna narodil pod takovým stromem a nágové jej svém podmořském paláci vzdělávali v okultních vědách. Potom prý v peklech objevil mahájánové sútry.

Podle legendárního podání překladatele Kumáradžívy od samého mládí Nágárdžuna vykazoval udivující intelektuální schopnosti. Ve věku dvaceti let měl věhlas brahmána vyučeného tradičním způsobem. Poté zanechal učení a začal se oddávat smyslovým potěšením, až konečně jednoho dne, který se zakončil smrtí jeho dvou blízkých přátel, za něž se cítil zodpovědný, přijal buddhistické mnišské sliby. Velice rychle se obeznámil s Tripitakou. Uvědomujíc si velký nepořádek v textech, započal cestu po celé Indii v hledání ztracených mahájánových textů. Slitoval se nad ním Mahánága a zavedl ho do své knihovny súter. Po devadesáti dnech studia je všechny ovládl, ale když nalezl další množství súter, uvědomil si, že je důležitější praxe než učení dalších textů. Poté usedl v samádhi - trpělivosti ne-bytí a vytvořil šástry školy Madhjamaka a napsal precizní komentáře mahájány. Podle zřídla tibetské tradice a historika Bustona rinpoče jedině stéblo trávy kuša mohlo usmrtit Nágárdžunu, protože v předchozím životě nevědomě touto trávou usmrtil mravence.

Z Nágárdžunových spisů vyplývá, že byl dobře obeznámen se učením nikájových škol (tj. učením tzv. starých buddhistických škol), tak i s filozofií šířící se mahájány. I když je obecně považován za příslušníka mahájány, často se ve svých pracích opírá o kánon škol mahájánou označovaných jako hínajána. Jeho filozofie je v tomto ohledu velice nezávislá a je tak střední cestou mezi starými a nově vznikajícími školami buddhismu. Je považován za jednoho ze zakladatelů a nejdůležitějších učitelů buddhismu mahájány.

Zdroj životopisu: česká wikipedie

Populární autoři:

Nágárdžuna - knihy

Žánry autora

Filozofie Literatura naučná