Laurie Colwin životopis
americká, 1944 - 1992
Životopis
Laurie Colwinová byla populární autorka románů a povídek. Před svou předčasnou smrtí v říjnu 1992 obdařovala své početné přívržence jiskřivými povídkami o lásce a rodině ve střední třídě.
Před svou promocí v roce 1962 Colwinová pracovala jako redaktor pro Cheltonian. Navštěvovala Bard College, Sorbonnu v Paříži a Kolumbijskou Universitu. Počínaje rokem 1965 pracovala mnoho let v nakladatelství. Její první zaměstnání v oblasti bylo v Sanford Greenberger International Publishers, firmě, na kterou později vzpomínala s velkou náklonností. Dále pracovala pro mnoho vedoucích nakladatelství včetně Putnam, Pantheon Books, Viking Press, a E. P. Dutton. V tomto období editovala a překládala práce Isaaca Bashievise Singera, držitele Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1978.
Colwinová prodala svoji první povídku časopisu The New Yorker v roce 1969. Později mohla vidět své povídky publikované v takových časopisech jako například Cosmopolitan, Playboy, Redbook, Mademoiselle, a Harper’s. některé z jejích nejhezčích povídek jsou ve sbírce Passion and Affect (1974). Její první román Shine On, Bright and Dangerous Object vyšel v roce 1975.
V roce 1977 Colwinová ukončila svoji kariéru v nakladatelství, aby se mohla věnovat výhradně psaní. Brzy napsala svůj další román Happy All the Time (1978), který byl velmi dobře přijat jak kritikou tak čtenáři. John Romano napsal v New York Times Book Review: „její knihy mají eleganci zvanou mozartovská – pěkné téma, melodie snadná k zapamatování.“
Vydání povídkové sbírky The Lone Pilgrim (1981) a románu Family Happiness (1982) přineslo Colwinové národní slávu. Kritikové chválili její jasnou prózu a jiskřivý vtip. Čtenáři se zamilovali do jejích nádherných, opravdových postav: vtipní muži a ženy z vyšší střední vrstvy, kteří zamilovávali a odmilovávali těmi nejzábavnějšími způsoby.
Pokračovala ve své úspěšné kariéře povídkovou sbírkou Another Marvelous Thing (1986) a svým čtvrtým románem Goodbye without Leaving (1990). Byla poctěna prestižní cenou O’Henryho za krátkou fikci a byla oceněna Guggenheimovým společenstvím v roce 1987.
V jejím životě a kariéře zaujímalo důležité místo jídlo. Talentovaná šéfkuchařka Colwinová vařila pro protestující během studentského povstání v roce 1968 na Kolumbijské univerzitě a později jako dobrovolník vařila v útulcích pro bezdomovce v New Yorku. Její díla často zkoumají fascinující spojení mezi lidmi, jídlem a láskou. Po mnoho let psala sloupky o jídle pro Gourmet magazine a vydala mnoho svých sloupků a esejů o jídle roku 1988 v knize Home Cooking.
V říjnu 1992 zemřela ve svém domově ve věku 48 let, zanechala po sobě manžela Jurise Jurjeviče a dceru Rosu.
(zdroj životopisu: uživatel cclaire)
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.