Laurens van der Post

jihoafrická, 1906 - 1996 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Sir Laurens Jan van der Post se narodil 13. prosince 1906 v malém městečku Philippolis ve Svobodném státě Oranžsko (od 1910 součást – provincie – JAR). Pocházel ze smíšené holandsko-německé rodiny a už z místa narození je zřejmé, že byl Bur (nyní je pro původní bílé osadníky používán název Afrikánec). Dětství prožil na farmě rodičů, vzdělání získal jednak četbou otcovy rozsáhlé knihovny, navštěvoval základní a střední školu v Blomenfontein, V roce 1925 nastoupil své první zaměstnání jako reportér v novinách v Durbanu, o rok později s přáteli vydává satirický časopis Bič, zaměřený na rasové problémy – pro radikální názory byl časopis zakázán.

V roce 1928 uzavírá v Anglii sňatek s Marjorie Edith Wendt, vrací se do Kapského Města pracuje jako novinář, udržuje styky se skupinou intelektuálů s protirasistickým smýšlením, opět se ale v r.1931 vrací do Anglie, kde navazuje přátelství s členy skupiny Bloomsbury, včetně Virginie Wolfové a její manžel vydává van der Postův první román, zabývající se rasovou problematikou. Koncem roku 1934 kupuje farmu v jižní Anglii a dělí svůj čas mezi práci na farmě a cestami do Londýna, kde pracuje jako korespondent pro jihoafrické noviny. Seznamuje se s anglickou herečkou Ingaret Giffard a tento fakt a předzvěst druhé světové války jej zřejmě přimějí k odeslání své rodiny zpátky do Jižní Afriky. Propadá depresím , začíná pít. V roce 1940 vstupuje do britské armády, působí jako zpravodajský důstojník ve východní Africe (při pokusu dosadit znovu na trůn císaře Haile Selassie), prodělá malárii, je nasazen pro jazykové schopnosti na Jávě v Indonezii. Po japonské okupaci je v zajetí v zajateckém táboře v Bandungu, kde se proslaví organizováním táborového života, táborové univerzity a celkovým vlivem na udržení morálky zajatců různých národností. Své zkušenosti zúročil později ve dvou knihách. Po kapitulaci Japonska zůstává na Jávě a pomáhá při navazování kontaktu mezi nacionalisty a nizozemskou vládou. V roce 1947 se vrací do Jižní Afriky, pracuje jako novinář, s nástupem apartheidu ale odjíždí do Anglie, pracuje v různých korporacích, vydává kritiku apartheidu. 1949 se rozvádí a znovu se žení se svou dřívější milenkou Ingaret Giffard – při svatební cestě do Švýcarska se setkává s Carl Jungem, který jej významně ovlivnil. Následující rok je přizván do expedice do pouště Kalahari, kde se poprvé setkává s Křováky, vzbudí jeho zájem natolik, že se tam i v pozdějších letech vrací, výsledkem je jeho kniha a dokumentární seriál pro BBC o Křovácích. Jeho úspěch a sláva je zajištěna, stává se uznávanou televizní osobností, odborníkem na křováckou kulturu a folklór, píše řadu publikací a knih, čerpajících z jeho válečných zkušeností, setkání s Křováky, přátelství s Jungem. Se svou ženou se stěhuje do Aldeburghu, vede čilý společenský život, seznamuje se s členy královské rodiny (s princem Charlesem se stávají přáteli, jezdí spolu na safari, je kmotrem prince Williama), stává se poradcem Margaret Thatcherové pro otázky Jižní Afriky. V roce 1981 mu byl udělen rytířský titul. I ve vysokém věku je zapojen do řady projektů celosvětového hnutí ochránců přírody, píše další knihy. Po svých 90. narozeninách, 16. prosince 1996, umírá.

Populární autoři:

Geoffrey Jenkins

1920 - 2001