Josef Vavroušek životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1944 - 1995

Životopis

Vystudoval strojní fakultu ČVUT v Praze. V roce 1968 se zúčastnil studentské Expedice Lambaréné směřující do nemocnice A. Schweitzera v Lambaréné v Gabonu. Cílem expedice, která navštívila čtrnáct afrických zemí, byla jednak materiální pomoc nemocnici, jednak podpora Schweitzerových ideálů humanismu a úcty k životu. Jednalo se o jeho životní zážitek, který do značné míry předurčil jeho příští život.

Od sedmdesátých let 20. století byl součástí ekologického hnutí, a to hlavně v rámci Ekologické sekce Biologické společnosti ČSAV.

Od roku 1975 pracoval v Ústavu pro ekonomiku a řízení v oblasti kybernetiky a teorie systémů, později se specializací na péči o životní prostředí. Zároveň přednášel na řadě konferencí a kurzů.

V září 1989 spoluzaložil Kruh nezávislé inteligence.

V roce 1989 se podílel na založení Občanského fóra jako člen Koordinačního centra OF (do roku 1990). V březnu 1990 byl jmenován náměstkem Státní komise pro vědeckotechnický rozvoj odpovědným za péči o životní prostředí, v červnu 1990 ministrem vlády ČSFR, předsedou Federálního výboru pro životní prostředí, a to do konce volebního období v červnu 1992. Od roku 1991 byl členem politického seskupení Občanské hnutí.

V roce 1991 zorganizoval historicky první konferenci o životním prostředí v Evropě, na kterou do Dobříše přijeli ministři životního prostředí z celé Evropy. Na tuto historickou konferenci navázal proces setkávání evropských ministrů životního prostředí známý pod názvem „Životní prostředí pro Evropu“, kterou organizuje Evropská hospodářská komise OSN.

V roce 1992 se zúčastnil Konference o životním prostředí a rozvoji, tzv. Summitu Země, pořádaného OSN v Riu de Janeiru. Zde předložil neúspěšný, zato však převratný návrh na principiální reformu OSN. Od roku 1993 byl zaměstnán na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Po neúspěchu Občanského hnutí ve volbách v roce 1992 inicioval v září 1992 založení dobrovolné neziskové Společnosti pro trvale udržitelný život, jejímž byl do své smrti předsedou.

Miloval přírodu a zejména hory, byl také aktivní horolezec. Tato vášeň se mu stala osudnou. 18. března 1995 zahynul i se svou dvacetiletou dcerou Petrou pod lavinou v sedle Parichvost v Roháčích. (zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Vavrou%C5%A1ek)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.