Jana Knitlová
česká, 1942 |
Životopis
Prozaička, dramatička, autorka rozhlasových her, filmová a televizní scenáristka
Rozená Poslušná. Manželka spisovatele Oldřicha Knitla. Narodila se v rodině advokáta. Po jedenáctileté střední škole (maturita 1959) studovala na DAMU režii a dramaturgii. Absolvovala 1965 režií Lorkovy Krvavé svatby a první poloviny hry Ivy Janžurové Holčičí improvizace. Jako zpěvačka a herečka působila pod rodným jménem v Semaforu (1960), v divadle Paravan (1960 a 1963) a v literární kavárně Luxor (1963–64). Dále účinkovala v pražském zájezdovém divadle Zuzany Kočové Maringotka (1964–65). 1965 byla pomocnou silou v bufetu Metro. Publicisticky přispívala do rozhlasového pořadu Mikrofórum, jako reportérka působila v Čs. televizi. 1967–74 byla lektorkou a později dramaturgyní v Divadle Jiřího Wolkra, 1974–89 dramaturgyní a scenáristkou Filmového studia Barrandov (skupina filmů pro děti a mládež Oty Hofmana), poté ve svobodném povolání. Příležitostně se uplatnila i jako divadelní režisérka. V současné době režíruje rozhlasové pořady na stanici Český rozhlas 3 – Vltava. Od 1994 pracuje pro Bílý kruh bezpečí – také jako jednatelka pražské poradny a odborná konzultantka na lince domácího násilí (ve spolupráci s tímto občanským sdružením natočila 1998 pro Českou televizi šestidílný autorský dokument o obětech trestných činů), v rámci občanského sdružení Audabiac – uměním ke svobodě se věnuje projektu zaměřenému na rozvíjení tvůrčí fantazie dětí z dětských domovů.
Zdroj životopisu: www.slovnikceskeliteratury.cz
Jana Knitlová - knihy
- Kdo sní víc večeří 1974
- Bota jménem Melichar 1986
- Krakonoš a lyžníci 1989
- Stoletá holka 1997
- Pátý list čtyřlístku 2011
- Talent na Julii 1978
- Potvrzení o zrušeném létu 1982
- Jaké je to u nás doma 1982
- Kdo pojede kávovou řeku 1978
Žánry autora
Literatura česká Povídky Pro děti a mládež Romány Dobrodružné Detektivky, krimi Pro nejmenší Pro ženy Humor
Štítky z knih
přátelství zfilmováno pašeráctví škola základní škola lyžování finanční stráž novelizace