Jan Erazim Wocel

česká, 1802 - 1871, statistikykoupit eknihy

Nahrávám...

Životopis

Jan Křtitel Erazim Vocel (23. srpna 1803 Kutná Hora – 16. září 1871 Praha) byl český romantický básník, dramatik, zakladatel české archeologie jako vědního odvětví, kulturní historik a národní buditel, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Byl synem pekaře. Původně se jmenoval Wotzel, ale jméno si jako student nechal změnit.
Po absolvování obecné školy v Kutné Hoře studoval na piaristickém gymnáziu v Praze. Začal studovat filozofii na pražské univerzitě, ale odešel na práva na Vídeňskou univerzitu. Musel se živit vyučováním, zprvu učil češtinu, dále dělal vychovatele ve šlechtických rodinách. To mu umožnilo hojně cestovat. Jeho zálibou bylo kreslení a malování památek a krajinomalba.
Po návratu do Prahy se stýkal s čelnými představitel vlastenecké společnosti, spřátelil se s Josefem Jungmannem a dalšími obrozenci. Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Patřil ke sněmovní pravici. Po opětovném zavedení absolutismu zanechal politické i novinářské činnosti, přestal psát básně a malovat. V roce 1850 je jmenován prvním českým mimořádným profesorem archeologie a dějin umění na pražské univerzitě. Zasazoval se i o zrovnoprávnění češtiny s němčinou na vysokých školách. V českém i německém jazyce přednášel jako první v Čechách klasickou archeologii a dále estetiku, paleografii, historii právní, dějiny umění a numismatiku. Byl členem mnoha vědeckých ústavů (Krakov, Moskva, Kodaň, Petrohrad, Vídeň, Zábřeh, Štýrský Hradec, Leiden).
Zemřel v Praze v roce 1871 na zápal plic ve věku nedožitých 68 let, je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Zdroj životopisu: cs.wikipedia.org

Populární autoři:

Jaroslav Hašek

1883 - 1923