Gundega Repše životopis
lotyšská, 1960
Životopis
Narodila se v Rize roku 1960. Na Lotyšské státní výtvarné akademii vystudovala historii a teorii umění. Pracovala v Lotyšském svazu výtvarných umělců jako literární redaktorka. Do literatury vstoupila sbírkou povídek Koncerts maniem draugiem pelnu kastē (Koncert pro mé přátele v krabici s popelem, 1987), v níž se lyrickou a romanticky exaltovanou intonací obrátila k vnitřnímu světu člověka s důrazem na individuální, tvůrčí myšlení a věrnost prověřeným etickým a estetických hodnotám. Román Ugunszīme (Ohnivé znamení, 1988) má melodramatický ráz a poukazuje na zhoubný vliv sovětského zřízení na život lotyšských umělců. Cyklus Septiņi stāsti par mīlu (Sedm povídek o lásce, 1992) patří k vrcholům lotyšské prózy 90. let. Tyto neobvyklé milostné příběhy mají mnohovrstevnou strukturu, obsahují četné kulturní aluze a filozofické reflexe, realita se v nich prolíná s fikcí, ústřední otázkou je v nich vztah člověka k sobě samému, k okolnímu světu a k Bohu, přičemž cestou k vnitřní svobodě se v nich stává láska ve svých nejrůznějších projevech. Podobně intelektuální zaměření mají sbírky krátkých próz Šolaiku bestiārijs (Bestiář dnešní doby, 1994) a Ludovika zemes (Ludovikovy země, 2004), a rovněž romány Ēnu apokrifs (Stínový apokryf, 1996) a Sarkans (Červený, 1998), Īkstīte (2000) a Alvas kliedziens (Cínový výkřik, 2002). Gundega Repše je též autorkou řady knih o lotyšských umělcích a k literatuře a kultuře se často vyslovuje i na stránkách tisku. Získala mnoho literárních ocenění, včetně Výroční ceny za literaturu v roce 2000, hlavní lotyšské literární ceny. (zdroj životopisu: Krajinou samoty, antologie povídek lotyšských spisovatelek)