František Neužil

česká, 1907 - 1995 statistiky

Nahrávám...

Životopis

František Neužil, známý také pod řadou pseudonymů jako Franta Pozořický nebo Fráňa Jezer, (9. května 1907 Pozořice – 22. listopadu 1995 Brno) byl český básník, romanopisec, autor knih pro mládež, učitel, archivář a redaktor.
Narodil se v Pozořicích u Brna. V Brně navštěvoval učitelský ústav, který absolvoval v roce 1926. Později studoval při zaměstnání pedagogickou fakultu brněnské univerzity (1952). Učil v Šumvaldě u Uničova, v Novém Jičíně, Pozořicích, Rybníčku u Uničova (1933–1936) a Olomouci. V letech 1937–1939 působil jako redaktor Českého slova v Praze. Od roku 1939 učil ve Středoklukách a Kojeticích u Prahy, v Ústí nad Labem (1945–1948), v Orlovicích u Vyškova a v Želči u Prostějova (1950–1959). Před odchodem do důchodu byl několik let ředitelem okresního archivu ve Vyškově.
Po básnických začátcích, v nichž jednoduše vyjadřoval dojmy a idylické nálady, se soustředil na vesnickou a historickou prózu. Vyšel z ruralismu, od jehož politického zaměření se však distancoval. Romány, jejichž hrdinové jsou sedláci a venkovští dělníci, situuje do rodného kraje a ladí do chmurné tóniny, ať se vrací do minulosti tradičním námětem rodového prokletí a vykoupení viny např. Plemeno Hamrů (1940), či historizující freskou z období napoleonských válek Raněné pole (1981), nebo moralisticky a schematicky zobrazovanými vztahy na vesnici třicátých let 20. století v románu Modrý zvon (1941). V 60. a 70. letech píše zejména knihy historické. Po románu Prsten(1959), historickém příběhu ze Slavkovska krátce po napoleonských válkách, následovaly další historické romány: Královna Eliška Rejčka (1968), Trýzeň slávy (1972), první svazek trilogie o posledních Přemyslovcích, na nějž navazují Ohnivá jeseň (1973), příběh z českých dějin 2. poloviny 13. století a Zlomená pečeť (1976), historické ztvárnění tragického pádu Záviše z Falkenštejna. Společenské a politické zápasy učinil Neužil námětem několika knih, např. kroniky bojů dělnické třídy o hlasovací právo 1905–1907 Země v průvanu (1936), románu Znamení šelmy (1947), umístěného do prostředí české vídeňské menšiny před připojením Rakouska k Říši, a historického románu z r. 1848 Milostný herbář (1976) s postavou obrozeneckého kněze F.M.Klácela. Pokusem o zachycení problémů mladé generace jsou romány z pracovních prostředí např. ze zdravotnictví Především naději (1963) a ze stavby cementárny Živý kámen (1978). Napsal také nekolik knih pro děti, např. O krejčím Dadákovi (1944) a Královský sen (1970).

Zdroj životopisu: cs.wikipedia.org

Populární autoři:

Arnošt Lustig

1926 - 2011