Feliks Dzierżyński životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Felix Edmundovič Dzeržinskij, Felix Edmundovič Dzeržinský · pseudonymy

ruská, 1877 - 1926

Životopis

Felix Edmundovič Dzeržinskij (rusky Феликс Эдмундович Дзержинский, transkripcí Feliks Edmundovič Dzeržinskij), rodným jménem Felix Dzierzinski (11. září 1877 – 20. července 1926 v Moskvě) byl ruský revolucionář a sovětský politik polského původu.Byl zakladatel a velitel obávané ruské Čeky, faktické předchůdkyně pozdějšího GRU a pozdější NKVD a posléze KGB. Jednalo se o blízkého spolupracovníka Vladimíra Iljiče Lenina, s nímž se osobně znal od roku 1906, kdy se poprvé setkali na sjezdu Ruské sociálně demokratické strany ve Stockholmu.
Je všeobecně považován za jednoho ze strůjců mnoha masových vražd a bolševických represálií během Ruské občanské války v letech 1917 až 1922, během nichž zahynulo několik set tisíc lidí.
Narodil se v rodinném sídle Dzeržinovo asi 15 km od městečka Ivjaněc v Ruském impériu (dnes v Bělorusku). Pocházel ze zchudlé polské šlechtické rodiny. V roce 1895 se stal členem tehdejší Ruské sociálně demokratické strany. V jejích řadách pak bojoval v letech 1905 až 1907 během povstání ve Varšavě, po porážce povstání byl vypovězen na Sibiř. Během cesty na Sibiř zorganizoval vzpouru vězňů a uprchl zpět do Varšavy. Byl vydavatelem dvou stranických časopisů a ilegálně působil i na území někdejšího Rakouska-Uherska, kde propagoval myšlenky proletářské revoluce a pomáhal zakládat různé ilegální anarchistické a revoluční organizace. Během svého života byl několikrát vězněn za podvratnou a ilegální činnost, první zatčení proběhlo již v roce 1897, další pak v roce 1905 a 1907. V roce 1914 zatčen v Polsku, v roce 1916 byl odsouzen carským soudem na tři roky do vězení.
Během bolševické Říjnové revoluce přijal nové poruštělé příjmení Dzeržinskij, mezi bolševiky byl přezdíván jako Železný Felix nebo Krvavý Felix. V letech 1919–1923 působil ve funkci lidového komisaře vnitra a dopravy (tehdejší faktická obdoba dnešního ministerstva vnitra a ministerstva dopravy), předsedal také státní Komisi pro zlepšení života dětí, od roku 1924 byl také předsedou Nejvyšší rady národního hospodářství a kandidátem politbyra ruské bolševické strany ÚV VKS(b). Zemřel v roce 1926 v Moskvě, o jeho tehdejší smrti panují dodnes neujasněné dohady, které však nebyly nikdy věrohodně historicky potvrzeny (zdroj životopisu: wikipedie.cz)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.