David Irving

britská, 1938 statistiky

Nahrávám...

Životopis

David John Cawdel Irving (* 24. března 1938, Hutton) je kontroverzní britský historik-samouk, publicista a spisovatel se zaměřením na literaturu faktu o období 2. světové války a nacistické Německo, popírač holokaustu a úmyslný falzifikátor historie. Je autorem zhruba 30 knih, mezi jinými Zničení Drážďan (1963), Hitlerova válka (1977), Churchillova válka (1987), Rommel - liška pouště (1999). Většinu knih napsal v angličtině, některé v němčině.

Na konci minulého století prohrál občanskoprávní spor s historičkou Deborah Lipstadtovou a jejím nakladatelstvím Penguin Books. Podle výsledného rozsudku je Irving popírač holocaustu, rasista, antisemita a notorický falšovatel historie. V Rakousku byl Irving odsouzen a uvězněn pro zpochybňování holocaustu, je persona non grata v Německu, Rakousku, Itálii a Kanadě. Mezi jiným zpochybňoval také existenci plynových komor v Osvětimi, na což později (na základě studia sovětských archivů) přehodnotil svůj názor.

ŽIVOT
David Irving se narodil roku 1938 v britském Huttonu. Jeho otec byl důstojníkem královského námořnictva, matka ilustrátorka. Po dokončení střední školy začal studovat přírodní vědy nejprve na Imperial College London a posléze na Londýnské univerzitě. Svá vysokoškolská studia však nikdy nedokončil. Historii nikdy nestudoval, v tomto oboru je autodidaktem. Jako student se účastnil činnosti britských konzervativců a v roce 1959 působil jako editor satirického časopisu Carnival Times, ve kterém se mimo jiné zastával apartheidu v Jihoafrické republice. Po ukončení studia pracoval rok jako dělník v Severním Porýní-Vestfálsku v železárnách koncernu Thyssen. Naučil se tam perfektně německy, tyto znalosti využil ve své pozdější činnosti. Potom se odstěhoval do Španělska, kde pracoval jako úředník na letecké základně.

Při svém pobytu v Německu se začal zajímat o německé dějiny a na toto téma v letech 1959 až 1961 publikoval v Británii několik článků.V roce 1962 napsal pro německý pravicový časopis Neue Illustrierte řadu 37 článků zabývajících se bombardováním Drážďan Wie Deutschlands Städte starben (česky: Jak umírala německá města) . Z nich také vycházel ve své první knize The Destruction of Dresden (vyšlo 1963, česky Zkáza Drážďan), zabývající se především oprávněností spojeneckých náletů na Německo a saskou metropoli ke konci války. V prvním vydání knihy Irving uvádí 100 - 250 tisíc obětí bombardování Drážďan, což je mnohem více, než do té doby publikované relevantní prameny. V dalších vydáních knihy snížil tento údaj na 50 - 100 tisíc obětí, přičemž dnes uznávaný odhad počtu obětí se pohybuje mezi 25 až 35 tisíc obětí.

V listopadu 1963 se do jeho londýnského bytu vloupal aktivista Gerry Gable se svými komplici, protože tam chtěl uloupit kompromitující materiály. V lednu 1964 byl Gable zatčen, ke svému skutku se přiznal a byl za něj následně i odsouzen.

Od té doby napsal Irving řadu knih, které se zabývají především obdobím druhé světové války. Do konce šedesátých let vyšly ještě v roce 1964 The Mare´s Nest (česky Tajné zbraně), která se věnuje vývoji takzvaných zázračných zbraní v nacistickém Německu, roku 1967 The Virus House, věnovaná německému atomovému programu, The death of General Sikorski, která pojednává o smrti předsedy polské exilové vlády při údajné letecké nehodě u Gibraltaru a The Destruction of Convoy PQ 17 o pokažené spojenecké námořní operaci na konvojové trase do Sovětského svazu.

V dalších letech vydal řadu knih, k nimž patří biografie Erwin Rommela, Josepha Goebbelse, Hermanna Göringa, Winstona Churchilla, Erharda Milcha, knihu Hitlerova válka (Hitler´s war), v níž se snažil o vylíčení průběhu války z pohledu Hitlera a zpochybnil v ní představu Hitlera jako všemocného diktátora nezávislého na svém okolí, a Nuremberg: The Last Battle (Norimberk: Poslední bitva), kde vylíčil průběh Norimberského procesu a snažil se mimo jiné zodpovědět otázku, kdo poskytl Göringovi ampuli s jedem.

Od devadesátých let příležitostně spolupracuje s kalifornským Institute for Historical Review.

DAVID IRVING A HOLOCAUST
V poslední letech se dostaly do zájmu médií a veřejnosti jeho názory na holocaust. Již ve své knize Hitlerova válka zastával názor, že Hitler konečné řečení židovské otázky nenaplánoval a do roku 1943 ani o jeho realizaci nevěděl. Ke konci osmdesátých let a na počátku let devadesátých zastával názor, že v Osvětimi neexistovaly plynové komory, který však na základě svého studia sovětských archivů přehodnotil.

Ze strany svých některých odpůrců je označován za antisemitu a popírače holocaustu. Irvingovo dílo kromě jiných hodnotí relativně pozitivně některé radikálně pravicové, neonacistické či antisemitské organizace, což je často používáno ze strany jeho odpůrců jako politický argument proti Irvingovi.

Roku 1995 prohrál občanskoprávní spor, v němž žaloval historičku Deboru Lipstadtovou pro pomluvu, které se měla podle jeho názoru dopustit tím, že jej ve své knize Popírání holocaustu označila za popírače holocaustu a antisemitu. Soud jeho žalobu zamítl a ztotožnil se s tvrzením Lisptadové, že Irving je antisemita a popírač holokaustu, který z vlastních ideologických důvodů opakovaně a vědomě dezinterpretoval a manipuloval historické prameny. Rozsudek pro Irvinga znamenal nejen porážku v soudním sporu, ale též vážné finanční potíže a diskreditaci v očích většiny veřejnosti.

David Irving byl postupně označen za personu non grata v řadě zemí (Kanada, Německo, Itálie).

Když v roce 2005 na pozvání univerzitního studentského spolku Olympia navštívil Rakousko, kde na něj byl od konce 80. let pro jeho výroky ohledně holocaustu vydán zatykač, byl zatčen a odsouzen pro trestný čin popírání holocaustu na 3 roky vězení, přestože již dříve odvolal své tvrzení zpochybňující existenci plynových komor. Propuštěn byl předčasně v prosinci 2006.

Proti uvěznění Irvinga se postavila řada zastánců svobody slova, dokonce i jeho odpůrkyně Deborah Lipstadtová.

V roce 2007 se účastnil se svým vydavatelstvím Focal Point Publications Mezinárodního knižního veletrhu ve Varšavě, kde propagoval své knihy a obhajoval tezi, že Hitler nevěděl nic o holocaustu. Plánoval zde i tiskovou konferenci. Byl však z veletrhu i se svým vydavatelem vykázán, což rozhořčeně komentoval tím, že v Polsku nemají svobodu slova, a klasifikoval to jako velkou hanbu pro Poláky.

Zdroj životopisu: cs.wikipedia.org

Populární autoři:

Agatha Christie

1890 - 1976
Barbara Cartland

1901 - 2000