Bohumil Soudský životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1922 - 1976

Životopis

Český prehistorický a orientální archeolog působící rovněž ve Francii (* 19. 1. 1922 Plzeň, + 15. 1. 1976 Paříž). Studia na Akademickém gymnáziu v Praze ukončil 1941, kdy maturoval z českého jazyka, latiny, řečtiny a matematiky. Vzhledem k uzavření českých vysokých škol nacisty se stal seminaristou premonstrátské kanonie strahovské a v Arcibiskupském teologickém ústavu studoval v letech 1941-45 teologii, hebrejštinu, orientální archeologii a akkadštinu (poslední u prof. B. Hrozného). V roce 1945 se zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval prehistorii, asyriologii, dějiny starého Orientu a srovnávací vědy náboženské. Léta 1946-48 strávil v Paříži, kde studoval na dvou školách: École pratique des Hautes Études (Section des sciences religieuses et historiques) a École du Louvre. Některé kursy absolvoval i na École des langues orientales de l\'Institut Catholique a podle nepotvrzených zpráv též na École Nationale d\'Administration. Zabýval se sumerštinou, akkadštinou, elamštinou, chetitštinou, orientální archeologií a dějinami umění u profesorů R. Jestina, R. Labata, A. Parrota, E. Cavaignaca a dalších. Univerzitní studia zakončil po návratu z Paříže na FF UK v Praze roku 1950 diplomovou prací Nejstarší zemědělské civilizace v Přední Asii, první prací svého druhu v českém jazyce. Z Paříže si rovněž přivezl Diplôme d\'études semitiques (1948).

V letech 1948-52 působil jako smluvní asistent Prehistorického ústavu UK. Denuncován svými studenty odešel do Muzea města Prahy, kde pracoval v letech 1952-56 v pravěkém oddělení J. A. Jíry jako jeho vedoucí. Od roku 1955 přednášel o pravěkých kulturách Přední Asie a Egeidy na Prehistorickém ústavu UK. V letech 1957-71 byl pracovníkem Archeologického ústavu ČSAV, kde 1965 získal vědeckou hodnost kandidáta historických věd (Studie o neolitickém domu). Od roku 1970 působil jako hostující profesor na univerzitě v Saarbrückenu, od 1971 se pak stal hostujícím profesorem univerzity Paříž I - Sorbonne. V letech 1971-76 zde přednášel o evropské protohistorii (prakticky poprvé ve Francii). V roce 1973 založil Centre des Recherches Protohistoriques univerzity Paříž I - Sorbonne (knihovna a dokumentační středisko) a Unité de recherche archéologique No. 12 (ústav terénního výzkumu). V červnu 1975 získal na své nové alma mater titul Docteur ès Lettres et Sciences Humaines. Zemřel náhle v pařížské nemocnici, kam se krátce předtím odebral na doporučenou operaci srdce.

Do světového archeologického vývoje zasáhl především svými výzkumy a jejich interpretacemi. Na počátku 50. let vedl řadu záchranných výzkumů, jako Praha-Čakovice (knovízská kultura), Praha-Hloubětín (pozdní halštatská kultura), Praha-Kobylisy (eneolit, únětická kultura), Libenice, okr. Kutná Hora (vypíchaná keramika, latén) či Postoloprty (neolit, únětická kultura). Jeho jméno však zůstane spojeno zejména s velkoplošným výzkumem neolitických sídlišť v Bylanech, okr. Kutná Hora (1953-67). Tento výzkum mu vynesl dvě světová prvenství: šlo o první vykopávky ve velkém měřítku, které přinesly do té doby netušené výsledky (prokopaná plocha 7 ha, 200 neolitických domů, přibližně 200 000 artefaktů) a vůbec poprvé v dějinách archeologie bylo při dokumentaci výzkumu i jeho následné interpretaci užito matematických výpočetních metod.

Přestože svůj bylanský výzkum nemohl dokončit, na základě získaných zkušeností významně zasáhl do výzkumu francouzského neolitu, když od roku 1971 otevřel ve spolupráci s Département de l\'Aisne podobně koncipovaný a prováděný výzkum v údolí řeky Aisne, a to od 1971 na lokalitě Chassemy a v letech 1972-75 v Cuiry-lès-Chaudardes.

Mimořádný byl jeho metodický přínos k provádění archeologických výzkumů i k bádání o neolitu Předního východu a nejstarších zemědělcích Evropy. Poprvé jasně a zřetelně formuloval požadavek na co největší přesnost a konkrétnost archeologických soudů, aby vždy bylo možno odlišit pramenné údaje a interpretaci.

Jako málokdo z oboru vstoupil i do krásné literatury přičiněním detektivních příběhů V. Erbena s kapitánem Exnerem jako dr. Soudek (Poklad byzantského kupce, Vražda pro zlatého muže, Denár v dívčí dlani, Praha 1963-75) (zdroj životopisu: libri.cz)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.