Bartosz Paprocki životopis

Bartoloměj Paprocký z Hlohol · pseudonym

polská, 1540 - 1614

Životopis

Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle

(1540/1543 – 27. prosinec 1614 Lvov) byl polský a český historik, heraldik a genealog, nazývaný otec české a polské heraldiky.

Narodil se v Polsku na Paprocké Vůli v šlechtické rodině. Studoval univerzitu v Krakově a r. 1577 se účastnil bitvy o Gdaňsk. Jeho osobní život nebyl šťastný, měl o mnoho let starší bohatou manželku Jadwigu Kosobudzkou (zemřela 1572), která jej týrala. Manželství bylo bezdětné. V sedmdesátých létech 16. stol. se jako katolík stal členem strany, která podporovala kandidaturu Maxmiliána Habsburského na polský trůn, ale po porážce Maxmiliána III. roku 1588 byl Paprocký nucen uprchnout z Polska na Moravu.

Na Moravě a v Čechách zůstal přes 22 let (v letech 1579–1598 pobýval údajně v Kroměříži), naučil se dobře česky a získal i český inkolát. Díky podpoře nejprve olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a pak Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka napsal řadu knih o genealogii a heraldice, ale také překládal polské básně a psal i vlastní, zejména náboženské. Byl přítelem známého polského alchymisty Michala Sendivoje. Roku 1610 se vrátil do Polska, kde ve Lvově 27. prosince 1614 zemřel a je tam pohřben.

Historický význam jeho děl, zejména Zrcadla markrabství moravského (1593) a Diadochu (1602), obšírné kroniky českých knížat, králů, šlechty i měst, je značný i přes nekritičnost, kterou trpí. Jsou to díla dosud pozoruhodná nejen pro genealoga, ale zejména pro historika, který hledá prameny k českým a polským (také uherským a rakouským) dějinám v 2. polovici 16. století. Jeho básně nejsou bez významu ani pro vývoj básnické polské literatury. (zdroj životopisu: Wiki)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.