B. S. Johnson životopis

anglická, 1933 - 1973

Životopis

Bryan Stanley Johnson byl anglický experimentální romanopisec, básník, literární kritik, producent televizních pořadů a filmař.

Narodil se v dělnické rodině. Školu opustil v šestnácti a pracoval například jako účetní, úředník v bance a úředník v Standard Oil Company. Po večerech se ale naučil latinsky a po roční přípravce na Birkbeck College složil přijímací zkoušky na King's College v Londýně. Po vystudování začal psát knihy, který byly velmi osobní a stále více experimentální. Klasický román považoval za prázdnou tradici; konstruktivně rozbíjel formu, vycházeje z přesvědčení, že řád, pořádek, uspořádanost, logičnost a časová posloupnost tradiční románové formy jsou umělé a nepravdivé.

Zpočátku spolupracoval se spisovatelem Zulfikarem Ghosem (*1935); vydali společně sbírku povídek Statement Against Corpses. Jeho prvními romány byly knihy Travelling People (Lidé na cestách, 1963), v níž se střídá vyprávění s dopisy, deníkem, novinovou zprávou, filmovým scénářem a autorským komentářem, rovněž používal nezvyklou typografickou úpravu a barevné stránky; a Albert Angelo (1964) – v ní použil například vystřižená místa ve stránkách umožňující čtenáři nahlížet dopředu do děje. Následoval Trawl (Výlov, 1966), proslulí The Unfortunates (Nešťastníci, 1969), román v krabici, kde jsou označeny pouze první a poslední kapitola, a zbytek knihy může čtenář číst v libovolném pořadí, které si sám zvolí. Následovaly House Mother Normal (Vedoucí normální, 1971) a Christie Malry's Own Double-Entry (Vlastní podvojné účetnictví Christie Malryho, 1973). V tomtéž roce, 1973, vyšla i sbírka autorových kratších próz a esejí o Nešťastnících, Aren't You Rather Young to be Writing Your Memoirs? (Nejste trochu mladý na memoáry?) Už z pozůstalosti vyšlo torzo prvního dílu zamýšlené trilogie Matrix, See the Old Lady Decently (Ať starou dámu slušně, 1975) – název měl být srozumitelný teprve z hřbetů všech tří knih: Ať starou dámu slušně / Pohřbí, i když / Mezi pozůstalými jsi ty.

Ve svých čtyřiceti letech, čím dál tím více deprimován komerčním neuspěchem své tvorby a zmítán rodinnými problémy, spáchal sebevraždu. V době své smrti byl širší veřejnosti v podstatě neznám (experimentátorství má v Británii těžký život) – v ČSSR byl například téměř jistě známější než doma, ale jeho věhlas jako kultovního autora stále roste, i díky jeho vynikající biografii z pera Jonathana Coea Like a Fiery Elephant (2004), odměněné roku 2005 cenou Samuela Johnsona.

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.