Adolphe-Adhémar Martens

Michel de Ghelderode pseudonym

belgická, 1898 - 1962 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Michel de Ghelderode (3. dubna 1898 – 1. dubna 1962) byl francouzsky píšící belgický prozaik, dramatik a esejista vlámského původu. Bývá označován za "flanderského Shakespeara".
Ghelderode, vlastním jménem Adolphe-Adhémar Martens se narodil 3.4.1898 v Ixelles (Brusel) jako 4. dítě Henri-Adolpha Martense a Jeanne-Marie Martensové. Dětství strávil poměrně osaměle v kruhu rodinném, což mělo vliv na jeho pozdější tvorbu. Matka ho totiž předčasně zasvěcovala do nadpřirozených jevů a otec, archívní úředník, v něm probouzel lásku k historii. Navštěvoval internátní školu Institut St-Luis, kde se věnoval také studiu hry na violu, malbě, klasickým studiím, setkal se zde s loutkovým divadlem a byl okouzlen začátky filmu. To vše se následně otisklo do jeho tvorby. Školu však musel záhy opustit kvůli epidemii tyfu, kterým se nakazil. Nákazu tyfem přežil, ale od té doby měl podlomené zdraví a pociťoval neustálou přítomnost smrti. Sám autor vzpomíná na situaci, kdy jako šestnáctiletý, nakažený tyfem, leží v posteli a v halucinaci spatřuje ženskou postavu, která mu říká: "Teď ještě ne, až v 63 letech," což se později skutečně vyplnilo.
Od roku 1916 se věnuje především literatuře, působí na něho alžbětínské drama a španělské divadlo, Strindberg, Goethe, Tolstoj, Poe, De Foe, Jarry, nejsilněji pak De Coster, Cervantes a Lesages, inspiraci však nachází především v malířství. Jeho malířskými vzory jsou vlámští mistři, zejména oba Breughelové, Jordaens a Hieronymus Bosch, který přímo ovlivňuje tématiku jeho her. Přátelí se také s Jamesem Ensorem, anglicko-belgickým malířem, který se soustředil především na témata makabrální a karnevalová. Sbírá texty starých lidových loutkářů a sám píše texty pro loutkové divadlo. Za svůj život napsal stovky novel, publikoval články o umění a folklóru a zanechal na 20 000 dopisů. Největší důraz ve své tvorbě však kladl na texty pro divadlo. Napsal více než 60 divadelních her pro loutky a živé herce. Zpočátku byly uváděny především jeho loutkové a rozhlasové hry, největší slávy se jeho dílo dočkalo až roku 1949, kdy se jeho hry začaly hojně uvádět v Paříži, odkud následně dobyly celý svět. Mezi režiséry, kteří si jeho dílo oblíbili, patří např. Jean Luis Barrault nebo Peter Sellers, v Čechách potom Otomar Krejča nebo Jan Schmid.

Zdroj životopisu: Divadelní program inscenace Modrovous

Populární autoři: