Hostinec U kamenného stolu zajímavosti
Vlastimil Rada , Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321829/bmid_hostinec-u-kamenneho-stolu-7gr-321829.jpg
4
308
69
Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem (Karel Poláček); na přání nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada. V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, později ovdovělé, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce… Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění. Pro odběratele Lidových Novin vydala a vytiskla v roce 1941 Lidová tiskárna, z.s.s r.o. v Brně jako šestý svazek V. ročníku Knihovny lidových novin.... celý text
Zajímavosti (4)
Rozhlasová dramatizace této knihy: https://dvojka.rozhlas.cz/karel-polacek-hostinec-u-kamenneho-stolu-8270793 (Teckovana)
K "zajímavosti", kterou jsem kdysi sám přidal, týkající se spoluautorství Vlastimila Rady, dodávám zatím první pramen, který tuto skutečnost potvrzuje:
http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/karel-polacek
Závěrem ještě jedna malá poznámka o motivu sportu v díle K. Poláčka (informace z výše uvedené knihy). V dalším humoristickém díle "Hostinec u kamenného stolu" (poslední dílo vydané za Poláčkova života), které vyšlo z obav před perzekucí pod jménem Vlastimil Rada, se autor pokusil knihu do jisté míry "odpoláčkovat". V zájmu předstíraného autorství zaměnil typickou poláčkovskou zálibu několika postav v kartách na zálibu v tenise.
Poznámka:
Netuším, kde jsem k této informaci původně přišel, ale domnívám se, že nejspíše jsem na ní narazil přímo u některého vydání této knihy, v jedné z jejích částí, například v předmluvě. Přesto nalezení tohoto odkazu svědčí o tom, že jde o známou skutečnost, která však, protože se rozšířila v době předinternetové, a dnes kdy již není zřejmě natolik aktuální a zajímavá, upadá postupně v zapomnění.
Rozhodně by bylo zajímavé prostudovat pozůstalost Vlastimila Rady, a podívat se v ní po původním rukopisu knihy. Je samozřejmě možné, že byl tehdy z důvodu bezpečnosti obou aktérů cíleně zničen. Napadá mne, že pokud se zachoval, mohl by se ukrývat například v některém z Radových obrazů. Odborník by nám mohl sdělit zda se některý z rukopisů knihy nezachoval. Zajímal by nás samozřejmě více ten prvotní Poláčkův. Ale i ten druhý, Radův by nám mohl v poznámkách a opravách přinést pro nás nové informace.
V každém případě by u této knihy měl vždy být uváděn Vlastimil Rada jako spoluautor. (kapr)
Prozatím nanečisto: Vzhledem k tomu, že kniha měla vyjít, a skutečně byla vydána pod cizím jménem, došlo v příběhu k redukci kavárenských aktivit (karty), a naopak k rozšíření příběhu o aktivity sportovní (tenis). Důvodem k tomu bylo právě to, aby Poláčkovo autorství nečnělo z knihy tak jasně, aby to okupanty a jejich slouhy trklo. Podle mého osobního názoru, ač asportovce, to knize rozhodně prospělo.
Proto bych pana Radu považoval přinejmenším za spoluautora, mimo jiné i z vděčnosti za to, že tato krásná kniha mohla v oné době vyjít.
Pokusím se zjistit prameny k této informaci, aby bylo možné ověřit míru jejich důvěryhodnosti. (kapr)
Na motivy tohoto románu byl v roce 1948 natočen stejnojmenný film režírovaný Josefem Grussem. (Claudius)