jaromír z profil

Kdo jsem

„...Když vláda začne lidem zabavovat zbraně, vězte, že je budete zanedlouho potřebovat.“
„Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici.
Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala...“

Osobně za nejlepší státní zřízení s kterými sem se za svůj dlouhý život setkal jsou: Aristokracie, Gerontokracie, Hierokracie, Monokracie, Pornokracie, Sofokracie, Teokracie, a Tyrannis. A ne jako dnes kdy v Evropě vládne všude Ochlokracie!!!

Člověk má jeden hrozný úděl, ví že zemře. Proto se od pradávna všichni snaží najít nesmrtelnost, aby nemusely zemřít, aby nepodlehly rozkladu, aby na ně nikdy nezapomněli. Bojí se stát hlínou, zemí. Bojí se konce. Pošetilci. Položím vám otázku, nad kterou se zamyslete. Co byste dělali? Ano, možná řeknete cestovat a učit se, ale bude vám to jako člověku stačit? Jen a jen bloumat sám a sám nad knihami, pamatovat si důležité věci stejně nezvládnete věčně, pamět je totiž hrozná mrcha, a po století dvou už nebudete vědět jak se vyjadřovali velikáni, od kterých jste přešli jinam. Cestování, ano krásná představa, ale země zabírá 510 milionů km2, z toho je jen 150 milionů pevnina, a ta není nekonečná. Jestliže budete argumentovat: je tu přece ještě celý vesmír a ten je nekonečný! Zavrtím jen hlavou, cestování vesmírem přeci není zadarmo a člověk nedokáže ještě mnoho let absolvovat nějaké delší cesty. A žádné tělo není schopné přežít dlouhý stav beztíže. Když by jste teda nepodléhali zákonu smrti, pro co byste žili? Proč byste se snažili každý den vstát? Proč vůbec jíst, oblékat se? Vždyt věčnost je tak dlouhá a každý jeden den je tak malinkatý oproti ní. Všechno by bylo tak monotoní a stejné. Lidé by umírali, ti se kterými byste vyrůstali, by byli dávno mrtví a ted před vámi na smrtelné posteli leží jejich pravnoučata a vy nic. Žádná známka stáří, nebo rozkladu. Opravdu byste to tak chtěli? Vždyt smrti neutečete, je všudypřítomná a budete jí prožívat tím nejhorším způsobem. Až se zamilujete, budete štastní, dokud partnerovi bude tak 20-30, ale až zestárne, co uděláte? Dobře, řekněme, že to bude skutečná láska a vy sním zůstanete, ale co pak až on zemře? Až se setkáte se smrtí jen jako přihlížející. Poprvé je to nejhorší, cítíte vztek a lítost. Proč ona musela zemřít. Proč nemohl taky žít? Není nesmrtelný a vy ano. Tak to bude stále dokola, dokud vás nepřestane bavit vidět umírat své blízké, stanete se apatickým k celému světu, ale co z vás zůstane? Jen kostra chodící po světě. Živá mrtvola. Tak a ted jistě víte, jaké je mé přání. Jednoho z těch, co okusil nesmrtelnost, jednoho z nesmrtelných. Popíjím svou ranní kávu nad touto úvahou, která je zároveň mým dopisem na rozloučenou, a dívám se na západ slunce, přeji si, aby byl můj poslední, aby mi zítra řekli, že mě dokáží zabít, že smím umřít. Jaké výsostné právo. Jen velké skutky dělají tu krásnou nesmrtelnost.


Knihy které zde nejsou a přesto bych je doporučil:

1)Vojničův rukopis
2)Kodex Seraphinianus
3)Kodex Rohonczi
4)Ripleyho svitky
5)Smithfieldské dekretály
6)Kniha Soyga (Aldaraia)
7)Prodigiorum Ac Ostentorum Chronicon (Chronicle of Portents and Prophecies)
8)Necronomicon
9)Kodex Gigas (originál Dáblovy Bible)
10)Cestopis Mandevilla