Jdu s hlavou vztyčenou přehled
Daniel Anýž
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445271/bmid_jdu-s-hlavou-vztycenou-LGP-445271.jpg
5
142
142
Slavná slova Milady Horákové, napsaná v posledním dopisu adresovaném svým nejbližším, jsou titulem knihy publicisty Daniela Anýže věnované neobyčejnému životu rodiny české právničky a političky zavražděné komunistickým režimem v roce 1950. Čtivá a napínavá kniha vychází k 70. výročí komunistické vraždy Milady Horákové. Co formovalo Miladu Horákovou? A kde brala tolik síly, odvahy a energie, aby dokázala přežít nacistické věznění a nepodala se ani svým komunistickým vrahům? Čtenářům se poprvé předkládá ucelený příběh celé její rodiny – statečných lidí, kteří krutě zaplatili za to, že se odmítali smířit se zlem a nesvobodou. To platí o Miladě Horákové, jejím manželovi Bohuslavu Horákovi i jejich dceři Janě Kánské, která se kvůli dvěma totalitním režimům musela obejít bez rodičů. Skutečný domov našla až jako dospělá žena v USA. V mimořádně otevřených osobních rozhovorech se Jana Kánská svěřila autorovi s pozoruhodnými detaily, které má více než 70 let stále před očima. Třeba když vzpomíná na poslední setkání s maminkou pár hodin před popravou, které ona i teta se strýcem proplakali, zatímco odsouzená Milada jim dodávala odvahu. Nebo když rekapituluje osudy své rodiny, jejíž členové byli komunistickým režimem systematicky pronásledováni a trestáni. Čtenáře v knize čekají i doposud nezveřejněné vzpomínky Bohuslava Horáka, jemuž se podařilo před zatčením dramaticky utéct. Za první republiky byl známým novinářem s vlastním, velmi populárním rozhlasovým pořadem. Po emigraci do Německa a poté do USA pracoval pro Moravcovu skupinu bývalých československých agentů. Opakovaně kontaktoval rodinu v Praze, několik agentů chodců mělo dokonce hned několikrát za úkol převést Janu přes hranici. Proč se tak ale nestalo? Jak žila dcera popravené političky v komunistickém Československu? Jak vypadalo shledání otce a dcery po osmnácti letech odloučení? A jak v osmasedmdesáti letech stále vitální Jana Kánská vzpomíná na svou maminku, tatínka a na pár let, které prožili svobodně a dohromady jako rodina? I na tyto otázky kniha Daniela Anýže Jdu s hlavou vztyčenou odpovídá a je tak zároveň silným svědectvím o 20. století s apelem k současnosti. Kniha české veřejnosti připomene, že zlo nelze přehlížet, že je potřeba na zlo ukázat. Bránit to, za co proti dvěma totalitám bojovali manželé Milada a Bohuslav Horákovi. Demokracii a svobodu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jdu s hlavou vztyčenou. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (56)
Trvalo delší dobu, než jsem knihu konečně dočetla, není to jednoduché čtení... Konečně vím trochu více o Miladě Horákové, ale pořád málo na to, abych si dovedla představit, co ji hnalo kupředu, proč se tolik angažovala. Až když člověk dočte i její dopisy, které psala těsně před popravou, tak si uvědomí, že všechno, co prožila, jak se chovala, žila s rozmyslem a věřila, že to bylo dobře. Statečná žena, pokorná, silná. Hrozné je, že i ty její dopisy komunisté zadrželi, takže si je její dcera mohla přečíst až v roce 1990... Těžké to ovšem neměla jen Milada H., i příběh jejich blízkých je moc zajímavý a celá kniha opravdu stojí za přečtení.
Věděla jsem, že to nebude lehké čtení a nebylo. Jediné, co mi vadilo, bylo již zmíněné opakovaní textu. Respekt a čest její památce.
Související novinky (1)
Knižní novinky (27. týden)
28.06.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jdu s hlavou vztyčenou v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 189x |
| ve Čtenářské výzvě | 67x |
| v Doporučených | 22x |
| v Knihotéce | 43x |
| v Chystám se číst | 177x |
| v Chci si koupit | 43x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus 20. století Československo exil komunismus popravy studená válka Milada Horáková, 1901-1950 zločiny komunismu
Jdu s hlavou vztyčenou
Myslím si a jsem vděčen za každý počin o snahu o knihu o Miladě Horákové, taky už jsem měl tuto novou knihu nějakou dobu v plánu. Musím se teda přiznat, že jsem od toho čekal malinko víc. Je v podstatě postavená na rozhovorech a setkání s Janou Kánskou a dopisech, co psal Bohuslav Horák, ale moc v tom nevidím nějaký přínos autora, kromě toho že to dal dohromady, informativně nosnější mi přišla Kniha Zory Dvořákové i justiční vražda Miroslava Ivanova. Tato kniha se tvářila velkolepě, že to bude něco zbrusu nového, ale trochu mi přišlo, že je tak hlavně udělaná, spousta volných stránek, text napsaný tak, že autor v podstatě přepsal svými slovy a pak ho tam ještě vložil, takže jsem některé pasáže četl dvakrát úplně slovo od slova stejné. Jsem rád, že jsem si to přečetl a že jsem se dozvěděl nějaké nové věci o osudech rodiny Horákových, ale trochu mě mrzí, že když už měl tu možnost se s Janou Kánskou setkávat, že se toho nezhostil pečlivěji. Spousta věcí by tam mohla být dodána. Chyběl tam větší detail k tomu procesu. Protože to člověk načte z jiných zdrojů tak to asi tak nevadilo, ale proč, když se tu věnuje rodině tam nejsou další osudy Věry a Josefa Tůmových, kteří hráli v jejich rodině klíčovou roli, prostě se po odjezdu do Ameriky vypařili. Jak to dopadlo z dědou Králem, či babičkou Horákovou? Kdy zemřeli, jak vypadalo jejich loučení? Možná autorovi křivdím, že z toho tu nafouklou velkolepost udělal jen nakladatel, aby se to lépe prodávalo, možná se to mohlo udělat s menší pompou a jako spoluautor Jana Kánská.
Co mě potěšilo je, že byly na konci ty dopisy Milady před popravou, překvapil mě seznam knih, co Milada četla a doporučila Janě, půlka z toho byl socialistický brak (Anna proletářka, Majerová ...), tak by mě zajímalo, jestli to četla proto, že v komunistickém kriminále se k ničemu jinému nemohla dostat a nebo chtěla před smrtí pochopit zrůdnost toho systému ve kterém žila.