Čas zdravého ducha v zdravém těle: Kapitoly z kulturních dějin přelomu 19. a 20. století

Kniha přichází s historickou reflexí "věčně" aktuální problematiky oscilující mezi klíčovými pojmy lidské existence, zdravím a nemocí. Je to jedno z mála kulturněhistorických témat, které žije v lidském světě - tedy i v historikově světě - zcela nezávisle na vědeckém uchopení. Snad právě pro tuto vnitřní spojitost, respektive a priori danou zkušenost, se téma těší značnému čtenářskému, ale i badatelskému zájmu. Starořecké Mens sana in corpore sano našlo svou odezvu v českém sokolském hnutí, jednom ze signifikantních znaků pojednávaného období. Široce chápaný přelom 19. a 20. století však přinášel mnohá další specifika reflektující modifikace opačné strany onoho pozitivního hesla. Změny v myšlení moderní společnosti vyvolávaly změny návyků v péči o zdraví, rozvoj vědeckého poznání i technických prostředků usiloval o nové způsoby boje s nemocemi. Sílící ženská emancipace proměňovala vztah k tělu a tělesnosti; nastal čas prvních lékařek. Vzdálenost pólů zdraví - nemoc drasticky zkrátila a proměnila první světová válka. Závěr devatenáctého století přinesl také nové koncepce turismu a lázeňství, jakési přechodné, většinou příjemné a nadějeplné zóny posouvající člověka blíže k bílému pólu zdraví. Vrátíme-li se k lícové straně vstupního hesla, nelze opomenout rozvoj nových pohybových aktivit, jež vytčené období přineslo, první lyžníky, místo ženy v sportovních aktivitách a nový kult silného muže. Gustav Frištenský byl kupříkladu dalším z erbovních znamení doby, o níž kniha hovoří. Nechybí zde ani další významné osobnosti, jež svým oborem či životním příběhem dotvořily reliéf těla i ducha jednoho z nejinspirativnějších období našich dějin.... celý text