Nejdelší chobot ve Finsku přehled
Arto Paasilinna
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294444/mid_nejdelsi-chobot-ve-finsku-XCG-294444.jpg
4
56
11
Nejdelší chobot ve Finsku má slonice Emilka, která se od chvíle, kdy Evropská unie zakázala předvádění divokých zvířat v cirkuse, stává nežádoucím běžencem ve vlastní zemi. Její krásná krotitelka Lucia Lucander alias Sanna Tarkiainenová neví, co si s Emilkou počít. Řešení složité situace hledá napřed na nekonečných sibiřských pláních, ale brzy zjistí, že v Rusku se ničeho dobrého nedočká. Zato doma ve Finsku ano. Při veselém putování letní finskou krajinou potkává spousty lidí - hlavně mužů - ochotných pomoci, protože správný finský muž si poradí i se slonem, který úředně neexistuje. Nejdelší chobot ve Finsku je ideální četba nejen na letní dovolenou, ale dotýká se i vážnějších témat, například nenápadného mizení lidské svobody pod tlakem úřední zvůle.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 2016 , HejkalOriginální název:
Suomalainen kärsäkirja , 2006
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nejdelší chobot ve Finsku. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (11)
Slušný průměr pro milovníky pana Paasilinny. Až na pár míst, kde se mi kniha trochu vlekla, jsem se dobře bavil. Doporučuji.
Uspokojivé.
Mé první setkání s autorem. Žádné velké nadšení, ale ani zklamání. Četla jsem kvůli výzvě, a nebýt toho že se mi špatně pamatují severská jména, líbila by se mi víc.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nejdelší chobot ve Finsku v seznamech
| v Přečtených | 72x |
| ve Čtenářské výzvě | 17x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 40x |
| v Chystám se číst | 13x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
humor Finsko putování finská literatura sloni
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stará dáma vaří jed |
| 2006 | Autobus sebevrahů |
| 2006 |  Les oběšených lišek |
| 2004 | Zajícův rok |
| 2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Kniha sa ku mne dostala tajuplnými cestičkami osudu; t.j. požičala mi ju majiteľka kaviarne s malebným názvom Poetika, kde je okrem skvelej kávy, koláčikov aj plno kníh, obrazov a kvetov, radosť tam zavítať a som tomu rada. Sama by som po nej asi nesiahla, lebo štýl autora si pamätám ešte od knihy Stará dáma vaří jed. Ale putovanie slonice Emilky a jej krásnej cvičiteľky Lucie je tak odpočinkové čítanie, že človek má potom chuť niekam ísť, najesť sa, okúpať a spať.
Aspoň na mňa táto kniha typu "road movie" takto vplýva - idem niekam a neviem kam, ani čo sa cestou stane a koho stretnem - vlastne pripomína život sám. A ak by to niekto natočil ako film, tak si viem predstaviť jedine Kusturicu ako režiséra (vo fínskom prevedení by to asi bolo oveľa nudnejšie). S jemným humorom a iróniou autor opisuje osudy a ľudí, ktorých táto dvojica stretáva. Cirkusové divoké zvieratá sú postavené mimo zákon a tak sa hľadá pre slona uplatnenie na Sibíri. Putovanie po zapadnutých dedinkách a mestečkách je zážitkom, Emilka je rada stredobodom pozornosti, navyše keď sa naučí tancovať kazačok, tak si ju široká ruská duša zamiluje. Zamilovanosť neprechádza ani ošetrovateľa a kydača hnoja v jednom, Luciinho obdivovateľa, ktorý ju neprestajne uháňa. (Pre istotu pripomínam, Lucia je akrobatka, slonica Emilka a on má záujem o Luciu.) Scéna svadby v jeho rodnej dedine mi asi najviac utkvela v pamäti. Následný návrat do Fínska, putovanie a zháňanie ubytovania a potravy pre slonicu takisto aj skratkovité osudy jednotlivých postáv, ktoré postretali cestou, mi postupne začali splývať, a tak si okrem výroby gaučového posedu už ani veľa nepamätám. Ale odporúčam milovníkom slonov a pomalého vychutnávania jemne absurdných situácií.