Uranová Příbram přehled

01.01.2023

Na další knížku z výborného nakladatelství Dokořán, věnující se historii a vlivu těžby uranu v okolí Příbrami, jsem se moc těšil. Informací je v ní opravdu dost, ale celkově jsem nakonec zklamaný.
Nejzajímavější mi přišly části o postupném rozvoji uranového hornictví a historii zakládání jednotlivých důlních jam s řadou technických údajů. Dále je velmi dobrá kapitola o událostech během srpnové okupace a následných perzekucích stávkujících zaměstnanců. Výborná je i část věnující se mineralogii, rostlinstvu a především zoologii. Speciálně pro tuto knížku byl proveden v podstatě první zoologický průzkum devíti hald v důlním areálu. Ukazuje se tak už známá skutečnost, že nechat obnovu krajiny na přírodě je mnohem šetrnější a hlavně ekonomicky výhodnější, než provádět nákladné a pro rostliny i živočichy neatraktivní rekultivace.
K negativům: Co mi přijde vyloženě skandální, je chybějící kapitola o politických vězních, kteří v dolech nuceně pracovali. V knížce je jen jednostránková zmínka o komunistickém lágru Vojna - opsaná z webových stránek jejího památníku - a dále několik zmínek ve vzpomínkách bývalých zaměstnanců. Obecně je tato historie v knížce označena jako “kapitola, kterou je třeba chápat v kontextu doby a tehdejších poměrů a tyto skutečnosti nikterak nesnižují pozitivní jevy četných pracovních úspěchů v historii uranového hornictví” (str. 86). Osobně mi to přijde nehorázné, zvlášť když si uvědomíme, že náš uranový průmysl pomohl udělat ze Sovětského svazu jadernou velmoc, navíc za situace pro naši republiku finančně naprosto nevýhodnou (Československo muselo těžbu uranu dotovat téměř 40 mld. Kčs).
Zklamáním je i nejdelší kapitola obsahující vlastní vzpomínky bývalých zaměstnanců dolů. Jednak jde o vysoké potentáty z různých tehdejších organizací, kde se jejich vzpomínky týkají především řady kariérních změn, kdy byli jako šachové figurky přesouváni dle svých kádrových posudků. Neúplně působí i vzpomínky horníků, které se většinou týkají různých nebezpečí a porušování bezpečnostních předpisů. Dokonce i Václav Cílek, který realitu na Příbrami tehdy zažil, konstatuje na konci těchto vzpomínek, že jsou příliš krotké a nevystihují drsnou tehdejší skutečnost (chlast, prostituce, hazard, krádeže atd.)
Postrádám tu dále například informace o vlivu těžby na zdraví horníků - především kolik bylo případů onemocnění rakovinou, kolik bylo pracovních úrazů včetně smrtelných. Jaké byly třeba ekologické škody? Z knížky mám dojem, jako by se negativní informace nějak nehodily do krámu.