Umění, kterému nikdo nerozumí: Historky z podsvětí výtvarné kultury přehled

20.05.2023

Název knihy je poněkud zavádějící - jak můžeme něco označit za umění, když tomu nerozumíme a vlastně tomu nerozumí nikdo? Výstižnější je podtitul, jde skutečně u různé historky více či méně související s výtvarnou scénou. Autor se zřejmě inspiroval knihami Dona Thompsona (např. Jak prodat vycpaného žraloka... nebo Supermodelka a krabice Brillo), které popisují bizarní situace v mezinárodním obchodě s moderním uměním. Nechybí samozřejmě historky o uklízečkách, které omylem zničily umělecké dílo a autor se v tomto případě přiklání k názorovému proudu, který považuje za umění prakticky vše, co je vystaveno v galerii nebo co za umění prohlásí sám tvůrce. Je ale zmíněn i opačný názor, kdy v podobném případě jistý renomovaný italský kritik prohlásil, že jestliže si uklízečky myslely, že jde o odpad, tak to také odpad byl. Podle J.H. Vitvara jde ovšem o "velmi nebezpečné přesvědčení". V celé knize však není uveden žádný příklad něčeho, co umění není, ani to, co lze považovat za dobré a co za špatné umění. Patří do umění pornografie? Zřejmě ano, protože v knize zmíněná umělkyně Lenka Klodová vydává "Umělecký pornografický časopis". Anebo existuje "obyčejná" a "umělecká" pornografie a pokud ano, jak se to pozná? Patří do umění také reklamy? Tvůrci reklam sami sebe označují za "kreativce", což je téměř synonymum pro umělce. Není lehké se v moderním umění orientovat a tak tomu myslím bylo vždy. Tato kniha k lepší orientaci příliš nepřispěla. Ale i tak obsahuje řadu zajímavých a nepříliš známých historek, týkajících se vesměs starších výtvarných generací, zatímco v případě moderních autorů a autorek jde hlavně o příběhy a situace nějakým způsobem provokující či šokující. Každopádně stojí za přečtení.