Labutí píseň faraonů přehled

Labutí píseň faraonů https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394507/mid_labuti-pisen-faraonu-zxC-394507.jpg 4 6 6

Tajuplné a málo známé období mezi pádem Ramessovců a příchodem Alexandra Velikého představuje ve staroegyptské historii neuvěřitelné tři čtvrti tisíciletí, tedy jako české dějiny od Přemysla Otakara II. po dnešek. Třetí přechodné období a Pozdní doba se programově vracejí k dědictví slavné minulosti Egypta, a to až do dob stavitelů pyramid. Faraonská vláda sice už většinou nedosahuje někdejšího věhlasu a centra moci se zprvu štěpí i navzájem spolu soupeří, ale návrat k vlastním kořenům přináší jakési shrnutí toho nejlepšího, co kdy Egypt zrodil, a co vyústí v tzv. sajskou renesanci, obdivuhodné vyvrcholení kultury, která je již dlouho okolním světem vnímána jako prastará pokladnice moudrosti a vědění. Vraťme se zpět do časů libyjských, núbijských i perských faraonů, zjemnělých pestrobarevných výjevů na víkách sarkofágů, kočičích božstev, půvabných šperků, zlatých i stříbrných faraonských masek, do doby rafinovaného a nostalgického znovuoživení dávné slávy.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Labutí píseň faraonů. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (3)

Hor89
21.02.2023 4 z 5

Kniha se zabývá jedním z nejméně známých období Faraonského Egypta - vládou 21. až 31. dynastie. Kniha začíná pádem Ramessovců, pokračuje tzv. třetí přechodnou dobou, Sajskou renesancí, Perskými nadvládami a končí Alexandrem Velikým. Kniha se čte, i přes velké množství událostí a nedostatek dobových pramenů, docela dobře. Na knihu dějově navazuje další autorova kniha - Ptolemaiovci - Z makedonských hor na trůn faraonů.

StanLeee
05.06.2022 5 z 5

Obdobně jako v případě autorovy chronologicky mladší, byť dříve vydané knihy - Ptolemaiovci : Z makedonských hor na trůn faraonů - i tato kniha nabídne či spíše zpřístupní čtenáři nemalé množství informací z vybraných kapitol starověkého Egypta. Mimo značně rozdílný význam pojmu Egypt z hlediska geopolitického ve srovnání s dnešním významem, je čtenář obeznámem např. se správním vývojem území a jeho nejednostností či s vývojem v rovině "mezinárodních vztahů". Logicky, vzhledem k menšímu množství dochovaných soudobých pramenů, jsou v textu patrny také určité informační mezery či nejasňosti, avšak samotý obsah publikace tyto mezírky jednoznačně převyšuje.


Vavča
23.12.2018 3 z 5

Jsem velmi rád, že se autor pustil do málo známého období egyptské historie 11.-4.stol. přn.l. Přináší zasvěcený pohled do komplikované změti dynastických vztahů, důvodů změn stylu vládnutí, roli knězí, vojenských emigrantů z Libye, nebo dnes prakticky neznámé epizody jako vláda núbijských faraónů. Autor dovedl nalézt a zkompletovat mnoho materiálu, včetně podrobných map, rodokmenů, atraktivních obrazových příloh. Grafická úprava knihy je rovněž velmi zdařilá. Vyloženě potěší nové informace k problémům jako zmizení Kambýsovi armády v poušti, vládce Chabaš jako pravděpodobný poslední neznámý faraón co mizí z historie roku 335 př.n.l. Výklad a styl jazyka plynulý, navíc často přítomen kontext objevů. Dějiny Egypta jsou ovlivěny okolím, proto autor po 2/3 knihy má vcelku slušné historické sumáře, co se dělo v Izraeli, Asýrii, Urartu atd. Problém mám s tou úrovní znalostí těchto shrnutí pro epochu perské nadvlády, rovněž velký prostor věnovaný řecké historii mi přijde jako násilné propojování. Perská historie je značně zkreslená tím tradičním pohledem, hele oni prohráli válku s Řeky a jsou slabí, říše měla povstání a problémy. Ne Peršani nebyli slabí, nehroutili se, a povstání satrapů problém nebyl, ale nemám tady prostor to vysvětlit. Nemůžeme dnes psát historii stylem, že Persie byla špatná a slabá, proto že víme, jak ji porazila Makedonie. Rovněž některé věci k řecké historii bych vynechal, nebo upravil (raději zcela vynechal). A naprosto zcestné mi přijdou názory autora, že ekonomicky perskou říši táhly pobřežní města. Netáhly (to Babylónie, Elam aj.), Dáreios I. nedobyl Babylón lstí, ale porazil jeho vojsko, město hned obsadil, žádné 2 roky obléhání. Prostě i když autor ví, že některé primární zdroje jsou zkreslené a vyvrácené novým výzkumem, má tam občas tradiční balast. Jenže tohoto si běžný čtenář nevšimne, mě ten telelologický výklad dějin dráždí, ukončil bych dějiny Egypta buď rokem 343, a Chabaše, pozdější směřování země hodil do epilogu. Nicméně přes všechny mé výhrady je to pořád velmi kvalitní publikace, která znalosti laiků posune vpřed v mnoha případech. Proto ostatní mohou v hodnocení počítat 4 hvězdy, protože ty věci, co vadí odborníkovi se laika netknou.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Labutí píseň faraonů v seznamech

v Přečtených4x
v Knihotéce11x
v Chystám se číst7x
v Chci si koupit2x