Hitokiri přehled
Oskar Fuchs (p)
Michael Lindner neprožívá zrovna svoje nejlepší období. Od chvíle, kdy otevřel kletbou chráněný hrob slovenského velmože, aby se zmocnil bájného pokladu, vězí až po uši v problémech. V patách má nejen naštvané čaroděje, oživlé mrtvé a nájemné zabijáky z řad démonů, ale také antimagickou sekci, které už s jeho kousky došla trpělivost. Když Lindner získá, víceméně omylem, meč zvaný Hitokiri, vypadá to, že konečně našel klíč k řešení všech svých problémů. Čepel této zbraně vykoval legendární Muramasa Sengo speciálně pro boj s netvory a bytostmi, které považují lidi za vítané zpestření jídelníčku. Jenže k ovládnutí Hitokiri jsou potřeba zkušenosti a čas. Michaelovi se však nedostává ani jednoho…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hitokiri. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (22)
Přesně tohle jsem potřeboval. Akci, humor, krev. Sem tam troška živočišného sexu, dobrá...
Hitokiri se skutečně povedlo, akční náběh od začátku až do... dobře, konce nejdou ani Kingovi, takže v tom nevidím takový problém. Příjemný, rázný hlavní hrdina, skvělé lokace (včetně jazyka), propojení božstev a různých kreatur, japonská mystika, fajne baby (tedy pokud zbožňujete konkrétní typ) a tuna zábavy při čtení o dobrodružství mladého liščete.
Lišák... další psovito šelmovité body navíc... občas jsem tedy ve všech těch liškách měla chaos, ale slovensko-český, mnohem propracovanější a pestřejší děj včetně znovuzapojení Frosta - dávám 5*.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hitokiri v seznamech
v Přečtených | 108x |
ve Čtenářské výzvě | 16x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 76x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2017 | Frost |
2018 | Hitokiri |
2020 | Leichenberg |
2021 | Pekelný pastýř |
2020 | Černí husaři a probuzený démon |
Michael Lindner se má brzy přesvědčit, že otevřít hrob Matúše Čaky nebyl ten nejlepší nápad. Na druhou stranu mu při všech těch problémech, které si tím způsobil, přálo docela štěstí. Došlo to dokonce tak daleko, že se stal majitelem mytického meče jménem Hitokiri a dostal práci jako Popravčí nelidí. Oskar Fuchs napsal Hitokiri v duchu české drsné školy, kde nikoho ani nenapadne pozastavovat se nad masivním používáním sprostých slov a pornografických výlevů, a kde si čtenář užije tryskání všech možných tělních tekutin v neomezené míře, neboť dekapitace hlav je s největší pravděpodobností v českých a slovenských luzích a hájích právě teď ten nejcitlivější a nejhumánnější způsob, jak někoho sprovodit ze světa a je jasné, že při takovém úkonu nějaká ta kapka krve či čehokoli jiného většinou ukápne. Zvláště když těch, které je potřeba eliminovat jsou doslova celé armády. Největším problémem tohoto svižného a tabu překračujícího dílka je ten, že autor neví, kdy přestat. A tak nastavuje a nastavuje. Namísto finále se začne rozvíjet další epizoda, a hned vzápětí ještě jedna... pak prásk a je konec (divže ne uprostřed slova). Cítíte, že když bylo řečeno to i ono, měl Oskar Fuchs říct i zbytek, nebo si tu nastavovanou kaši nechat na příště.