Bušidó - duch samuraje přehled
Inazó Nitobe , Sean Michael Wilson , Akiko Shimojima
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/344703/bmid_busido-duch-samuraje-Jtz-344703.jpg
4
23
10
Skutečně statečný muž je vždy klidný, nenechá se zaskočit, nic nenaruší vyrovnanost jeho ducha. V zápalu boje zachová klid. Zemětřesení jím neotřesou, směje se bouřím. Obdivujeme ho jako vskutku skvělého muže, jenž v zlověstné přítomnosti nebezpečí nebo smrti neztrácí rozvážnost, který v ohrožení života dokáže složit báseň. V komiksové verzi kultovní klasiky Bušidó ožívají tajemství života samurajů.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2017 , AlpressOriginální název:
Bushido: The Soul of the samurai , 2016
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bušidó - duch samuraje. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (10)
Tato kniha nabízí cizincům pohled na část Japonské kultury. Autor v ní především využívá srovnání samurajů s našimi rytíři. Pomocí různých příběhů velice hezky nastínil rozdíl mezi smýšlením Evropana a Japonce.
Jako u podobných knih (které vycházejí z původního díla které napsal Japonec) zde najdete minimum definicí. Je to dílo víceméně historicky-filozofické, ve kterém vás autor vyloženě nabádá k hlubšímu přemýšlení nad problematikou.
Téměř všudypřítomné komiksové ilustrace většinou postrádají významovou hodnotu, ale na druhou stranu text výborně esteticky obohacují a odlehčují.
Kniha se jim opravdu povedla.
Chápu formu a snahu této knihy, přinést jakousi osvětu dobře stravitelnou formou mezi čtenáře, kterým by mohl starší formát jít hůře přelouskat. To se velmi cení a myslím, že „dětskost“ vizuální stránky k tomu hodně pomůže zvláště v dnešní době, kdy je manga hojně rozšířena. Jakýsi obrázek o tom, proč je Japonsko a navždy bude tak fascinující zemí s těžce pochopitelnou historií v porovnání se západní kulturou a obdivem k tehdejším samurajům to jistě poskytne. Mnoho kapitol však zůstane s výkladem na půl cesty a některá moudra a kapitoly původního kodexu vyzní do ztracena bez pointy daného vyprávění, což zamrzí (Bushido by si zasloužilo plnohodnotné a krásné zpracování). Pokud nemá někdo načteno více z Bushida a je tohle jeho prvotina, může to dobře posloužit jako úvod k pomalu vymírajícím tradicím této obdivuhodné země. Ostatní to však neurazí, ale nijak zvlášť ani nenadechne. Příjemný doplněk knihovny...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bušidó - duch samuraje v seznamech
| v Přečtených | 27x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 13x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 2x |
Mám velký problém s tím, když kniha, která má být naučná, obsahuje zprzněné tvary cizích slov a nepoužívá správné termíny. Je zcela očividné, že překladatel není japanolog/neumí japonsky/neobtěžoval se ani zjistit si správnou českou transkripci, jinak by se nemohlo stát, aby se z daimjóa stal damijó či dajmjó (správná forma daimjó se objevila pouze jednou, do třetice všeho dobrého). O to je to horší, že japonština je jazyk s obrovským počtem homonym, a proto je správné zapsání slov kritické.
Také mi docela vadilo použítí slova harakiri spíš než seppuku. Ano, je to pro Zápaďáky známější a byl vysvětlen rozdíl z hlediska lingvistiky, ale už nebylo řečeno, že je mezi nimi docela rozdíl. Harakiri je samotný akt rozříznutí břicha - je to neformální akt, nemusí u toho být nikdo jiný a konatel musí čekat ve velkých bolestech, dokud nevykrvácí. Seppuku (píše se stejnými znaky s jiným čtením) mezitím označuje rituální obřad, kdy si samuraj rozřízne břicho a někdo druhý ho pak popraví mečem, aby netrpěl dlouho. Z toho vyplývá, že harakiri je spíše neformální slovo (čemuž se Japonci vyhýbají) a není to správný název pro obřad, o kterém byla v knize řeč.
A pokud už chci být pořádný hnidopich, postěžuju si ještě na náhodné použití znaků hned na začátku knihy. Nikde dál už se znaky nevyskytují a knihu pravděpodobně budou číst lidé, kteří neumí japonsky, tak jaký to tam mělo smysl?
Poslední rýpnutí: kresba byla v mých očích dosti ošklivá. Další minus.
Uznám, že jinak kniha podává dobře stravitelný, ač silně romantizovaný, přehled nejzákladnějších pohnutek bušidó, jde ale opravdu jen po nejpovrchnějším povrchu. Raději doporučuji přečíst si Bušidó - Cesta samuraje (Taira Šigesuke).