Iluminace přehled

21.03.2024

Rozhodně to není kniha pro každého, nejde o oddechovku, u které můžete vypnout, ale naopak je důležité se při čtení soustředit a dávat pozor na detaily. Právě to mě však bavilo a užívala jsem si ten pocit, kdy do sebe vše nakonec zapadlo. Líbí se mi také Moorův někdy až hodně černý humor. Každá povídka je v něčem jiná než ostatní, ale všechny jsou dost vynalézavé. Alan Moore je za mě génius a doufám, že se ještě nějakých jeho povídek dočkáme. Mými favority jsou Hypotetická ještěrka, která ve mně nejdéle doznívala, Nepravděpodobně komplexní vysokoenergetický stav, který byl vlastně nakonec dost vtipný, a Co vlastně víme o Thundermanovi. Líbily se mi však všechny povídky a třeba hledat pointu v Americké světlo: vzdání holdu bylo dost zajímavé.

28.01.2024

Já jsem asi na toto dílo málo intelektuálně založená, nebo nevím. Přišlo mi to sice velice ambiciózní, ale velice neuspokojivé. Jakože se autor vážně moc snažil, ale prostě na to nemá. Ještě nejlíp mi z toho vyšla Hypotetická ještěrka, ta vypadala opravdu slibně, ale pak nic. O té dívce, o které se zdálo, že to má být, to nakonec vlastně nebylo, bylo to o někom jiném, ta linka mě nebavila a pořád jsem marně čekala, že se vrátí k Som-som. A taky to bylo od jisté chvíle velmi předvídatelné. Pak následovaly už samé pro mě nudné věci, mezi kterými hrálo prim Co vlastně víme o Thundermanovi. Navíc tak strašně dlouhé! Vlastně by to snad ani nemělo v povídkové knize být, jenže upřímně, vyjít to jako samostatná novela, to by neobstálo, na to je to dost slabé, ve sbírce se to aspoň tak nějak ztratí. No a Americké světlo už byla z mého pohledu totální slátanina, nehledě k otravným poznámkám pod čarou. Asi jsem fakt hrozně přízemní, ale pro mě toto nebyl vůbec žádný literární skvost, jak je knížka prezentována. Jediné, co mi neustále tanulo na mysli, bylo: samoúčelná slovní onanie.