Witchblade Kompendium. Kniha 3

23.01.2020

Kompendium obsahuje:
Krevní pouto (#51 až #69)
Kolbiště (#70 až #75b)
Galerie obálek (od strany 622)
Tvůrci (od strany 636)

Já zase fetoval. Ihned po rozbalení knihy jsem nasál vůni barev a dobrých deset minut jsem byl v rauši. Vůni nově rozbalené knihy snad nikdy nic nepřekoná. A kór, když je to komiksová kniha o více jak šestseti barevných stranách. Při „provětrávání“ knihy jsem si nemohl nevšimnout nádherných kreseb v celé škále tohoto příběhu. Jo, už se těším, až se k nim dostanu. Hlavně jsem zahlédl nejhezčí jeptišku v dějinách komiksu – Magdalene Patience. Už se na tuhle kočku těším. Ale všechno pěkně popořadě....

Citát: Víš, že v New Yorku není nošení kopí na veřejnosti povoleno?

Je to trochu škoda, že černý humor nezavítal i sem , tak jak jej známe z Darkness. Jo, trochu ho tu je, ale není to to správné odvázání, jak třeba dokážou Potemníci. Pez, Sára, je příběhově smutnější a ponurejší O to více si však můžete prohlížet ty temnější kresby. Kresby plné detailů se spoustou odstínů šedé. Nejlepší kresby má na svědomí Brian Ching Ale nesmím opomenout i další tvůrce, kteří se na tomto příběhu podílejí. Například Jason Gorden nebo Scott Benefiel. Asi nejhorší kresbu předvedl Dave Johnson a Francis Manapul. Při čtení komiksů vždy poslouchám hudbu. Witchblade je velká kniha a tak jsem chvilku hledal odpovídající hudební délku. Nakonec jsem udělal kompromis a pustil jsem si Alice Coopera a jeho CD z let 1987 až 1998. Spousta nádherné muziky.

Malá ochutnávka:
Žil byl jednou jeden král, který snil o tom, že se stane bohem. Těšil se obdivu i závisti svých přátel, nepřátel i všech, kteří mu sloužili. Díky neomezenému bohatství a moci si mohl dopřát všeho, po čem zatoužil. Mohl si dovolit vše a také po všem prahnul. Měl ve svých rukou úplně vše.....kromě osudu.

Se scénářem jsem měl sem tam trochu problémy. Celkem mi vadí ty podivné časové přeskoky a odchylky. Někdy stačí přetočit jednu stranu a najednou jste úplně někde jinde a někdy jinde. Někdy mě to prostě hlava nebere. Ale čtenář se proti tomu musí obrnit, protože jinak jako celek, je to velmi dobrý příběh. Asi nejbrutálnější a nejkrvavější je příběh #67, je vážně k nakousnutí..... Tohle je opravdu maso. Přesto všechno nemohu dát plný počet hvězd. Příběhy na sebe sice jakž takž navazují, ale ty mezihry v jiné době a jiném čase mi tam strašně vadí.

Citát: Občas si přeju, aby byl můj policejní život víc jako Kriminálka New York a míň jako Akta-X.

Sešit #75b opravdu existuje. Má podnázev „Sulejmán“. Kresba: Mike Choi, Brian Buccellato a Sonia Obacková. Jedná se o záložní příběh sešitu #75. A musím přiznat, že i když je kresba spíše v hnědých odstínech, strašně se mi líbí. A tento příběh končí slovy: Začátek. Mezi sešity #59 a #60 odskočíme do příběhu Tomb Raider a to konkrétně do čísla #25, který však bohužel ani nenajdete ve druhém svazku Tomb Raidera, protože není možné z licenčních důvodů tento sešit vytisknout. Tak že se ani nedá zjistit, kdo jej nakreslil. Ale víte co je bomba? Galerie alternativních obálek a dalších kreseb. Bože, tohle je boží!!!! Jo a v „poděkování“ si můžete přečíst i mé jméno :-)

Citát: Jmenuju se Sára Pezziniová a jsem polda a právě teď mám neskutečnou chuť na čokoládovej dortík....konec.