Stařec, který četl milostné romány přehled
Luis Sepúlveda
Svou světoznámou novelu Stařec, který četl milostné romány napsal Luis Sepúlveda po sedmiměsíčním pobytu v pralese u indiánského kmene Šuarů. Děj příběhu, kterým chilský autor v roce 1989 oživil zájem Evropanů o latinskoamerickou literaturu, se odehrává v amazonské oblasti Ekvádoru. Do zapadlé vesnice s lehce ironickým názvem El Idilio („Idyla“) přijíždí po řece dvakrát do roka ambulantní zubař, aby vesničanům ulevil od trápení s bolestmi zubů. Jedním z jeho přátel je i starý muž, který čte rád milostné romány, a zubař mu jich vždy přiveze zásobu na celý půlrok. Antonio José Bolívar odešel do džungle spolu se svou ženou, ta v ní ale přišla o život. Antonio nejprve z její smrti vinil džungli, ale s postupem času, který strávil životem s místními indiány, si začíná džungle vážit a vidět v ní nádhernou bytost, a současně pochopí, jakou zkázu do ní vnáší civilizace. Antonio žije svůj vesnický život, sám se svými milostnými romány. Když však okolí vesnice začne ohrožovat ocelotí samice, je díky svým zkušenostem s životem v džungli povolán, aby tento problém vyřešil. Kniha psaná střízlivým až lakonickým stylem přináší kromě nového stylu i nový pohled na téma pralesa: prales tu není idylický ani hrůzný, nýbrž je vylíčen jako živoucí bytost, rovnoprávná s člověkem. Sepúlveda zdůrazňuje vzájemnou závislost člověka a přírody; člověk jí není nadřazen, ani ji nedobývá, nebojuje s nelítostnou přírodou o životní prostor, na nějž jako by měl automatické právo, ale naopak má být vůči ní pokorný a přijmout její zákony; pak jí není vydán všanc a nehrozí mu, že ho prales pohltí.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2000 , Rybka PublishersOriginální název:
Un viejo que leía novelas de amor , 1988
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stařec, který četl milostné romány. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (23)
Novela z prostředí amazonského pralesa Stařec, který četl milostné romány je považována za nejvýznamnější dílo chilského spisovatele Luise Sepúlvedy.
Protagonistou příběhu je ovdovělý muž, který prožil část svého života mezi indiány kmene Šuarů. Naučil se od nich vše, co potřeboval k přežití v drsných podmínkách džungle. Pocity osamělosti mu pomáhala překonat četba milostných románů.
Když jeden z bílých osadníků zabije mláďata ocelota , rozzuřená samice ho vystopuje a smrtelně jej zraní. Její msta na lidech má pokračování, přibývají další oběti. Starosta osady El Idilio zorganizuje hon na řádící šelmu. Je to právě stařec Anonio José Bolívar, kterému připadne úkol zvíře zabít. Pokud jste knihu ještě nečetli, nebudu vám prozrazovat, jak to vše dopadne.
Střízlivý až lakonický styl, jakým byla tato novelka napsána, se mi moc líbil. Nečekejte žádný magický realismus na způsob Gabriela Garcii Márqueze či jiných významných představitelů tohoto literárního směru. Sepúlvedův jazyk je strohý , oproštěn od metafor. Autor a jeho kniha jsou dalším důkazem žánrové a stylové pestrosti latinskoamerické literatury 20.století.
Nádherná kniha která popisuje život v amazonském pralese. Příběh je hodně zajímavý a na samotném konci graduje bojem hlavního hrdiny a divoké šelmy. Autor vložit do příběhu tolik lidskosti a moudrosti že jsem se chvílemi tetelil blahem. Moc pěkné čtení doporučuji tuhle jednohubku stojí za přečtení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stařec, který četl milostné romány v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 171x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 17x |
v Knihotéce | 56x |
v Chystám se číst | 92x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
zfilmováno pralesy džungle senioři chilská literatura šelmy Amazonie Ekvádor hispanoamerická literatura román pralesa
Autorovy další knížky
2000 | Stařec, který četl milostné romány |
2006 | O rackovi a kočce, která ho naučila létat |
2001 | Deník sentimentálního zabijáka / Yacaré |
2004 | Patagonský expres |
2011 | Stín někdejšího času |
Úsporný styl mi kápl do noty stejně jako ironie i drsné reálie, střídala jsem četbu s audioknihou a obojí jsem si opravdu užila. Kniha mě přenesla v prostoru i v čase a podprahově vyjádřená úcta k přírodě se nese celou novelou čím dál výrazněji. Byl to krásný zážitek.