Kde údolí končí přehled

Soubor Urzidilových autobiografických povídek z Prahy a českých zemí, vzpomínky na jeho mládí a dospívání, se zaměřením na střetávání a prolínání se českého, německého a židovského živlu. Povídky reflektují období od začátku 20. století a postupného rozkladu Rakouského mocnářství, přes události první světové války, následného rozpadu císařství a nastolení Československé republiky, jakožto i život sudetských Němců v odlehlých oblastech šumavského pohraničí, nástup německého nacismu a druhou světovou válku, až po vyhnání sudetských Němců z poválečného Československa. Jedná se o výbor ze tří autorových povídkových sbírek: Die verolorene Geliebte, Die erbeuteten Frauen a Bekenntnisse eines Pedanten.

Urzidil, pražský Němec, po matce židovského původu, odráží v povídkách společenské ovzduší dané doby a přidává autobiografické prvky, včetně vzpomínek na své blízké, především na svého svérázného otce a jeho vlivy. Pokrývá také své peripetie jakožto vojáka v první světové válce a svědka vzniku nové republika, i své poválečné zážitky pramenící z pobytů v pohraničí u sudetoněmeckých příbuzných. Reflektuje také následné obsazení Československa nacistickým Německem a jeho dopady na pražské Židy, Němce i Čechy. Povídky jsou psány velmi poetickou a nábožensky-kontemplativní formou, ve které se odráží Urzidilova hluboká celoživotní zbožnost. Skladba povídek postupně graduje, od nostalgických vzpomínek na vlastní dětství a rodinu, přes spíše stále ještě úsměvné vlastní válečné peripetie a následný popis mnohdy obtížných životních osudů venkovských obyvatel Šumavy, přes mezní a dramatické situace spojené s nástupem nacismu a jeho fatálních dopadů na životy sudetských Němců, Čechů i Židů. Vedle zmíněného duchovního a poetického ztvárnění je velmi patrný motiv odsouzení bezpráví a útlaku vůči jakémukoliv z výše zmiňovaných etnik, vyplývající z autorova původu a ze skutečnosti, že byl mimo své silné víry v boha i přesvědčeným humanistou a antifašistou. Mé první a velmi vydařené literární setkání s Urzidilem. Rozhodně ne poslední.

03.10.2022

Krásná kniha. Vzpomínky jako živé...člověk čte a před očima se odehrává film. Urzidil dokáže vidět poezii i v těžkých chvílích.