Cimrman v říši hudby přehled
Zdeněk Svěrák , Ladislav Smoljak
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210808/bmid_cimrman-v-risi-hudby-Gtx-210808.jpeg
4
165
165
Divadlo Járy Cimrmana série
< 6. díl >
Šestý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana: Hudební profil znovuobjeveného hudebního génia. Seminář o mistrových úspěších na poli hudby a opera Úspěch českého inženýra v Indii. Mistrovo dílo rekonstruovali J. Klusák, L. Smoljak a Z. Svěrák. V tradiční úvodní přednášce jsou poskytnuty základní údaje k tématu, pominuta není Cimrmanova hudebně pedagogická činnost. Muzikology, a jistě nejen je, určitě nadchne výklad symfonické básně Kovář Jirsa a klavírní výtah partitury v podání dirigenta Vondrušky. Zajímavou zkušenost divákovi poskytne recitace libreta bez dochované hudby… V další části představení pak opera Úspěch českého inženýra v Indii (s orchestrem, dirigentem a zdařilými pěveckými výkony herců) pojednává o tom, kterak český inženýr zavedl v Indii výrobu pravého piva. A ještě slovo hudebního restaurátora: „Původní partitura byla v žalostném stavu. Noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky.“ Jan Klusák. „Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři…“... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cimrman v říši hudby. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (15)
Profesor Vondruška:
„Já vám budu dávat pokyny,
kdy budete tleskat.
Aby v tom byl
konečně pořádek.“
Cimrman v říši hudby - Hra o zlatých českých ručičkách, cukru a pivu.
Na můj vkus bylo na pódiu moc lidí a někdy tam zaznělo až moc hudby. Trochu … dost (skoro furt) jsem se u toho nudil. Ještě štěstí, že jsem se pobavil u předcházejícího semináře. Zajímavostí této hry je fakt, že je o hodně kratší, než perfektní a vtipný seminář, který si před hrou poslechneme. Hra samotná však trvala jen asi dvacet pět minut a ještě, že tak. Toto je nejrozdílnější dílo Járy Cimrmana. Za seminář jsem dal pět hvězd, za hru (Tyhle Český ručičky zas tak zlatý nejsou) jen tři až dvě. Ano, hádáte správně, dal jsem dva a půl Hetešákovo hudebních houslových motýlků sedajících na ječmen.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Komentář k semináři Cimrmanova činnost operní která předcházela tuto hru najdete zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky/cimrman-v-risi-hudby-79801
Citát: Mělo to vyrábět cukr!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Tyhle České monopoly, Němce na kolena skolí. (Cimrman v říši hudby)“
Kniha Cimrman v říši hudby v seznamech
| v Přečtených | 231x |
| ve Čtenářské výzvě | 8x |
| v Doporučených | 8x |
| v Knihotéce | 73x |
| v Chystám se číst | 11x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 3x |
Jeden z největších Čechů se představuje jako skladatel, který je sám sobě libretistou, biletářem, prvním tenorem i kritikem. Pro své posluchače totiž sepsal mj. operní jednoaktovku "Úspěch českého inženýra v Indii".
Počáteční nedůvěru Jára Cimrman bez problémů rozptýlí,
dokáže totiž lehce přesvědčit, že není nástroje, na který by nedovedl zahrát.
Navíc se, věřte nebo ne, projevil, a to zcela přirozeně, jako znamenitý hudební pedagog a ještě k tomu, jako nanejvýš šetrný hospodář … „Měl například stáj s vlastním chovem smyčcových žíní.“
Samotné hudební produkci jako vždy tradičně předchází oblíbený seminář, kde se dozvíte spoustu zajímavostí o Cimrmanových prvních hudebních krůčcích a třeba taky, proč se nestal virtuózem, zjistíte dokonce i kam se poděla třetí věta.
Ale teď už se pohodlně usaďte a "zaposlouchejte" se do geniální Cimrmanovy skladby: … „Rytmické furioso měchù, zvonící kovadliny a sršících jisker přechází zvolna v plastický popis kovárny a jejího okolí. Kovárna je malé, sešlé stavení s kamennou podezdívkou, vyjádřenou durovým akordem žesťových nástrojù. (Prof. Vondruška zahraje durový akord.) Má vysoký cihlový komín. Ten hraje fagot. Dřevník je vzdálen od kovárny 20 krokù. (Klavírista zahraje postupně 18 tónů.) Ještě dva, prosím! (Vondruška tedy dva dodá.) Kolem dřevníku se vine pěšina do vsi, vzdálené asi 1,5 km. (Vondruška odmítá motiv pěšiny zahrát s ohledem na čas.) Z časových důvodů vynecháme. …“
Geniální, že?
Neměně zajímavé, a jistě hodné rozboru, jsou i géniovy texty:
DVOJICE
Dvě paže bílé,
jak je to milé.
Dvě oči modré,
i to je dobré.
Ani dvé uší
krásu neruší.
Tvých ňader párek
milenci dárek.
Dvě tvé brady to je jiné,
lépe když se nepaří.
Když se brada k bradě vine,
pak se lásce nedaří.
Jistě uznáte, že před sebou máte člověka, kterého byste stěží jinde pohledali – Cimrman se prostě opět projevil jako génius a člověk na svém místě ...
„A když paní Kreibichové během rozhovoru ještě při procházce učebnami promazal žaluzie, spravil mlýnek na kávu, profoukl okarínu a natřel dveře, poznala, že má před sebou člověka, kterého hledala.“
Celkem pravidelně se nechám zlákat na další přednášku o našem velkém mysliteli, zvlášť, když vychází z pera dalších z naši géniů – cimrmanologů Svěráka a Smoljaka – kteří svého Cimrmana doslova vymodelovali do nejmenších detailů. Dali tak vyniknout podivínskému a laskavému géniovi.
Texty těch dvou jsou totiž … osobité s originálním podtextem, groteskní s krásně poetickým nádechem, pseudovědecké, přesto s dokonale chytrým obsahem … tohle je naprosto dokonalá mystifikace, par excellence – pánové Svěrák a Smoljak jsou pro mě mistry falzifikace – samozřejmě v tom dobrém slova smyslu – jejich „hra na vědu“ nemá asi obdoby (vlastně mě ani nenapadá, kdo by se byť jen přiblížil jejich velkolepému stylu) …
Mimochodem, ve vědě je vždycky důležité podložit své teorie neprůstřelnými důkazy, a přesně to se našim cimrmanologům vážně dokonale daří :-) …