Národy ve stínu přehled

27.06.2020

Čtivý přehled dějin národů jež na rozdíl od Izraelitů, Řeků a Římanů nestojí v dějepisectví starověku ve světle. Po Spenglerově vzoru poněkud pesimistické a až beletrijní, ale krásně malující obraz umírajícího života starých středomořských kultur.

06.08.2019

Konečně si někdo dal tu práci, aby ukázal jak je nesmyslné ono stále používané schéma starověké historie zejména v našich učebnicích. A totiž Mezopotámie, Egypt, Řecko a Řím. Za tento "systém" vděčíme především starým Řekům, jejichž dodnes uznávaní historici dělali vše pro to, aby nám dokázali, že vše vymysleli oni a za vše vděčíme pouze a jenom jim. Přitom většinu svých technických, uměleckých, ale i ostatních znalostí a dovedností Řekové přejali. Klasickým příkladem budiž fénické písmo, zaklad všech hláskových "abeced" včetně alfabety. Jenom díky Bedřichu Hroznému známe alespoň jméno Chetitů. Římané si nějak tak až v poslední třetině existence své dlouhotrvající říše uvědomovali, za co všechno vděčí Etruskům, národu, který pro mě je jakýmsi starověkým předobrazem oslnivé středověké Itálie a tak se alespoň jejich jméno zachovalo ve jméně oblasti, které vévodí Florencie - Toskánska. Etruskové se totiž nazývali ve starověků Tuskové. Autor je na Římany, ale především Řeky hodně přísný, ale při hlubším zamyšlení a zjištění souvislostí má ve většině případů pravdu. A pokud se někomu kniha zdá příliš učebnicová, má pravdu, ale popsat značně širokou (časově i místně) problematiku "zábavným" způsobem prostě nelze. Jednak pro její závažnost, jednak proto, aby základní sdělení nebylo zbytečně rozmělňováno. Nakonec, o těchto národech ve stínu se leckdy dočteme v krásné literatuře - Waltari - Sinuhet a Tajemný Etrusk a nebo i Flaubertova Salambo.