Bohové, hroby a učenci přehled

25.08.2022

Je stále radost číst tuto knihu.
Byla to jedna z posledních knih, kterou si zakoupila moje matka. Dovedu si představit jakou senzaci ve své době kniha způsobila. Vždyť jste se v ní dočetli to, co není v učených knihách o archeologii: jak to bylo v autentickém podání samotných objevitelů. Jejich ústy se dozvídáme o úžasných objevech, které na ně pod nánosy věků čekaly. Je to vzrušené svědectví o dobách, kdy byla archeologie dobrodružstvím. To se již nebude opakovat, marná sláva. Autor tohle vzrušení zprostředkovává prvotřídně.
Knihu milovala moje maminka, choval jsem ji jako oko v hlavě.
Velmi doporučuji, i když jsou dnes snad mnohá fakta zastíněna vývojem.

26.09.2020

„Představme si, že bychom se měli pokusit o stanovení jakž takž správné chronologie západních dějin podle nápisů na našich veřejných budovách, z textů církevních otců a na základě pohádek bratří Grimmů! Přibližně před takovým úkolem stáli archeologové, když začali s prvními pokusy o rekonstrukci egyptských dějin a časové zachycení jejich průběhu.“

Je to kniha z poloviny minulého století. Jistě je zastaralá – v úvahách o postupech archeologické práce (dané tehdejšími technickými možnostmi), v popisu chronologie i v interpretaci některých faktů. Jenže, ono nejde ani tak o ten obsah, a vlastně ani o formu, (která však hravě překonává značnou část populárně naučné produkce). Jde o to, co je mezi řádky – o nadšení pro popisovaný obor, který má silný potenciál strhávat. Proto stojí zato tuto neaktuální knihu brát do ruky a nechat se unášet autorovým vypravěčstvím. Ostatně, v pasáži o Champollionovi poznamenává, co se dá zobecnit téměř na cokoli, včetně jeho pohledu zmrazeného v čase:
„Velké objevy ztrácejí na své velikosti, když se zabýváme jejich předhistorií. Je-li jednou princip jasný, zdají se následovníkům bludné cesty pošetilostí, nesprávné představy zaslepeností, problémy prostou záležitostí.“

A v náhledu do knih, které ještě nemohly být napsány, přidává autor ještě poselství, které jsem si také hned poznamenal:
„Chceme-li se jako lidé učit skromnosti, nemusíme upírat svůj zrak na hvězdnaté nebe. Stačí pohled na kultury, které tu byly tisíce let před námi, které byly velké před námi a před námi i zanikly.“