Mluví Černý jelen přehled
John G. Neihardt
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231166/bmid_mluvi-cerny-jelen-m2s-231166.jpg
5
61
20
Na pozadí příběhu Černého jelena chtěl John G. Neihardt popsat tragický zápas severoamerických Indiánů s neúprosně postupující mašinérií vyspělé civilizace bílých lidí. Indiáni nebojovali pouze za své území, ale také za zachování původního způsobu života. Kniha Mluví Černý jelen ponechává osobní tón indiánského vyprávěče, a ten se tak stává mluvčím a zároveň symbolem Lakotů a prérijních indiánů vůbec. Svým životem ztělesnil postupnou porážku lakotského světa. Černý jelen, příslušník kmene Lakotů (západní Siouxové), žil v letech 1863–1950. Ve svém mládí byl přítomen poslednímu marnému vzepětí Indiánů proti bílým kolonizátorům, údajně byl obdařen nadpřirozenými schopnostmi, byl ve spojení s indiánskými bohy, léčil a uzdravoval, z bojů s vojáky vyvázl bez zranění. Na přelomu století přešel však na křesťanskou víru a žil v rezervaci. Svůj příběh (zakončený však krvavým masakrem u Wounded Knee r. 1890) vyprávěl na počátku 30. let J. Neihardtovi, který se o indiánské dějiny zajímal již dříve.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2014 , Volvox GlobatorOriginální název:
Black Elk Speaks , 1966
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mluví Černý jelen. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (20)
Doporučujem všetkým, ktorí sa zaujímajú o kultúru severoamerických indiánov. Dotvára to ich celkový obraz z pohľadu subjektívneho, Čierneho jeleňa.
Kvalitný a obsiahly Doslov pána Jana F. Ullricha. Toľko informácií, dovysvetľovania...výborná práca, pán Ullrich.
Smutné je to ľudstvo. Biela rasa nadradená. Európska kultúra je tá pravá, importovaná do celého sveta. Civilizácia nadovšetko. Za cenu krvavých obetí.
Dnes už ťažko s tým niečo robiť.
Malá útecha, ale veľmi dôležité gesto, je aspoň to, že sa niektoré cikrvi (v USA) oficiálne ospravedlnili eskymákom a inidánom za genocídu, ktorú spôsobili svojim netolerantným prístupom k ich národom.
Smutný příběh indiánského muže z kmene Lakotů. Kniha dokresluje knížku Mé srdce pohřběte u Wounded Knee z pohledu indiánského účastníka.
Židé, černoši, všichni křičí po omluvě za příkoří, které se dělo jejich předkům, ale Indiány slyšet není. Je nepochopitelné, že dosud žijí v rezervacích, že právo na občanství ve své zemi dostali až 58let po černoších, že děti jim přestali odebírat na převýchovu a do internátních škol až v osmdesátých letech minulého století, že v zemi, kde byla svoboda náboženství, bylo to jejich umlčováno a trestáno. Amíci, kteří se tak pyšní svou svobodou nedopřáli svobodu lidem, kteří je pustili na svou půdu, o jejich zemi je okradli a postupně se je snažili vyhladit. A stejní Amíci nás teď poučují o lidských právech.
Dalo by se to zhodnotit i krátce: je mi z toho smutno.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mluví Černý jelen v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 81x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 10x |
| v Knihotéce | 38x |
| v Chystám se číst | 70x |
| v Chci si koupit | 26x |
| v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
historie, dějiny náboženství životopisy, biografie Indiáni USA (Spojené státy americké) Divoký západ spiritismus etnografie, národopis Siouxové životní moudrost
Mluví Černý jelen
80% tvorí rozprávanie o histórii, popis známych bitiek a útržky z tradičného spôsobu života indiánov.
20% tvorí mytológia, symbolika, duchovno a nadprirodzeno.
Kým to prvé hodnotím na výbornú, to druhé išlo mimo mňa. Hodnotenie malo byť teda jasné 4/5, ale potom som prečítal obohacujúci 70-stranový doslov a ten to vytiahol na päť hviezd.
Kniha sa čítala dobre, jediný pre mňa rušivý aspekt bol preklad všeobecne známych zemepisných názvov do češtiny (Potok poraněného kolena, Řeka tučné trávy, Pohoří ovce tlustorohé atď.). Chápem zámer – má to pôsobiť ako autentické rozprávanie indiána a napr. pri mesiacoch v kalendári alebo menách indiánov to fungovalo, ale to geografické názvoslovie mi jednoducho nešlo na jazyk.
Na záver zhrnutie – keďže je to kniha vyrozprávaná z pohľadu muža z kmeňa Oglalu (Lakota), rozdelenie dobrých a zlých je nasledovné:
Fandíme: širokej rodine Siouxov – najmä Oglalu a Hunkpapu, ďalej Čejenom a Arapahom.
Nefandíme: Vraním indiánom, Šošonom, Assiniboinom a Arikarom.
Arci-nepriateľ: wašíču.
9/10