Planeta samých chlapců přehled
Adam Georgiev
Planeta samých chlapců série
1. díl >
Planeta samých chlapců je slovy Evy Kantůrkové "uzavřeným světem mladých mužů se vztyčenými penisy, hledajícími škvíru, kde se ukojit". Je v české beletrii prvním a nezvykle otevřeným pohledem do homosexuální společnosti. Výkřikem generace ústy opuštěnosti jejího člena.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Planeta samých chlapců. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (9)
Rádobyšokuící "sonda" do světa LGBT. No dobrá, přečíst se to dalo, ale nejspíš jsem čekal něco jiného. Neříkám, že špatná kniha, ale k tématu jsou určitě i jiné a lépe napsané knížky s méně rádoby syrovým pohledem na věc, který mi ale přitom přišel jednostranný, černobílý a plochý.
Kniha měla patrně být šokující. Já sice šokovaná nebyla, nicméně knihu jsem si přečetla ráda. Byl to pro mne zase nový úhel pohledu na toto téma. Z hodnocení jsem ubrala jednu hvězdu za množství postav, které mi občas splývaly do sebe, a lehkou chaotičnost. Ale jinak se mi to četlo dobře - bylo to pro mne zas něco nového.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Planeta samých chlapců v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 69x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 28x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 10x |
Štítky knihy
homosexualita gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2007 | Deník sestry Lídy Baarové |
2008 | Planeta samých chlapců |
2009 | Bulvár slunce |
1997 | Hana Hegerová... a láska klečí na hrachu |
2009 | Zabij mě, Eliso |
Knihu jsem si po několika letech přečetla znovu, abych na ni v brzké době mohla navázat titulem Bulvár slunce, který ještě neznám. A jsem ráda, že jsem si tuto knihu mohla připomenout. Kniha na mne působí hodně niterně, místy trochu rozervaně. Cesta hledání sebe sama, svého místa na zemi, hledání identity a toho, kdo jsem a co vlastně chci a jak se mám vypořádat s okolím - to tu vidím jako nosná témata. Někdy trnitá, někdy bolestivá. Nějak jsem tentokrát při čtení knihy cítila z knihy melancholii a odevzdání, hlavně v závěru. Četlo se mi to ale přitom pořád dobře. Hodnocení nechávám stejné jako před lety. A jsem zvědavá, s čím přijde volné pokračování.