Sedm let temnoty přehled
Čong Judžong
Jak daleko jsou lidé schopni zajít, aby se mohli pomstít? Když je v přehradě Serjong kousek od zapadlé korejské vesnice nalezena mrtvá mladá dívka, policie okamžitě zahájí vyšetřování. Současně s tím se tři muži ocitají uprostřed důmyslné hry na kočku a myš. Dívčin otec Jongdže a dva zaměstnanci ostrahy z vodohospodářské správy mají ohledně oné noci každý co skrývat. Všichni se snaží vypátrat, co se dívce stalo, aniž by prozradili svá pečlivě střežená tajemství. Otevřená konfrontace na přehradě vyústí v obrovskou tragédii, jeden z mužů je obviněn z vraždy a poslán do vězení. Sedm let žije Sowon, syn odsouzeného, ve stínu otcova šokujícího, nevysvětlitelného zločinu. Kamkoli přijde a cokoli udělá, všude ho vnímají stejně: je synem masového vraha. Jakmile Sowon obdrží balíček slibující vysvětlení toho, co se tenkrát u přehrady Serjong stalo, musí čelit nebezpečí, o němž dosud neměl ani ponětí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sedm let temnoty. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (12)
Mě se kniha líbila. Ani s jmény problém nebyl, zas až tak moc jich tam nebylo. Dobře vykreslené charaktery hlavních postav.
Pro evropského čtenáře je to velká zkouška trpělivosti a soustředění. Ani příběh sám příliš "neodsejpá", hodně vypravěčů, návraty do minulosti....nedočítám a odkládám. Nejsem zas natolik dobrá, abych četla i to, co mě vůbec nezaujalo. Navíc bych očekávala víc exotiky. Tohle se klidně mohlo stát i u nás, tady jsou přehrady taky.
Související novinky (1)
Knižní novinky (7. týden)
13.02.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sedm let temnoty v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 52x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 85x |
v Chystám se číst | 105x |
v Chci si koupit | 24x |
v dalších seznamech | 3x |
Vzorný syn mě dostal více do kolen, ale ani toto nebylo špatné.
Autorka odvedla pořádný kus práce.
Hned na začátku se dozvíte, co se stalo. O čem tedy dalších 540 stran psát?
Přesto jsem knihu zvládla za dva dny. Doma ji mám už delší dobu a schválně po ní sáhla na konci roku, kdy člověk tak nějak bilancuje a více se zamýšlí nad vším.
Skoro bych řekla, že ji napsal muž. Bylo tam hodně násilí, psychologie a hloubkové sondy nejen do dna přehrady, ale i do duší protagonistů, společnosti, rodin, lidí.
Děj odkrýval jednotlivé souvislosti, bravurně střídal časové roviny, mapka na začátku hodně pomáhala. Jména, ač nezvyklá, byla natolik odlišná, že s nimi jsem problém neměla.
Dnes odpoledne jsem byla na Novoročním koncertu filharmonie, celé představení mi ale myšlenky neustále utíkaly k dočtené knize. Tak to má být, knihu dočtu, zavřu, uklidím do knihovny, ale mysl s ní je ještě další dny.
“ Kolik z nás žije podle vlastní přirozenosti? Většina lidí žije odděleně, život zvlášť, člověk zvlášť, osud zvlášťˇ